Kokoska Garfie No, taky nad tim porad premyslim, jak ta pece o babi asi bude dal vypadat. Puvodne tchani planovali, ze az to bude potreba, vezmou si ji k sobe, meli tam pro ni i volny pokojik, ale myslim, ze to ted asi nepujde, tchan ma vazne zdravotni potize, museli upravit bydleni, takze ji ted vlastne nemaji kam dat. Nehlede na to, ze vsichni porad chodi do prace, i tchan stale mirne pracuje. Ostatni pribuzni taky pracuji/maji male deti/maly byt, nebo vsechno tohle dohromady. Tohle nikdy neni jednoduchy

RoSa Diky, tohle ted castecne supluje tchyne, porad babi vola. Ale myslim, ze to uz nestaci, ono se to tezko priznava, ale mozna proto, ze bydlime dal a nemame to porad pred ocima, tak lip vidime, ze babi by uz nemela byt doma sama. Ale co ted? 

RoSa kdybych to mela brat podle te sousedky, tak ta by urcite udelala scenu, ze ji porad nekdo spehuje telefonem, a privesek by uklidila neznamo kam. Ta sluzba je asi dobra, ale predpoklada to aspon trochu spolupracujiciho seniora. Treba moje mama, zaplatbuh celkem pri smyslech, i kdyz je obcas taky zmatena a pta se na veci porad kolem dokola... chodi vzdycky odpoledne tak na 2 hodiny spat, zavre se v loznici a spi strasne tvrde, ze neslysi ani ten telefon. Jednou jsem sla na nakup, ona mi sla jeste neco do predsine rict, zavrela za mnou dvere od bytu a strcila do zamku zevnitr klice. A usnula. A ja jsem busila na dvere, volala na mobil (vybity), na pevnou (marne), řvala pod oknem (vylezli 3 sousedi, mama spala) asi pul hodiny, nez se konecne probrala. Kdyby tam tenkrat upadla, coz se ji taky obcas povede, tak bych musela volat nekoho, aby vyrazil dvere.

A jenom malinka stiznost z uplne jineho soudku - tesila jsem se, jak si dneska prispim, nikam nemusim, muzu si den zaridit podle sebe. Tak jsem od sesti vzhuru a pod oknem uz mi řvou hladovi ptaci, at koukam vstat a jit nasypat do krmitka.

Myrtila To, že je sama, je zlé. Jednak nebezpečné, jak jste psaly výše, jednak to urychluje degeneraci. Samota mozku nesvědčí. A nejedení či nepití se projeví okamžitě, mozek "dostane hlad" jako první.

Myrtila Hele u mojí babi to začalo tak, že odešla nakoupit a už se nedokázala vrátit a přivezla ji až policie, protože seděla na autobusovém nádraží a každému říkala, že chce domů, ale nevěděla jméno, bydliště, nic. Tak někdo zavolal policii. Jo a plyn taky nechala syčet, plamen sfoukla, ale u toho už jsem byla já. To odcházení ji hrozně bavilo, třeba uprostřed noci taky šla. 

Myrtila súcitim, toto sú ťažké situácie a tiež ťažké rozhodovania. Asi by bola ústavná starostlivosť lepšia, aspoň v tom, žeby na ňu niekto dohliadol aby brala lieky a jedla. 

S tym príveskom to nie je zlý nápad, ale môže to dopadnúť ako písala @Kokoska, niekam ho schová a už sa nenájde. Alebo jej ten prívesok začne pípať aby vzala lieky a ona si nespomenie prečo to preboha pípa. 
Moja svokra tiez býva sama, ale každý deň k nej niekto príde aspoň na hodinku. A tie jej muž a jeho sestra každý večer volajú. Prívesok jej navrhli, pretože už párkrát spadla a nevedela sa zdvihnúť a musel ju ratovať sused. Odmietla prívesok, ale aspoň sa dala presvedčiť na to, že nosí mobil stále pri sebe vo vrecku. 
Držím palce aby ste to zvládli a našli pre nu riešenie 

carries No, my jsme babi pred nejakou dobou dali mobil s SOS tlacitkem a zaslanim GPS souradnic na sparovane telefony, protoze se stalo, ze upadla venku, nedokazala sama vstat, nastesti nejaky kolemjdouci ji pomohl a zavolal ji sanitku. Ale babi ten mobil pouziva jako pevnou linku, ma ho doma na nabijecce, aby se mu nic nestalo, takze je ji v krizi uplne na houby. Myslim, ze s tlacitkem by to bylo podobne. 
Kan To jsou teda taky dobry zazitky  Pak i ta pece doma neni vubec jednoducha. 
Sweet Potato No, kdyby bydlela u nekoho, bylo by to lepsi, minimalne ty zakladni zivotni potreby by mela od nekoho pohlidane, ale je to fakt tezky  

Mužova babička bydlela sama, pak už i tlačítko měla. Třeba nemohla vstát ze zachodu, zmáčkla tlačítko, pak ale vyžadovala, aby přijel syn. Takže ten sedl do auta a jel přes dvě hodiny autem k ní. 
Moje babička si zas sama chystala léky. Když jsme našli jednu tabletu na dvoře, tak jsme hledali, kde chybí, a zjistili, že si ty prášky dala do ty dávkování krabičky úplně blbě. 
Myslím, že pokud tam nemůže někdo fakt denně na hodinu dojít, a i to je řešení jen na omezenou dobu, tak je bohužel třeba rychle sehnat místo někde v domově.

Myrtila moje matka to ma s mobilem uplne stejne, hezky ulozeny na skrince v obyvaku, aby se mu neco nestalo. A mam dojem, ze uz ani nevi, jak se to ovlada, natoz aby pouzila nejake tlacitko SOS. Pevnou linku jeste taky ma, telefon je stabilne v nabijecim doku, ovsem zasuvka, do ktere vede snura, je vypnuta, "aby to zbytecne nezralo elektriku". Ale my tam teda porad nekdo jsme, jdem jen na nakup nebo chvilku ven, kdyz ona spi. I tak mame strach, aby v te dobe nespadla a nejak se nezmordovala, kdyby vstavala.

Kokoska tvoje maminka má velké štěstí,  že máte starost o ní rozdělenou se sestrou napůl.  A že tam s ní někdo stále je. 

I když nechtěla bych dětem až takhle řídit jejich život. Pokud bych to mohla ovlivnit tak radši DD.

Kokoska Promin, ale u vypnute zastrcky, aby nezrala elektriku, jsem se zasmala, to nastesti nasi babi jeste nenapadlo  Prave jak tu ctu, jak se staras o sve rodice, nebo treba kdyz to tu psala myslim jennyfor (nevybavuju si presne nick), tak si predstavuju, jak by to usporadani pece mohlo vypadat u nas, a pri vsech moznostech, co me napadají, to bude narocny. Jako asi v kazde rodine, kde se toto resi. 

Myrtila já myslím, že pokud už to je takhle daleko, tak u vás nějaká ústavní péče nutná dřív nebo později bude. Já mám "štěstí", že jsem v důchodu a pracuju už jen minimálně a nějak se teda se ségrou vždycky vystřídáme. Ona může naštěstí tamodtud dělat skoro všechno na HO, já tolik ne. Ale kdybychom obě měly normální práci s nutnou přítomností na pracovišti a na plný úvazek, tak teda vůbec nevím, jak by se to dalo zvládnout. Navíc děti mám dávno samostatné, jen mě mrzí, že nemůžu víc pomoct s vnoučaty. A letos jsem přišla o všechny jejich předvánoční akce, no co se dá dělat.

Myrtila To je vždycky těžké a často stejný scénář. Postupuje to pomalu a člověk si všimne až je to špatné. Potom se to často horší velice rychle. Naše doktorka, která u nás pracovala, tak měla pomalý nástup. Rodina to ani netušila, my ano. Nechtěli tomu ani věřit. Potom během snad půl roku, musela být umístěná do zařízení, jak rychle to šlo.

Myrtila

Zapomínání lidí ještě není život ohrožující. Přeju, ať to s prababi dopadne co nejlépe.

Myrtila no to je složité. Mě se máma zeptala, jestli si někdo nemůže vzít tchýni domů nebo tak. Její sestra byla za ní v nemocnici myslím 2x a švagrová jednou a dovezla tam pri te príležitosti i tchána. Nejvíc tam jezdí můj muž a švagrová, která to má přes ulici do práce, a to je myslím maximum, které dávají, už to je dost mele. 

My všichni chodíme do práce a ještě hodně let budeme muset. Máme relativně malé děti, které ještě potřebuji naší přítomnost. Vůbec si neumím představit, že někdo dá výpoveď a nastěhuje se ke tchýni na neurčito. Jeden člověk by se tam bez prostřídání zbláznil a navíc někdo musí zajistit zásobování, léky a pod. Máma se takto starala na střídačku se švagrem o svého otce a i to jí semlelo dost. Hlavně psychicky. 

Naštěstí jak byla tchýně vždy hodně proti DD, teď se k tomu dost upíná, spíš klade dotazy, kolik je tam personálu na jednoho obyvatele. 

Tak Betty taky si rikam, ze bych nerada, abych tyhle starosti zpusobila detem. Ted to vidim realisticky, ale treba jestli se doziju, za tech 20 let taky budu chtit neco jinyho. Snad by to bylo aspon jednodussi v tom, ze jsme v jednom meste.  Tohle porad nejak nemuzu mame a segre odpustit, ze tesne pred covidem zabily prestehovani nasich do Prahy, tenkrat jsem rikala aspon na zimu. Tata by byl sel, mama jen hodila hlavou a stekla "ja nechci" a segra me sprdla, ze vymyslim kraviny. 

Kokoska Jo, tohle mi na te představě pece o starší přijde nejhorší. Ne ze se člověk musí starat. Ale ze mu ti staříci jakoby nevyjdou vstříc a často ještě hází klacky pod nohy. Já vím, ze třeba ne se zlým úmyslem, ale hrozne to tu situaci ztěžuje, bohuzel znám z okolí taky důvěrně. 

MP Meri jojo. Asi by se lidi neměli bát to řešit a mluvit o stáří hned, jak se objeví náznak problémů. Protože to ještě třeba uvažují racionálně, myslím, že málokdo chce být dětem "na obtíž", akorát později už to neumí dobře vyhodnotit. I ten, kdo by se stěhováním blíž souhlasil, ho podle mě začne odmítat, až se projeví demence nebo jiná choroba:( 

Tiež mám skúsenosti s opaterou-mojej babky, a aj keď dožila v DD, cca 1,5 roka tam bola, aj to bolo únavné,  chodili sme k nej každý deň, na striedačku 4 ľudia.