continuity  Tak konflikty v rodině máme, jsme úplně normální rodina. Řeším nemoci a problémy svých rodičů, taťku teď doprovázím na Žluťák několikrát za měsíc, nemůžu si vzít HO a nemám řidičák. A to s nimi nemám žádný dobrý vztah, nerozumím si poslední roky se sourozencem, i doma se občas hádáme. Jenže měla jsem tak problematické dítě, s kterým jsem prožila šílených 20 let a určitě ještě není konec, že bych musela skákat z mostu každý den. A věř mi, že si to umí málokdo představit. A asi proto, mi oravdu jeden den z roku, nepřijde tak důležitý, abych ho nějak řešila a  Vánoce pro mě znamenají pohodu a máme to tak nastavené od dětství. A nikdy jsem nechápala tolik humbuku kvůli jednomu dni. Ale je to asi jak píše Pinot Noirnějak se domluvíme a nikdo nemá žádné nesmyslné požadavky a nároky. A že jsou na Vánoce v rodinách takové hádky, jsem zjistila taky až tady a koukám, protože já nás zrovna za žádnou soudržnou rodinu nepovažuju a vím, že moji rodiče by mě ani kolikrát nepodrželi v blbé životní situaci (což se stalo) . 

Zároveň ti ale píšu, že chápu, že to tak nejde všude a pokud tě vysírají příbuzní ze všech stran, včetně vlastních rodičů, tak je to těžké. A to dle mého je tou situací v rodině všeobecně, ne ten jeden den. U vás se to všechno sesypalo nečekaně a stálo by to za houby, i kdyby nebyly do všeho ještě svátky.

MP Meri s tím bráchou nevím no, ségře je 13, ale naše nikdy nenapadlo, že bychom tam měli být na Štědrý večer. Spíš mi právě přišlo, že malá ségra napomáhá tomu, že po nás nijak nesmutní. Dokud jsme bydleli naproti (a byli bezdětní), chodili jsme za nimi večer po večeři a nadílce. U nás ty štědré večery s prarodiči asi nemají tradici, takže se vždycky spíš počítalo, že tam nebudeme.

Evaeva Ona je samoživitelka a je na něj sama. Takže spis jde o to, že asi nechce, aby zůstali na Stedrej den sami dva osamocený.

Je to těžký, holt 6 sourozenců je 6 sourozenců. A čím starší jsme, tím se zrovna tohle víc komplikuje, jak vznikají ty nove rodiny. Snad je to nějaká přechodná fáze několika let, kdy se to nějak utřepe do novych koleji.

MP Meri určitě! U nás už je to celkem zajeté, akorát se vždycky musíme domlouvat už v listopadu, ke komu se kdy půjdeJestli je mamka sama, tak asi i chápu, že nechce být jen s tvým bráchou. Ale ono se to usadí, je to hlavně o zvyku, si myslím.

MP Meri Když tě tu vidím, už dlouho se chci zeptat. Jak se sžila s rodinou tvoje nová sestřička?

​Pokud muzu soudit (precijen tam neziju), tak uplne paradne  Za sebe muzu říct, ze během par měsíců jsem úplně přestala vnímat, ze je tam "cizi"/nová. Často se pristihnu, ze mám dojem, ze s nama je už odjakživa. Ona sama nevykazuje zatím žádné problémy s adaptaci, chová se ve všech ohledech přiměřeně věku (tj. 4,5). Občas roztomilá, občas na zabiti  Nemá žádné speciální nároky. Je asi trochu kontaktnejsi a temperamentnejsi, než jsme zvykli, ale muže to byt i tím, ze jsou u v rodině ve všech liniích skoro samí kluci. Vlastně to, ze je to holka, je největší rozdíl oproti všem ostatním dětem v rodině  Najednou jsou všude jednorožci a panenky  Jak je už větší, tak s ni lze mluvit i o životě "před" a nezdá se, že by ji to dělalo nějaké větší problémy. Zatím mě nenapadá nic negativního, nebo speciálního, co by se o ni dalo říct. Upřímně doufám, že to tak zůstane už napořád a budeme s ni řešit jen  běžné starosti přiměřené věku  Celkem mě mrzí, ze nezažiju její první Vánoce s námi, ale co se dá dělat. 

(Vlastně mě napadla jedna specialita, je vidět, ze v kojenaku chybí ten mužský prvek. Je uplne fascinovana mužskou autoritou, na tátu je doslova prilepena, kouká na nej jak na svatý obrázek. A vůbec všechny své bratry - a že jich má - strašně žere. My sestry ji zas tolik nebereme, proste další holka v řadě )

Ach jo, ze ja to tu cetla, rozbil se mi sici stroj, muj vanocni darek, predcasne vybaleny, mam ho 2 tydny a sila jsem na nem tak 5 hodin! Takze misto zabaleni pod stromecek si ho zitra zabalim a pojedu ho reklamovat  

MP Meri To se moc pěkně čte. Držím všem palce, ať je to tak pořád.

Renusatko ale já reagovala primárně na to, že je Isca  taky mizerně a že je nejaká marná. U nás se nedohadujeme, Vánoce míváme klidný, v tomto ohledu mám fakt kliku. 

Ale sype se nám to, přítel lehnul odpoledne s virozou, je mu fakt blbě, jeho maminka leží už tři dny, moje se taky necítí nijak skvěle. A kočka mi právě poblila novej koberec. 

Naozaj Vianoce najviac dokážu pokaziť prehnané požiadavky v rodine a vzťahy. Nepokazi ich ani spadnuty stromček,  ani zabudnutý darček,  ani spalene koláčiky.  A dokonca ani neumyte okná! 

continuity Můj kolega říká, že všechno je o nastavení mysli. Pokud si zhnusíš pečení cukroví, balení dárků, už dopředu vidíš jen potíže, tak to tak bude.  A u nich to je doma on, kdo dělá vše, takže to není provokace. (Edit - Ber to jako vtip)

Já jsem ráda, že nikam nemusím. Na Štědrý den všichni u spolu a žádné další ježdění a návštěvy u nás nikdy nebyli a nejsou. Já nemám bohužel ani 6 dní, mám jen 3 a ty dva si chci užít sama s mužem. Je mi ale jasné, že u každého to nejde, i kdyby chtěl a kdybych třeba měla tchýni, tak bude taky všechno jinak. Ale zase já jsem flexibilní, ať je to jak chce, tak stresovat se nehodlám. Já k tomu málokdy vidím důvod i v běžném životě a kvůli jednomu dnu už vůbec.

​Kolega má pravdu a teda klobouk dolů, jestli dělá doma všechno kolem Vánoc.

Naozaj Vianoce najviac dokážu pokaziť prehnané požiadavky v rodine a vzťahy. Nepokazi ich ani spadnuty stromček,  ani zabudnutý darček,  ani spalene koláčiky.  A dokonca ani neumyte okná! 

​tos napsala hezky

letfenixa svatá pravda!

andulka01 moora Zarinya viktorka_od splavu clothilde Aranel Děvčata děkuji za podporu, dneska ráno je mi trochu líp.Ona ta nechuť cokoli dělat asi plyne i trochu z únavy, jak jsem se starala o naše, když byla máma nemocná, a pocitu, že na tě tak tak trochu peču, te´d, a některý večery tam vůbec nejsem. Máme to k sobě kousíček, půl hodiny ostré chůze, a ostatně i sestra je v Brně, a nakonec, když něco nebude podle předpisů, nikdo se nezblázní, ale už to mám asi naučený, že čekám klasický psychický vypětí v naší rodině nerváků. Snažila jsem se to poslední roky jako velká holka už trochu otupovat, nenechat se zahánět do zbytečných slovních šarvátek, kdo z nás má patent na pravdu, a otupovat hroty předem nezapomínáním na pochvaly jednotlivých účastníků zájezdu, ale těch pár týdnů, kdy jsem u našich, a snažila se povzbudit mámu, která na tom byla fyzicky a psychicky mizerně, byla klidná, když táta propadal panickejm záchvatům, donekonečna poslouchala historky z máminejch nemocí a zároveń se snažila odvést tátovu pozornost, aby na ni nezačal řvát, že už to nechce slyšet (on se o ni stará, ale má svý limity), mě celkem vycuclo. 

Na Štědrý večer chtějí, abych byla s nimi, ale dcerce, co přijede z  komunity, se tam moc nechce, odmítá vzhledem ke svý diagnóze se takovýmu prostředí, vystavovat dýl, než dokáže snést, a druhý den na obědě, kdy přijde zbytek rodiny,  sestra s holkama a moje druhá dcera, a do toho čekám zase nějaký sestřino zarytí do konvenční medicíny (máma nevyhnutelně vypustí historky), do její starší dcery, do mojí mladší (BDO), do táty, pokud začne vést zas poraženecký řeči (sestra nedala jinak a táta dostane  iPhone, my, kteří mu děláme technologicko-psychologickou podporu u internetového bankovnictví, máme své obavy, které ajťačka není schopna vstřebat, podle ní se dostatečně nesnaží). 

A jak to píšu, tak si uvědomuju, že druhá linka je to, že jsem celkem schopný helfr, ale neumím organizovat. Normálně by to dělala máma (nebo spíš neorganizovala, ale dělala většinu věcí sama, občas rozdala chaoticky úkoly a stěžovala si :-)) 

Isca no, mas toho pozehnane.  Ale leden se blizi!

Isca já bych především neřekla, že na někoho pečeš. Každý dělá co zvládne, jak nejlíp to umí, děláš rozhodně dost, i když tam nejseš denně.

Napsala si, co chtějí všichni kolem tebe, ale nějak jsem se nedočetla, co bys chtěla ty?

Co se týče organizování, vykašli se na leadership, napiš si na papír úkoly, ke každému jméno a normálně jim to rozešli. 

Isca mne to zni jako dost kvalitni peklo

preci sakra nejsi zodpovedna za vztahy clenu rodiny mezi sebou, to zehleni (potencialnich) konfliktu je priserne vycerpavajici. ja bych z toho onemocnela, kdyz ne jako, tak driv nebo pozdej doopravdy

Tak já ani milostpán, sami nad hrobem už žádný otravný rodiče nemáme... zřítelnice je v prčicích (a jezděj na vánoce k bratrovi zetě někam do hor)... a mladej pán se snachou to zavedli tak, že se každej rok střídaj - jednou u nás, jednou u rodičů snachy. Mám sice pocit, že letos to trochu popletli anžto měli bejt u nás, ale vzhledem k tomu že teda přijdou "až" 25., je mi to úplně jedno. Synova jediná starost je, aby bylo dost řízků a ty řízky taky chutnaj dobře i mimo štědrej den přece! Beru datum který mi oznáměj, beztak nemá cenu se dohadovat nebo snad žebrat o pozornost, jak znám mladýho, daleko bych s tím nedošla - toho hned tak něco nedojme, ani nebohá stařičká matka

Isca to bych se zbláznila. Drž se a mysli na sebe

Já myslím, že všechny by jsme byly v úplném klidu, kdybychom se nemusely přizpůsobovat i třem různým skupinám lidí s různým požadavky. 

​A musite? Nejde to nastavit nejak jinak?

Kokoska To je těžké když chceš vyhovět. Ale to ty dobře znáš. No já až takový význam svátkům nedávám.