já bych teda špatně snášela, kdyby někdo z potomků na mou adresu pronášel, "že nechápe po kom mám to chování". upřímně si teda nedovedu představit, že by něco takového v mé přítomnosti dokázal vypustit z úst

Asi máš teda chování dobré:-) U nás bývají některé věci trochu moc, moje mamka má sklony být generál, neustále komandovat něco vyžadovat a kritizovat, hodně kritizovat.A jako musím být tvrdá a někdy ošklivá, ale kdybych nebyla, tak se s nimi buď přestanu vídat nebo skončím u psychologa jako troska.

Ale na nic si nestěžuji a nakousla bych nové téma:-).

"Tak ted to beru to osobně, protože je období, kdy mi mlaďoši neustále říkaj, že jsem "divná" - nejsou jim ani tři:-D A mám pocit, že příště budu i "prase". Jo a "dědek ten je uplně nejvíc divnej", takže legrace, když to slyší i ti druzí dědci,  že:-D"

To je něco jinýho. Celkem jsem byla velmi smířlivá, když jsem vrzla haranty na hlídání (se základní myšlenkou: zaplaťpámbu za to) a jako prarodič jsem zas na druhý straně, vyžaduju volnost v konání  ALE osobní útoky bych netolerovala ani pikosekundu, ani jako matka, ani jako babička.

No, ja v tomto razím teóriu  "koho dom, toho pravidlá" a deti veľmi rýchlo pochopili. U jednej babky môžu skoro všetko, aj to, čo doma nie, ale to neznamená, že to bude fungovať ako argument doma, u druhej mali právo ledva dýchať (no, trochu preháňam). Ku ktorej chodili radšej, nemusím hovoriť.

Zaujímavé je, že tá benevolentnejšia bez problémov rešpektovala diétne obmedzenia (obe deti silní alergici), kdežto od tej prísnej sme dvakrát fičali na pohotovosť s dieťaťom v anafylaktickom šoku (prvý raz sme si mysleli, že náhoda). Žiadna náhoda, proste my sme idioti, ktorí nevedia, čo je vlastne pre dieťa dobré a robíme okolo toho zbytočný čurbes. No tak tam sme potom pomerne dlho nechodili.

Já tohle nechápu, jak může někdo cpát dítěti nevhodné potraviny, když mu rodič dítěte vysvětlí, že to malému nedělá dobře. Když vím, že vnukovi vadí kravské mléko a kořenová zelenina, tak mu teda fakt nedám k obědu dušenou mrkev a na svačinu jogurt, i když vím, že je to zdravé a navíc by to rád jedl. 

Když se jednou babička "splete", no dobře, asi chtěla dítěti něco dopřát, i když tomu nerozumím - ale když viděla ty následky a udělá to znova, to je neuvěřitelné.

S dovolením bych si tu lehce povzdechla. Nemám hotové daňové přiznání, nestíhám v práci a na konci týden mám ve škole zkoušku, kterou určitě nedám, protože jsem na některý věci asi prostě tupá. Odpoledne mám jít na rehab, protože mě ještě do všeho zlobí pravá ruka, a před chvílí volala tchýně, která u nás potřebuje dnes s tchánem přespat, že dorazí místo večer už v jednu odpoledne. Odklonit je nejde (návštěva doktora) a poslat taky nikam nejde (zdrav. stav tchána). Tak.

Stěžuju si na slečnu marketingovou asistentku v mateřské firmě ve Francii. Už týden mi posílá nějaká data. Netuší jaký je rozdíl mezi horizontální/vertikální, negativní/pozitinví, křivky/pix... Ráno měla data odejít do tisku, neodešla, protože mi není schpná poslat jedno jediný logo. Je blbá jak štoudev... a já mám nervy nadranc!

DOHÁJE DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ!!!

Díky za připomenutí

huh, tak já ho (přiznání) už poslala, ale stejně to uplně do radostnýho vlákna nemířím neb budu čekat na námitky, který asi budou, líp to neumim. beztak na konci nikdy nemůže být nic jinýho než nula a to kolem je jen vopruz

s Francouzskou matkou soucitim. a nejhorsi na tom je, ze oni zijou v domeni, ze jsem tady predevcirem slezli ze stromu, jak rikal muj byvaly sef - jsme pro ne opici zeme (ze ty opici zeme byly jako jedine v cernych cislech uz jim tolik nevadilo).

no nic, dnes jsem dala vypoved pisemne, takze ja mam nervy uplne v cajku. sef na me koukal tak smutne, asi porad doufal, ze pokud to neni na papire, jeste si to rozmyslim (uz jsem mu to rikala pred 14 dny).

to je problem len v jazyku. po slovensky sme vzdy hovorili, ze skúška je od slova skúsiť (nie skúšať). bud to vyjde nebo ne.

tchyne taky dobra. zavola bych muzi, at si to vyresi.

lebo my a tí dnešní doktori nič nevedia a to určite nebolo z toho...

To je šílený, to pak pomůže jedině ty děti s ní nenechávat o samotě.

V nějakém pomatení smyslů jsem se přihlásila na výběrové řízení na místo na relativně vysokou pozici. V současné práci jsem krátce a jsem tam víceméně spokojená. Na tuhle pozici navíc jednoduše "nemám". Zítra je pohovor a mně chybí dohnat tak minimálně 4 roky zkušeností. Bože proč 

Klid, tak to jen okoukneš a bude. No a když to vyhraješ, tak to taky zvládneš, neboj se nic! Hlavně klid a nenervuj se, v podstatě o nic nejde...

Ano, tak to potom dosť dlho aj bolo, s tým, že ani my sme tam nechodili inak, ako výslovne príležitostne, lebo ja ja som tam na návšteve tiež nič nemohla jesť, pretože mladšieho som kojila a prišlo aj k situácii, keď som dostala niečo tajne napchaté do jedla, aby nám dokázala, že nemáme pravdu. Ten ekzém sme potom mladému liečili snáď dva týždne.

Vyspi sa na to, čerstvý mozog lepšie myslí a už aj tak nič nedoženieš.

A motyky strieľajú! Držím palce!!!

 Teda, zírám. Vím, že potřeba mít pravdu za každou cenu bývá silná, ale až tak?!

Nuž, ľudia sú rôzni...zas mala iné dobré vlastnosti, ale vždy keď tam deti boli, hoci aj s manželom a už väčšie, tak som mala šimranie v žalúdku.

nikdy nevis, mne je to nahodou sympaticke, zkusit se ma vse. A neni co ztratit  takze good luck