Na naší chalupě v podhůří Jeseníků rodiče už ve čtvrtek vynesli veci jako matrace, deky, drobné elektro do prvního patra a odjeli v pátek do města. V 97 jsme byli první na řadě, v baráku 160 cm vody a my tři dny v 6 lidech na půdě v mini pokojíčku (přestavba proběhla až pak). Doufám, že voda zůstane, kde má, neb se mi fakt nechce jet uklízet bahno a ten bordel. Mám před očima, jak to vypadalo.

A moc mne mrzí, že nakonec v Krnově zrušili Kávový festival. Krnov je díra a ten festival byl jedna z mála akci, co se tam děje. Prvně našli prostory uvnitř, ale nakonec zrušeno. Chápu, že se rozhodli, že nebudou lákat lidí z vesnic, aby vyjížděli. Ale je mi jich líto.

Ty adaptační pobyty jsou nějaká móda teď... plus mají asi odpovědné osoby ve škole strýčka s cestovkou co si potřebuje vydělat, ne?

U nás v pátek lomilo dost tetin rukama, že jim na to mají děti jet (samozřejmě všechny z nich děti posílají ) - a to se ani kolikrát nejednalo o nějaký začátky v nový škole, byl to maximálně třeba přechod na druhej stupeň

barbucha my byli na gymplu před víc jak dvaceti lety. A bylo to super. Chápu, že ty děti posílají. Během jednoho dne jsem se naučila všechny jména. Měli jsme to tři dny a na konci dělali veřejné vystoupení, kam kromě budoucích dalších vyučujících dorazila fakt i veřejnost . Takže banda cizích lidi musela secvičit program, vylepit plakáty a pak vystoupit. Tam se projevily charaktery

V Sušici je trojka, zprávy žádný 

Malvin 

Moje noční můra. Zní to stejně příšerně jako teambuilding

Malvin

Vyřešeno 

Malvin díky bohu, že jsme nic takového neměli. To je moje noční můra.

barbucha Synek jezdil na ty adapťaky hodně, krom covidu teda i na VŠ byl adapťák, přijde mi to super zvykání kolektivu. A rodinná úča zš má třídu dost výrazných dětí, dost se tam řešila šikana a vyloučení z kolektivu a maj na radu psychologa adapťák každý  rok.

Pinot Noir my žádné divadlo nedělali, byla to normální škola v přírodě, ale poznali jsme se rychleji než ve škole, bylo to fajn. Pak jsme ještě měli v kvartě akci, kterou vedli přímo nějaký "psychologové" a to bylo opravdu super, kolektivu to hodně prospělo. Ségra byla loni na té LŠ Lipnice a taky byla nadšená.

Kan 

No mě by to zabilo resp. by se ze mě stal potvrzenej vyvrhel nadosmrti.

Stačily bohatě takový ty třídní vejlety... o táborech ani nemluvě. Hrůza děs. Zřítelnice v životě nic takovýho neměla a šikana tam neexistuje, ani vyloučený haranti, a to tam hrajou všema barvama. 

barbucha tam s nimi asi pracují během roku? V první třídě se taky nikam nejezdí, ale mají každý měsíc třídnickou hodinu (což teda není moc) a na kolektivu pracují i během vyučování každý den.

Malvin 

Moje noční můra. Zní to stejně příšerně jako teambuilding

​101% souhlas..

barbucha Tak jako dítě jsem ty řízený zábavy milovala i výlety, tábory, nacvicovaní s ochotnikama no a na starý kolena teda jak co a s kým. Korporátní zábavu vůbec, s holkama květinářkama vyrážíme pravidelně a sdružení jak kdy. 

My měli na vs, žádná řízena zábava tam nebyla, Akorat zapis a vzdycky večer se tam řešily nějaký organizační záležitosti, bylo tam i par budoucich vyucujicich, přes den jsme chodili samostatně na vejlety a na pivo, super to bylo 

barbucha potvrzuju adapťák už v roce 1999. A noční můra to teda byla, 3 dny sdílet pokoj, sprchy atd. s lidma, který jsem nikdy před tím neviděla, muset se účastnit organizované "zábavy", hned velký rádoby kamarádství mezi všemi, který rychle po návratu do školy vyprchalo...doufám, že už mě nic takovýho v životě nepotká

Takže dítko se evakuuje. Zpět do Prahy. 

Možná i dobře, třeba bude paní ředitelka příště predvidavejsi. 

Pinot Noir my byli skoro všichni na intru. Nova skola. Já jako těžký introvert jsem měla větší hrůzu z toho, že se mi tam nebude líbit a ukáže se to jako chyba jít na tuto školu. Přečíst báseň a mít pár replik na jevišti mi přisla jako mnohem větší hrůza. 

Malvin  Moje osobnost by se na takovém adapťáku projevila asi taky jako

My jsme teda adapťák neměli nikde, ale zase je pravda, že náš kolektiv na ZŠ stál fakt za houby, a pak nás většina společně přešla na místní gympl, kde nás shodou okolností šoupli do stejné třídy, takže na houby to bylo i tam. 
Super kolektiv jsme měli na magistrovi, bylo nás jenom 11 a s většinou se doteď scházíme a jezdíme spolu na chalupu, teď i s rodinama. 

continuityradši zavčasu. A tohle dobrodružství je jistě stmelí.