Já jsem byla v Berlíně několikrát svědkem, jak matka s dítětem vynadala někomu, kdo přecházel na červenou - že dává špatný příklad. V Londýně přecházejí na červenou i matky s dětmi.

Tak mne stacila i doprava v Rime. Prechazet silnici je nutno tak, ze se clovek vrhne do vozovky a jde, i kdyz blizici se auto evidentne nezpomaluje ani nebrzdi. A musi se divat primo pred sebe, jakmile stoci pohled smerem k ridici, ten to bere jako vyzvu, ze ma pokracovat v jizde. Cervenou na semaforu berou ridici jako upozorneni, pokud je krizujici se silnice volna, tak se jede.

Cestujici v metru vystupuji a nastupuju od okamziku, kdy se otevrou dvere a to v obou smerech zaroven. Ne, ze se jako nejdriv vystupuje a pak nastupuje. Taky se moc nepraktikuje "postupte si dale do vozu" ci uhnout z prostoru dveri na stranu ci nedejboze snad uhnout vystoupenim ven z vozu...

"Z brutalistní stavby na náměstí hned vedle tý svý krásný radnice udělali muzeum okupace Sovětským svazem"

To mi príde ako primeraný trest .

Apropó, čo sa tu preberal ten brutalistný hotel v KV, tak som si spomenula, ako sme tam s maželom boli na nejakej konferencii a všetci sme sa bavili, že najväčšou výhodou bývania v tom hoteli je, že ho nemáš vo výhľade.

Ako brutalistná architektúra je jedna vec, ovšem zasadenie stavby do prostredia zas druhá, no. Máme na Slovensku tiež dostatok príkladov, že by jeden žasol.

Došel ti prášek do vody? Potlapkávám.

voni teda měli tu radnici za války vybombardovanou a postavili ji znova, a o tý stavbě vedle (nějak se mi nedaří to najít v jednom záběru, aby to bylo dobře vidět) prej teda taky uvažovali, že ji zbouraj, prej jsou v tom bourání socialistických staveb dost důsledný, i když Stalinovu tortu (ala náš International v Dejvicích) si tam nechali (myslim je v tom sídlo lotyšský akademie věd)

Veľmi by som sa do pobaltia chcela ísť kuknúť, za danej situácie, čím skôr, tým lepšie...len tak nejako som vždy prehlasovaná zvyškom rodiny.

já to můžu jedině doporučit. Jen to počasí u Baltu bejvá takový vošajstlich.

tým ma vždycky prehlasujú....že oni tak prázdniny tráviť neplánujú.

Dneska byl k snidani, k obedu jsem si chtela doprat!

Já jsem je potkala asi třikrát a ani jednou se neodvážili mě oslovit. Heč

Omg, doprava v Londyne zni tedy vyzivne! Ja dojizdela v Edinburghu do prace presne hodinu a to se jednalo o trasu dlouhou 12km!

Haha, prechazeni na cervenou: kdyz jsem si kolegyni stezovala na silene ridice (jako ze me pri prechazeni prechodu nekolikrat malem prejelo auto; za cely rok me prejit pustilo maximalne pet aut..), tak mi rekla, ze system v UK je ale super v tom, ze muzes prece prechazet i na cervenou a narozdil od jejiho rodneho Polska nedostanes pokutu.

Chlap vedle mě v autobuse se rozhodl posnidat špek, vařené vajíčko a pořádně aromatický sýr. A vypadá to, že taky jede až do Berlína jako já. Uaaa . 

Tomu říkám výlet za olfaktorickými zážitky! Já teda takhle běžně nesnídám, ale vím, co to se mnou udělá, když ano...

Špek je v oukeji, já jela vlakem, vagon bez kupe, paní se rozhodla přebalit asi tříletý dítě..přebalovací pult na wc netřeba 

Niektorí ľudia sú fakt na facku. Kolegyňa mala nohu v dlahe asi 6 týždňov. Najskôr sa snažila dochádzať do práce normálne, ale potom začala chodiť neskôr, keď už nebolo metro také plné, pretože aj keď mala dlahu a barly, tak ju nikto nepustil sadnúť (veľmi zriedka), ľudia do nej strkali, šliapali jej na tú nohu, no proste ako stádo kráv čo sa snaží prebehnúť cez rieku plnú krokodílov...

Minulé leto som čítala článok o tehotnej žene, ktorá si vo vlaku musela sadnúť na zem, pretože ju nikto nepustil sadnúť, hoci pár ľudí poprosila. A to bola vysoko tehnotná, 7-8 mesiac. Pod tým článkom ju tam potom ľudia kritizovali, že čo sa sťažuje, však tehotenstvo nie je choroba