Karja Ty gumy.

Je to vsude stejne. Prvni se me muj tatinek taky vyptaval kdy pojedu prezout a pak mi dost zkritizoval jak mi to prezuli. Prezuli, vyvazili, doufoukali, ja jsem mezi tim stihla nakup. A on po mne chtel, abych si to prezouvala sama. Kdybych si to prezouvala sama prisla by uplne stejna kritika jako na profesionalni prezuti, je to nekdy tak tezke reagovat na to v mezich slusnosti.

Černá kočka on po mne chtel, abych si to prezouvala sama

nic tak absurdniho jsem dloouho neslysela!:-)

Janulik03 Jj,no vidíš to, já bych si to našim nikdy nedovolila, to už by muselo fakt být. Třeba k věcem doma, jak si je organizujou, neorganizujou, to si pamatuju, že jsem jim řekla jednou dvakrát, když tam smrdělo nějaké starší kočičí jídlo, že je to dost cítit, že by si to asi měli vyhodit a nedávat to k topení...Jinak bych si to fakt nedovolila a že je tam spousta věcí, co bych takto doma takto nevedla nebo i oni dříve vedli jinak..

​Mě by to taky v životě nenapadlo. Ne že bych si to "nedovolila" (jakože z důvodu slušnýho vychování ), ale tak nějak nevím proč bych to dělala... 

A moje matka (kafrající mi do všeho celej život) mi vyčítala že jsem studenej necita protože je mi jedno co dělá a k ničemu se nevyjadřuju! Tý to chybělo, těšila se asi jak se - po mým ohodnocení čehokoliv - výživně pohádáme

Nejlepší je to teď se zřítelnicí (zrovna ji mám tady ). S tou jsme se shodly že já, stará osoba, si prostě nemůžu pomoct a vidím ji - dospělou ženu! - pořád jako miminko. A tak zdvořile strpí moji přednášku, projeví dokonce i známky toho že mě skutečně slyší... 

Nakonec je to fajn akorát pro rozšíření český slovní zásoby: už dřív jsem ji naučila frázi "jedním uchem dovnitř a druhým ven", čímž svorně končíme každej můj pokus o výchovu

barbucha Zritelnice studuje češtinu, že jo? Těmahle frázemi bude náhodou mezi spolužáky perlit :-).

viktorka_od splavu Kazdy ma svoje mouchy, ale fakt je tezke nekdy nazacit nahlas kricet. Trosku se mi ulevilo, ze tyto ulety jsou vseobecne rozsirene a netreba to dlouho prozivat.

Moje mamka mela tendenci kafrat do vseho, hlavne kolem deti. Zachranovala nas jen ta vzdalenost, po telefonu to pro ni asi nemelo ten puvab. Jen jednou na me do telefonu doslova kricela, at ZAKAZU dceri chodit se starsim rozvedenym chlapikem, co mel 2 deti. Vykecala ji to segra, ja bych ji to v zivote nerekla kvuli te jistote, co bude nasledovat. Jako co ja jsem holce, ktere v te dobe bylo asi 24, mohla zakazovat jako rozvedena, ktera si vzala rozvedenyho s ditetem... Tak aspon kdyz pak byli u nas, zkritizovala nam nove zidle, ze jsou moc tezke. No jsou, je to dreveny masiv s vysokym plnym operadlem. Jen to nemusela opakovat, kdykoli o  ne zavadila pohledem

Maminka chudak na nas kouka pres dva roky odnekud z oblacku a porad si obcas rikam, co by tomu ci onomu rekla.

Vari 

Jo, my se obohacujeme navzájem. Naposled jsem se naučila "död rumpa" ale nevím kdy a jak to v konverzaci použiju anžto to znamená že je někdo blbec - má otravný řeči apod. A v doslovným překladu je to mrtvá prdel

Ono se tyhle věci těžko vysvětlujou, samej překladatelskej oříšek to je!

Dneska by do stěžovacího mohla psát moje matka o mně, ale jak ji znám, bylo by to: co mě dnes pobavilo :-). Už přes týden po telefonu řeším její kašel, včera jsem ji donutila, ať zavolá doktorce. Ta jí poslala recept na silnější Erdomed, zatím měla ten volně prodejný. Dnes jsem jí volala, jak na tom je a ona mi řekla, že kašle mnohem víc, ale že prý to bude brzy lepší. Já si říkala, že by jí měli udělat crp, poslechnout ji, dát jí antibiotika, případně poslat na rentgen. Když jsem jí to nastínila, poslala mě víte kam :-). Vzhledem k jejímu věku jsem sevnedala odbýt a domluvila jí, že ji lékařka ještě dnes vezme. Pak nastal problém, jak se tam dostane. Ona je aktivní řidička, ale s velkým kašlem jsem si ji v odpolední špičce úplně představit neuměla. Takže spousta telefonátů, nakonec dcery sambo přerušil call s půlkou světa a řekl, že ji odveze. Pak následovala komedie, crp 5, plíce čistý, kašel sice je, ale ten u starších lidí může trvat déle, takže vše ok. Od dcery přítele se nechala dovézt do masny, že si aspoň nakoupí a domů už dojde pěšky. Jo a nejvíc ji pobouřilo, že doktorka na ni použila termín starší lidi, prý že si na to ještě nezvykla :-)).

999 tvoja matka mi je veľmi sympatická 

Janulik03 Tak to ona je :-). 

Karja môj otec po porážke a mnohých po nej nasledujúcich celkových anestezach veľmi zle rozumie a zle rozpráva. To mu ale nezabránilo vynadat Lukáškovi, keď prišli aj s mamou blahozelat malému k meninám, že sa mu po zemi váľa plyšak. Máme pri vchodových dverách, aby nám menej podfukovalo, meter dlhého krokodíla. Vošiel, zbadal krokodila a hneď- Lukáš! Poď sem! Ty nevieš, kam patria hračky? 

Malý vôbec nevedel, ktorá bije.

U nas daval rady do zivota muj tata. Hlavne se staral, jestli jsem dost teple oblecena, i kdyz mi uz bylo 30 :) To bylo porad: "A nebude ti zima? Nechces si vzit jeste bundu?" A taky se staral, jestli jsem si nic nezapomnela a jestli nekam jdu vcas, pripominal, ze uz za chvili budu muset jit a tak. Bylo to vlastne mily, i kdyz me to v tu chvili obcas stvalo. Tata mi chybi, uz je to rok a pul, co odesel

Friga na tohle starani jsem mela babicku, ktera s nama bydlela. Strasne me to otravovalo. Jednou jsem nekam sla, stavovaly se pro me kamaradky, a to bylo porad mas svetr, bude ti zima, vem si salu, mas kapesnik, mas tohle a tamto, kdy budes doma... strasne me to pred tema holkama ponizovalo, bylo mi asi 15. Takze jsem vztekle vrcela a praskla dverma a samozrejme jsem si zapomnela klice. 

Kokoska mne to nasi dělají doteď, kdyz jsem u nich. Ale nijak mě to netýrá. Možná tím, že to není tak často.

Já tohle starání se, co si kdo zbalil, obleknul a pod. dělám opravdu výjimečně, více méně na požádání, jsem v tomto fakt hrozná matka a manželka. Děti se chodí ptát, jak je venku a co si mají obléct a ja odpovídám nevím: ani já jsem tam ještě nebyla. Muž zas neustále doráží, co si má vzít na obchodní večeři (jak to mám já vědět, v životě jsem ty partnery neviděla). Takze všichni brblaji, že jim neporadím. 

Jenže: někdy loni v zimě jsem se vyjádřila ke croptopu s mikinkou stěží do pasu. Tento outfit si dítě chtělo obléct na delší procházku městem, venku bylo lehce nad nulou. Dodnes(!) to mám (nastydlé ledviny) na talíři. 

Tabea tohle byl kolorit mojí babičky - netáhne ti na záda? nemělo by to dítě mít ponožky?... Ale vždycky jsme se tomu obě pak zasmály. Ona si nemohla pomoct, ale vměšovat se nechtěla

Kokoska Košilku, máš košilku? Moje babička....ptala se mě snad ještě ve třiceti! (mých)

My jsme velmi družná rodina. V nějakých různých obměnách se potkáváme tak jednou týdně nebo párkrát do roka jedeme společně na výlet, prodloužený víkendy i dovolenou někdy. To je tolik volného času společně tráveného, že se asi nedá vyhýbat moc tématům. Semeleme všechno možný i nemožný. Někdy to se společným časem i přeženeme, to si i pak lezeme na nervy. Si to řekneme a třeba měsíc se pak cíleně nevidíme, nepíše, nevoláme. A někdy někdo řekne něco, co se jinému nelíbí. Ale tak nějak normálně, bez nějakých scén. A dost často je pak z konflitů časem i veselá historka, která v tom čase bobtná a mění se směřem k větší absurditě a legraci. My se teda společně hodně nasmějeme, když si děláme legraci ze sebe navzájem.

Každý z nás má něco, čím ty druhé štve, ale bereme se, jací jsme. Tohle je myslím i fajn pro děti. Vidí, že se dá mít rád a vycházet spolu i přes rozdílné povahy a názory. Třeba dcera měla období, kdy některé členy rodiny nemusela a snažila se jim vyhýbat. A teď mi přijde, že už to vstřebala a pochopila.

Garfie Košilku znám od babičky taky. Moje máma zase věří, že všechny nemoci jsou od studených noh! Všechny nás pořád upozorňuje, že nemáme papuče, ať si je obujeme. Teď její starou modroust, že od noh má být teplo, ještě posílila informace, že i čínská medicína vyzdvihuje teplo na nohy, tak je na koni

Už se jí podařilo u nás sprdnout i naši návštěvu, než jí došlo, že je to návštěva. Pak z toho byla špatná a omlouvala se celý večer. A prý už to nebude říkat nikomu. No, vydrželo jí to akorát do druhého dne

Evaeva ha, ted jsem zjistila, že nejotravnější pečovatelka jsem já.
Prodavačka, mladá holka, z obchodu vedle vždycky venku kouří a sedí u toho na kameni. Tenhle týden jsem s ní a jejím kolegou večer prohodila pár slov a řekla jí, že jako matka to špatně snáším, jak sedí na tom studeným kameni a z domu jsem jí donesla plonkový podsedák z materiálu jako je třeba v deuter batůžku. A že si ji příště zkontroluju.
Tak teď jsem vyběhla s košem a periferně ji zblejsknu, jak na mě mává a ukazuje, že tu podložku má pod sebou.