Ale jak tam byly strasne mile sestry a velmi opatrne mi pomahaly se zvednout po operaci, porad se ujistovaly, jestli se mi nemota hlava a jedna mi dokonce nandavala ponozky, aby mi nebyla zima. Porad se chodily ptat, jestli neco nepotrebujeme, nabizely led na chlazeni otoku...
Tak jsem si vzpomnela na motol a tamni prvni vstavani po cisari. Jak sestra prisla v pul seste rano, necekane me postavila, ja temer omdlela, cerno pred ocima bolesti, ona mi vynadala, proc jsem si jako nerekla predem o analgetika, ze nema cas mi ted nechat vykapat kapacku, ze tam nejsem sama a ji konci smena a do te doby musim byt po sprse
Na motolskou porodnici mám hrůzný vzpomínky, narodila se tam zřítelnice... ty bachařky tam byly fakt na pár facek. A to tam byl celou dobu i zeť, měli i nadstandard, ale celková péče mizerná, naprostej nezájem, a div že se zřítelnice vůbec narodila živá (v poslední možný pikosekundě). Děs.
Teď jsem na mrtvici, jak to spojili s Homolkou - kde se naopak o člověka staraj jak o anglickou královnu, jak jsem zažila ještě nedávno - aby se ty motolský manýry nerozšířily i tam! 
A do stížností obecně: Mimochodem při předvčerejší návštěvě Homolky jsem zjistila (byvši předem upozorněna!), že se zaměstnanci nesmějí nijak a nikdy vyjadřovat k současnýmu stavu a vůbec o poměrech ve špitále. O vlastní práci! Což už o mnohém vypovídá. Válek by měl skončit v pekle! A máme tu totáč s estébákama zpátky, hezky v barvě 