suhlasim. a rovnako suhlasim aj s Kokoska. najtazsie je to pre zacinajuceho ucitela a ludi priamo po skole, kedze nemaju ani tie pripravy, ktore mozu recyklovat a tabulkove platy tiez nepustia. okrem toho nemaju ucitelia velakrat oporu ani vo vedeni, nakolko peniaze na skolu sa odvijaju od poctu ziakov a vacsina rodicov sa pri akomkolvek probleme vyhraza prave presunutim na inu skolu = strata financii. o zodpovednosti za ziakov ani nehovorim. vacsine "strasich uciteliek" sa uz pripravovat na hodiny jednoducho nechce a maju pocit, ze vsetko vedia a neposuvaju sa vpred, do tabuliek im nahrava pedagogicka prax a meno. vnimam to tak z okolia. mladym ucitelom chyba (financna) motivacia. ak sa tu spominali dovolenky, na tie ma vacsina z nich sice cas, ale nema financie. neviem, ako v Cechach, ale u nas funguje kreditovy system - ucitelia zbieraju kredity, ktore su jednak povinne /urcity pocet/, druhak ich urceny pocet kreditov posuva do vyssej platovej triedy. kredity platia iba docasne (napr. 2 roky, 7 rokov) a cim dlhsia platnost, tym vyssia investicia do nich (v radoch stovkach eur a mnozsva investovaneho casu napr. do pisania prace za spominane kredity). samozrejme, ze skola preferuje tych, ktori maju kreditov najviac, takze ucitelia su nuteni sa dovzdelavat a niekedy musia absolvovat niekolkotyzdnove skolenia a studia na ziskanie tych kreditov. takze vlastne neucia a vo vysledku maju miesta na skole ti, ktore ucia najmenej, ale za kreditmi behaju najviac, paradoxne.

o vysokych skolach ani nema vyznam hovorit. studenti si myslia a spravaju sa tak, ze im musite byt k dispozicii 24/7 - a to aj pocas prazdnin, ktore su sprevadzane dalsimi skolskymi povinnostami od nahradnych terminov statnic cez pisanie posudkov, editorsku cinnost, ucast na grantoch alebo povinnej publikacnej cinnosti - opora vo vedeni = 0.

Nechápem. Každé povolanie má svoje plus a svoje mínus. Každú chvíľku sa tu niekto posťažuje buď na problémy v práci, alebo že má toho momentálne strašne veľa. A keď to isté spraví učiteľka, je z toho zrazu kauza ?

Já mám za sebou víc než dvacet let v provozu hotelů a teď, víc než deset let, učím to, co znám na vlastní kůži. Dokážu tedy porovnat obojí.

Práci učitele jsem si vybrala, protože me opravdu baví. Což neznamená, že na ni někdy nenadávám, ale nic jiného dělat už nechci.  Našla jsem se a vím, že vždycky dám žákům víc já, která jsem v tom dělala, než někdo, kdo ten opravdový provoz nikdy nezažil a má to jen z knížek - a že takových je.

On si to těžko někdo umí představit - učit např v deseti třídách, čtyř  a tří ročníků, tři, čtyři, pět  různých předmětů. Věřte mi, že je to docela mazec. Udržet v paměti už jen žáky, pamatovat si, kde s kým a jak jste minule skončili, udržet všechny úkoly, požadavky, všechno si pamatovat a vést v patrnosti. A k tomu 4x ročně termín, ke kterému musíte mít v každé třídě několik známek. Testy a písemky si musíte nejen připravit - vymyslet, nakombinovat, sestavit, abyste obsálhli určité penzum látky a hlavně  o pak taky opravit, přečíst, rozluštit a ohodnotit. Což tedy není žádná sranda. Často opravím půlku a zase se vracím od zažátku, abych si zkorigovala měřítko a nikoho nepoškodila.

A nezapomínejte, že třeba taková účetní apod. může být klidně většinu své pracovní doby otrávená a nas.aná, utahaná, ale učitel si tohle nemůže dovolit. I sedmou VH mají žáci nárok na učitelovu plnou pozornost a plné zaujetí. Když učím sedmičku, i šestku v kuse, jsem pak opravdu úplně vyřízená. A domů tahám haldy práce. Těch průměrných 21 VH týdně není kvůli pohodlí učitelů, ale kvůli komfortu žáků. Zaslouží si čerstvého, neotupělého učitele. Nakonec.. ještě nezapomínejte na suplování. 

Za obrovskou výhodu považuji, že nemusím sedět celou pracovní dobu v práci, to je opravdu super. Ale nepracuji o to méně. Obvykle v pátek padnu, v sobotu odpočívám a v neděli celý den píšu, opravuju, připravuju.

A pokud si někdo myslí, že by učitelé měli učit víc, odpoledne, bez prázdnin (dovolené) apod., měl by si uvědomit, že to by museli takhle do školy chodit i žáci. A nevím, jestli by se to setkalo s ohlasem. 

První a poslední týden opravdu většina učitelů pracuje ) - neklasifikace a opravné klasifikace, přípravy.. je toho hodně. Ale je to už bez žáků a, upřímně, je to paráda ;-) Jak vždycky říkáme: V tý škole by bylo TAK krásně, kdyby tu nebyli ti haranti.. (vtip)

Přesto mě ta práce strašně baví a neměnila bych.

Plakat ale budu, až mi budou počítat důchod.. 

Niekedy sa mi ani nechce odpovedat na otazku co robim. Lebo ked poviem, ze som ucitelka, takmer kazdy sucitne potrasie hlavou a povie - to musi byt tazke, ucit tie dnesne deti, ze? A ked odpoviem, ze ja problem nemam, tak ostanu zaskoceni. Tak spomenu plat. A ja zas poviem, ze som vedela, do coho som isla. Skusia temu, a co riaditel, aky je? Odpoviem, ze v pohode, som zastupkyna a s riaditelkou vychadzam skvele.

Nwhovorim, ze nenadavam, nadavam, ale medzi ucitelmi, ktori vedia, ake su konkretne problemy.

On je asi trochu problém, že každý má pocit, že kantořině rozumí, protože přece každý chodil do školy!! V tomhle to mají učitelé opravdu těžké. 

A na obranu "mých" učitelů musím říct, že nikdo si nestěžuje na práci jako takovou, ta všechny baví. 

Promiňte, nic ve zlém, ale normálně jste mě rozesmála. Věřím vám, že nemáte potřebu si stěžovat - ale srovnávat práci (a koneckonců i plat s příplatkem za vedení) zástupkyně ředitele s řadovými učiteli moc nejde. U nás na škole zástupci učí pár hodin v pečlivě vybraných třídách (kupodivu se nikdo z nich zrovna do tříd s 34 žáky moc nehrne), žádné dozory, nikdy žádné suplování (které podřízeným vždy dokáží zařídit tak, aby bylo neplacené). No a ředitel si své zástupce sám vybírá, takže tam bych předpokládala, že si sednou i lidsky a nebudou mít potřebu na sebe nadávat.

Ale každá škola a její "vedení" jsou dost jiné a i proto jsou velké rozdíly i v té časové náročnosti/nenáročnosti, kterou tady debata začala. 

Je to debata ako kazda internetova, takze Vas zrejme nepresvedcim. Mam porovnanie svojho platu ako radovej ucitelky a zastupkyne, a s preplatenymi odsuplovanymi hodinami som na tom bola rovnako. Na slovenskych zakladnych skolach je max 29 ziakov a my tolko nemame ani v jednej. Vedenie by suplovat nemalo, riaditel napr nesmie mat ziadny nadcas. A zastupkynou som bola skor ako bola zvolena riaditelka. A znizeny uvazok ma svoje opodstatnenie, to dufam vidite.

Ano, kazdy chodil do skoly a kazdy tomu rozumie.

Krásně jsi to shrnula. Nejsem učitelka a nikdy jsem nebyla, ale vždycky, když si přečtu ten povzdech nad tím, kolik mají učitelé volna a chodí domů z práce ve dvě, mám potřebu je bránit.

V knihovně máme programy pro školy a když se mi tam vystřídaly během dopoledne dvě třídy, s nimiž čistého času jsem strávila třeba 2x50 minut plus nějaká příprava těsně před a po (stoly, pomůcky, knihy...), byla jsem úplně vyždímaná.

Odučit celý den, byť klidně ne sedm vyučovacích hodin v kuse za sebou, ale s nějakou volnou hodinou mezi tím, od pondělí do pátku, tyjo. Já před učiteli smekám.

K debatě o práci učitelů (kterou bych dělat nechtěla, přiznávám). Argumentuje se tady tím, že učitel sice odučí jen třeba čtyři hodiny, ale pak musí dělat doma přípravu. Obavám se, že existuje víc, než jen moje povolání, kdy člověk odpracuje 8 a víc hodin a pak jde domů, kde pokračuje dál, protože ty články se samy nenapíšou. Občas jdu do práce i o víkendu, přesčasy se neproplácí. Platově jsem na tom hůř než učitelé. A víte co? Já si nestěžuju mě to totiž baví (teda ne vždy ).

No, úplně mimo diskuzi teda, ale na tý práci je to jedna z nejdůležitějších věcí, aby člověka bavila (aspoň teda vetšinu času, nemůže to bejt zas taková idyla), a to se ale taky ne každýmu podaří..a je pravda, že těch povolání, kde člověk pokračuje s prací/přípravou na práci i doma, je hodně.

stěžuju si na otce. já už z něj nemůžu. 

je těžce nemocný, je po amputaci, a přesto není schopen se o sebe ani bazálně po zdravotní stránce starat. jinak je to velmi intelignentní člověk, ale ohledně zdraví se chová jako naprostý debil. pro mě je to nechopitelné. 

tu ránu si není schopen ošetřovat, přestože si na ni nenechá sáhnout. nejí, ale žere, nedodržuje ne že dietu, on ani normálně nejí, poslední dobou zajídá chlebíčky větrníkama  necvičí, nechodí na rehabilitace, prý nemá čas (min. polovinu dne ale tráví zíráním do zdi nebo na televizi). je prý unavený a proto nemůže nic dělat.

cyklicky se dostává do stavu (protože jeho stav je již neléčitelný), kdy se jeho stav velmi zhorší, je mu strašně zle, začne mít horečky, přestane jíst a nakonec začne zvracet, co je fáze, kdy musí okamžitě do nemocnice. cykly se zkracují, on přesto není schopen se sebou dělat nic. naopak, kdykoli ten stav začíná a ještě by s ním něco šlo udělat, on začne všem okolo, kdo mu začnou naznačovat, že zase musí do nemocnice (potřebuje intravenózně antibiotika apod.), nadávat, že se ho snaží zbavit, že se ho snažíme dostat z domu a takové kecy.

já a bratr jsme mu našli asi milion rehabilitací, léčebných kůr, cvičení, jídelníčků, ale on...nemá čas. nevyléčily by ho, ale minimálně by nějakou dobu konzervovaly stav a ulevilo by se mu.

včera jsem si s ním opět užila, protože jsem ho celou cestu zvracejícího vezla o půlnoci opět do nemocnice, kam měl ale nastoupit už před třemi dny, měl i diporučení od obvodního doktora, kdy mu začalo být špatně, ale odmítl tam jet, prý to bude druhý den (a další a další) lepší, přestože takhle to je už asi podesáté a všem kromě něj je naprosto jasné, že to bude jen horší.

jak může být někdo takový? mám s ním dost trpělivosti, ale včera jsem mu celou cestu nadávala, protože i matka je vážně nemocná a nezvládá se o něj starat, je ráda, že sama žije. příště ho asi zabiju.

Teda na tebe se to valí ze všech stran :-(. Dávej na sebe pozor, jdi někam ven se psem, aspoň na chvíli vypadni...Posílám ti podporu alespoň na dálku, drž se.

Soucítím, ale radu bohužel nemám. Musí to být hrozná bezmoc; kolikrát je hrozné být jen svědkem toho, jak se blízký člověk trápí. Když ještě takhle bojkotuje veškeré pokusy o léčbu, musí to být opravdu peklo.:( Držte se.

Já si jdu taky postěžovat. Momentálně mě trápí x zdravotních problémů zároveň, k tomu se navíc učím od rána do noci na státnici (pokud zrovna neobíhám lékaře) a už začínám mlít z posledního. Ty zdravotní problémy mi teda fakt nepřidávají, hlavně pořád nemám diagnózu a hlavou mi lítají docela vážný možnosti (starej hypochondr, no). Ke všem stavům, co mi komplikují život mě v pátek večer chytl zánět v kolenou. Začínám mít pocit, že se zblázním, takže návštěva pohotovosti mě asi nemine. O hlučných arogantních sousedech se ani nezmiňuju...

Řekla bych, že tatínek má hlavně strach. Ví, že je na tom špatně, ale snaží se to přebít tím, že to ignoruje a odmítá léčení. Asi nemá smysl mu nadávat, tím se nic nezmění - to by si musel sám srovnat v hlavě ve smyslu, že svůj stav musí řešit, a to on neudělá. Máte buď možnost to s ním vydržet a mít ho doma, pokud to půjde, nebo ho dát někam do ústavu, což se lehce řekne, ale hůř provede, ať kvůli technickým problémům - zařízení je málo a péče v nich všelijaká - nebo kvůli vlastnímu svědomí a vztahu k blízkému člověku.

Nemáte to jednoduché, přeju hodně sil.

pri takovem onemocneni by mel automaticky dostat antidepresiva, ma, uziva?

nemá, ale když jsem včera balila asi tak 12 druhů léků, tak se obávám, že ještě jedny navíc, a už nemusí ani jíst  přitom polovinu z nich by nepotřeboval, kdyby na sobě aspoň malinko pracoval, stačilo by, kdyby jedl, co mu kdo předloží a tajně se nenacpával snickers a čokoládama.

Držte se. přeju co nejvíc sil toto zvládnout. Jak psaly už jiné, je to děs z toho, že stárne a degeneruje (když to napíšu škaredě), a už to lepší nebude, takže prostě zavírá oč před vším. 

ono by mu to pomohlo trochu zvladnout ten des ze uz nikdy nebude zdravy a brzy nebude uz vubec... disciplina neni v tomto pripade pro jej osobne k nicemu. ta by pomohla okoli, samozrejme. jasneze to je tezky...

A že jsem tak smělá: kdo mu všechny ty věci, o kterých mluvíte kupuje? Čokolády, větrníky.....on sám? Chodí ven? Protože, co dama není, to se nesní...