:-D :-D Jestli má Soňa známost:-D

Ozaj a má tá Soňa vlastne nejakú známosť,? a kto to je? Mňa to zaujíma.

Ovlivňuje, neskutečně moc. Stýkám se s ní čím dál míň, protože mě její chování a řeči bolí, trápí, stresují a hrozně vytáčí. Ona místo toho, aby změnila své chování ke mě (no jsem naivní, přiznávám), tak jen víc a víc vyčítá. Před cca 15 minutami mi například došla vyčítavá sms, že je na výletě na kole a vzpomíná, jak jsme ji na ta místa také před časem vzali na výlet, ale nyní nikdo ani nezavolá (doprčic má taky ručičky a telefon). Přitom já mám takové fofry v práci, že dělám i o víkendu. Když jsem jí řekla, že kvůli tomu nedojedu (jel za ní jen manžel s dcerkou, takže sama nebyla), tak mi řekla, že to není pravda, že musím pracovat o víkendu, že si to vymýšlím

to věřím, že ti bylo blaze

Já si budu po takových zkušenostech s mojí matkou dávat velký pozor, abych nebyla stejná. Asi to bude někdy těžké, pokud budu mít strach, že si dcerka "nabije pusu". Ale především jí nechci nikdy kecat do toho, jak vychovává své dítě a funguje její rodina.

To moje tchýně je zlatá, ta se do ničeho neplete, nemontuje, vůbec si nedovolí něco soudit, co se jí netýká.

 Výboru SVJ vadí, že babička má u sklepů v jedné místnosti - nepoužívané sušárně - uložny 3 ks nábytku. Při stěhování to neměla, kam dát, tak jsme to dali zatím tam (dovolili jsme se). Ale teď to vadí, protože 1 nájemce (ne vlastník, ale nájemce - a také kámoš člena výboru) tu místost chce, aby si tam uložil nějaké tiskací stroje (prý by za to něco málo platil na účet SVJ, snad 1500 Kč). OK, jsou to společné prostory a ne naše....ale.... Tohle výbor řeší... Že příjezdová komunikace má být volná pro případný příjezd zácharných složek a někteří si z toho dělají parkoviště (mezi nimi i zmiňovaný nájemce), to je OK. To se prostě řešit nebude...   No nic, alespoň jsem si ulevila. 

Omlouvám se, že jsem tvůj problém převedla na svůj Když já ti tak rozumím, jak to člověku drásá nervy.

Nebýt stejná je to úplně nejtěžší. Najednou člověk slyší, že mu samy od sebe padají z úst ty věty, o kterých se stokrát zapřísahal, že to on nikdy nikdy nikdy... 

V pohodě, můj už je oddiskutován:-D. Navíc v práci, to je pohoda, to není na celý život. Mě z rodiny vytáčí jen tchýně, furt stresuje, furt. Teda má už dlouho zakázáno mi volat či psát (protože to jednou tak vygradovala, že přítel jasně zasáhl).  Takže teď jsou to už jen vtipné situace, kdy na rodiné oslavě, kde se slaví dvakrát 85 let, člověk má bejt šťastnej, že tam všichni jsou, všichni zdraví, všichni plodní, dětí mraky, mi po čtvrt roce co mě vidí jako první větu po ahoj řekne, že petřík (můj partner) někam jede, a jak to jako zvládne, jestli na to jako myslim. (Petřík jel za zábavou na prodloužený víkend a nemoc má normální civilizační, záda v hajzlu jako každej druhej). Tak jsem večer řekla partnerovi, že jednoho dne jí asi už pošlu do míst, kde slunce nesvítí a on říkal, ne ty seš v pohodě, ty se s ní jen přestaneš bavit. :-)

po kazdem takovem prispevku (a ze vas se silenyma matkama/tchynema koukam je) dekuju bohu za svou asocialni maminku (po nekom to mit musim;-)) tak jsem ji aspon zavolala... ma se fajn:P 

tchyni jsem sice mivala extrasilenou, ale uz neni

a taky doufam ze jednou nebudu figurovat v podobne roli, auau, snad teda jednou za cas se to snese...

https://www.novinky.cz/kultura/442073-zemrel-herec-michael-nyqvist-predstavitel-blomkvista-z-milenia.html

Já už udělala opatření. Nakázala jsem manželovi, až takto začnu vy..rat, tak jedeme na výlet do Prachovských skal a tam má do mě trošku žduchnout :)

Ne, zlehčuji to, samozřejmě vím, že to hrozí, ale doufám, že s tím zabojuji, abych nebyla stejná, když vidím, kam to vede. A taky přece jen mám i geny po mém příšerném otci

Jak to Petřík zvládne a jestli na to myslíš? proboha

Důležitý je, že je manžel při tobě, že se nezastává maminky.

Já mám na tchýni fakt štěstí. Například, že vaří manžel, a ne já, ani jednou nekomentovala a věřím, že mnohá by to udělala. Naopak při návštěvě u nás manžela "sprdla", že mi háže ponožky do prádla zamotané v chumlu Ne že by neměla žádnou "chybu", ale já si toho tak moc vážím, že nám do ničeho nekecá... Za každou návštěvu je ráda a v životě nevyčetla, že bychom jezdili málo, jak moje matka (jezdili jsme tam každý druhý víkend, teď zhruba každý třetí).

Já ho viděla jen v Miléniu, ale tam měl tedy charisma. Pěkný chlap a hlavně mladý. Včera mi říkal kolega, že mu zemřel spolužák na rakovinu v cca 35 letech :( to je taková svině nemoc!!!

Stěžuju si, že se v naší čtvrti skoro nikde nedá posedět na lavičce, protože poblíž je většinou odpadkový koš, z něhož smrdí psí hovna! V těchto vedrech obzvlášť. Samozřejmě můžu být ráda, že to lidi sbírají, ale je to humus. Musí těch psů být ve městech tolik?

Nemusí, ale koše u dětskejch hřišť taky úplně nevoní