jeden vedoucí mě požádal, abych se spojila s jedním kolegou a něco mu vyřídila a já jsem zapomněla co. Za zlaté prase si nemůžu vzpomenout, co to bylo.  Asi to nechám uležet, třeba se to vyřídí samo.

:-) todle me dovede nastvat nejvic - kdybych to aspon zapomnela komplet!

Ne, šéf rozhodně o ničem neví, ten v nás všech vidí jen to nejlepší, ten by v životě nepřišel s tim, že máme i nějaké záporné povahové rysy. Hele já se budu hlavně smát, to všechny vždycky zničí. Dnes už mám jiné odhodlání. Jo a včerejší výstup (alá asi čteš moc na internetu) zafungoval taky, dneska se mě nikdo na nic z té oblasti neptal a přitom to bylo aktuální.

Já nevím, možná to bude znít trochu kontroverzně, ale zkusila jsi ji říct narovinu, čím tě štve? Jako odzbrojující upřímnost. (Hele Máňo, já vím, že to se mnou myslíš dobře, ale já ti jen chtěla rict, že mám ke svačině jogurt a ne poslouchat lekci o jejich výrobě, bio kvalitě, skladování, způsobu servírování a blahodárných účincích na střevní mikrofloru.) Třeba si tento rys své povahy ani neuvedomuje.

A trochu paradoxně - přišla sis sem jen postěžovat a hned tady máš tři strany názorů a rad na svou situaci ( včetně té mojí, teda). Nepřipadá ti to povědomé? 

touche

.

Ty se mnou pracuješ. S tím jogurtem je to uplně ukázkovej příklad. Povědomé mi to nepřipadá, tady ty reakce fakt chci,  proto sem píšu, jen tak sama se sebou si diskutovat by mě nebavilo. Nestává se mi, že bych jedné uživatelce psala, hele o víkendu jsme se kopala do zadku a druhá mi napsala, ježiši to my byli na Karlštějně, proč taky nechodíte víc za kulturou?:-D Navíc se jedná o problematiku mezilidských vztahů, ke které může svůj názor celkem objektivně vyjádřit každej dospělej jedinec, kterej kdy byl v pracovním procesu. Jinak ano, jasná přímá konfrontace je řešení, vyhýbala jsem se tomu i kvůli tomu, že jsou tu ve většině případů i ostatní a nechtěla jsem jim kazit ovzduší, ale jistě se nějaká příležitost přihodí a budu na to myslet.

sis me by asi takova baba dostala, ze bych si z ni musela fakt delat srandu, i kdyz to neni hezky... ja se pak za to i stydim ale nemuzu si pomoct, obcas... no asi castej nez je nutny:-)

Sice s tebou nepracuju, ale mám tyhle informační zdroje v rodině . A trochu se obávám, aby nezafungovala genetika a já neskončila jako Máňa s jogurtem.

No jasně, že jsem si dělala srandu, pořád. Ale pak se to nasčítalo a začalo mi to lézt na mozek a včera to byl už vrchol. Navíc se to týká i pracovních věcí, kdy jsou mi pracovní názory často nepříjemnou formou oponovány, jsem poučována a pak nastavá vtipná situace, kdy je někdo třetí překladatelem či soudcem, jak jsem to jako myslela a že ano, že se tak dá dívat i mym pohledem. No na zabití. Jako teď už sbírám zkušenosti čím dál víc, takže už budou ty situace jen ubývat.

Jo, kdyby genetika. Ono se to dá i odkoukat, já už jsem se přistihla, že mám sto chutí říct něco na just, jak my se máme nemáme a co se musí a nemusí a jinak to nejde, jen abych taky jako ťala do živýho:-D.

tak v te pracovni oblasti je to hodne blby, tam se nad tim mavnout rukou neda:-( 

at ti to utece... snad po te zmene budes uz mit pokoj

Jo budu mít, už se budeme vídat minimálně a když budu na to jó dbát, tak skoro vůbec.

@Amun Jo, prostě magorstvím ke klidu a vítězství, budu o tom přemýšlet:-D.

Jojojo, to s tím "říct svůj názor aspoň, néééé?" je naprosto přesná citace mojí tchyně. Bylo to ohledně řešení zdravotních probémů mojí dcery. Naprosto upřímně jsem jí odpověděla něco jako:

"Milá babičko, poté, co jsem problém dost zevrubně řešila, četla jsem v literatuře i na internetu, konzultovala s několika lékaři (kteří si navíc protiřečili) a obtížně, ale přece jsem si našla svou cestu, tak nyní mě OPRAVDU žádný další názor, ani tvůj (!), nezajímá. Děkuji."

Tchyně mi pak asi půl roku nevolala, bylo mi dost blaze..