Nám jednou ukradli kola takovým způsobem, že bylo jasné, že museli předem vlízt na zahradu a obejít dům, aby kola lokalizovali a přinesli si potřebný vercajk. Pak když je kradli, tak jim vůbec nevadilo, že svítíme jak v přízemí, tak i v prvním patře. Hnus. Souhlasím, že nejhorší je ten pocit, že  se cizí člověk coural po pozemku...

Dřív jsem bydlela v domě, kde byly čtyři byty a všichni se znali přes dvacet let. Dům byl zabezpečený, vždy zamčený a nikdo cizí se do něj nedostal. Nikdy se mi tam nic neztratilo, tak jsem kamarádovi umožnila uložení lednice, než si jí přijede vyzvednout jeho známá. Dali jsme lednici pod schody, kde měli nájemnící různé věci i zařízení, takže jsem nepředpokládala, že by se něco ztratilo. Asi po čtyřech dnech jsme šli pro lednici a ejhle, byla tam, ale úplně jiná, stará, smradlavá a ta kamarádova nová zmizela. V nejvyšším patře jsem bydlela já, naproti teta s rodinou, kteří v tu dobu byli na dovolené a dole důchodci a matka samoživitelka. Všechny zámky v domě byly v pořádku, lednice tam stála, takže co jako řeším. Už jsem v tom domě nedokázala bydlet.

Vynosit nevím, ale tomu nezabránění u některých ras ráda věřím. Kamarádčiným rodičům se přes noc vloupali do bytu v paneláku a zloděje se policii podařilo chytit. Vzhledem k tomu, že v bytě byl v té době i labrador, tak padla otázka, jak se choval pes, když tam vlezli. No a odpověď byla: "On tam s námi tak jako chodil."

Což si teda bohužel docela dobře umím představit i nás, že by to takhle nějak vypadalo :-).

doporučuju ty špicojezevčíky, hlídá to jak vzteklý

U nás v průběhu asi pěti let vykradli v noci tři domy (majitelé spali v prvním patře). V jednom případě pes spal v garáži, která byla součástí domu, ve druhém s majiteli v posteli... 

My jsme to ošetřili aspoň trochu tak, že máme v domě nainstalovaný alarm, který na noc zapínáme jen pro přízemí (ložnice máme taky v prvním poschodí).

Náš pes taky spí s námi v posteli, ale na sebemenší podezřelý zvuk (třeba soused vracející se nad ránem domů trochu hlučně) reaguje temným povrčením, což náš probudí. Bydlíme teda v panelákovém bytě.

Uf, to je síla.

Něco vzdáleně podobného se kdysi stalo mojí bývalé spolužačce z VŠ ještě v době, kdy bydlela u rodičů. Bylo to teda už večer. Odešla se do koupelny vysprchovat, pak se vrátila v osušce do místnosti, rozsvítila a za oknem jejího pokoje zrovna nějaký zloděj přelézal ze stromu a pokoušel se dostat dovnitř.

Začala ječet jak na lesy. Chlap se naštěstí vyděsil taky a rychle přes strom zase utekl. Pak samozřejmě zavolala taky policii, no stejně ho nechytli, i když jim ho přesně popsala.

Tím chci jenom potvrdit že drzost některých zlodějů je skutečně neuvěřitelná.

tak to je priserne, je mi to luto, dufam, ze sa  toho cim skor otrasiete... priserne. nastastie sa nikomu nic nestalo, ale ten zasah do sukromia je drzost a svinstvo.

nedavno som pocula od kamaratky, ze jej manzel (it) pomohol najst jednu nezvestnu osobu cez mobil - synchronizacia s gmailom tak zachranila zivot; cez gmail sa niekde zaznamenava poloha telefonu, vraj je to prednastavene automaticky a ak sa vam to nepaci, je potrebne to vypnut... viac o tom momentalne ale neviem... 

mam na vchodovych dverach gulu, takze nikdy nezamykam, ked som doma. a vyhodou su u mna aj tie dve stvornohe opice - Zuna sa zvukovo prejavuje, aj ked pridem domov ja (o otcovi ani nehovorim). Z. hlavne nema rada bezdomovcov a romov, takze ak sa jej nejaky nepaci (hlavne velke tlupy prechadzajuce ulicou), brese aj spoza okna  a to sa priznam, ze niekedy ani neokrikujem, preventivne - nech vedia, ze su tu psy; zahrada detto. mne je napr. velmi neprijemne, ak moje psy bresu (nechcem tym nikoho obtazovat), ale susedia mi praveze hovoria, nech ich tolko netisim, nech pobresu, aby to sem nikoho nelakalo. 

suseda o par ulic vyssie si nechala po kradezi nainstalovat pohybovy senzor - staci, ze v noci prechadzate okolo domu a priestor pred vchodovymi dverami sa cely rozsvieti, to podla mna moze fungovat tiez na takeho nahodneho zlodejicka.

Obávam s, že Elzicka by tiež odprevadila zlodejov až ku dverám, pokial by ju nevzali so sebou. Inak vonku keď sa niekto priblíži k bránke, steká ako život. Ale pssst, to len tak, aby sa nepovedalo.

Zkuste obejít místní bazary apod. Kamarádka takhle svůj ukradenej mobil našla.

Nevím jestli zde, nebo na MP někdo popisoval, jak se jim po domě procházel zloděj, zatímco spali. 

To jsem mohla být i já 

Jedno ráno se vzbudíme, v kuchyni okno dokořán... kabelka z předsíně (s peněženkou, klíči a doklady!!) pryč... šperkovnice z obýváku pryč...

Vlez k nám přes balkón, do druhýho patra. Psa jsme tehdy ještě neměli... a spali jak zabitý! Jít v tu dobu třeba na záchod, tak doteďka bručím, protože bych ho fakt zabila. Stojan s noži bych nahmátla i poslepu!

Policajti mi tehdy radili, abych měla připravenou plastovou pistolku a vtiskla ji případný mrtvole do tuhnoucí ruky  jako že přece nemůžu vědět, že nebyla pravá a při oprávněným pocitu ohrožení života se stane leccos...  

No, měla jsem tehdy podezření na určitou osobu - moje nebožka kamarádka tehdy chodila s dost podivnou existencí, v podstatě kriminálníkem, a týden předtím byli u nás (z čehož jsem teda měla velkou radost). A ten pachatel přesně věděl, kde co mám... Jen jsem jí tehdy nechtěla dělat ještě větší problémy, tak jsem držela hubu...

Tak toto by som nechcela nikdy zažiť, v týchto horúčavách máme do ulice otvorené okno v noci dokorán, zlodej by ľahko vnikol dnu....

Asi to prehodnotím a vetrať budem inak. Z tvojho príspevku mám zimomriavky, úplne si to predstavujem, ako sa pod rúškom noci niekto ticho presúva z izby do izby a kradne. Ja mám plytký spánok, určite by som sa zobudila, vyrušila by som ho a ďalej už ani nechcem domýšĺať, čo by sa stalo...

whiskas Soucítím a úplně tomu narušení prostoru rozumím. Zažila jsem něco podobného loni. Byli jsme na dovolené v Řecku v bungalovu, který patřil k hotelu a v okolí nikde moc nic dalšího nebylo. Spali jsme v přízemí s pootevřenými francouzskými okny kvůli vedru. Já spala blíž ke dvěřím a na nočním stolku jsem měla mobil a čtečku. Zloděj oboje vzal. Spala jsem se špunty do uší, takže mě vzbudil až přítel, když na zloděje zařval a vyrazil za ním. Zloděj však stihl utéct i s věcmi.
Ta představa, že stál asi 30 cm od mé hlavy, mě děsí doteď.

historku tohohle druhu jsem na MP asi psala i ja. Stala se memu trenerovi, v noci spali s pritelkyni v loznici v patre a dole radil zlodej. Nejak se probudil a vyrazil za nim. Je to urostly chlap a profi hrac baseballu, jeste stihl vzit palku, ale bos ho venku nedohnal. Coz pak policajt zhodnotil jako jeho velke stesti, pr. byl tak nepricetny, ze by ho na miste snad zabil. Je to hnus, me by ten pocit pronasledoval dost dlouho. 

Cítím s vámi, je to hrůza.

Já jsem teda v Praze v bytě trochu paranoidní a zamykám i když jsem doma. V našem objektu je sice přes noc a o víkendu ochranka, ale byty se vykrádají i tak.

Zato na chalupě mám takový nějaký (falešný) pocit bezpečí. Je to taková minivesnička. Mám vše odemčeno i otevřeno i když jsem tam sama a teď už i bez psa. Jdu klidně na nákup do krámku nebo do sadu a nenapadne mě ani zavřít. I ty klíče od auta mám v zapalování . Asi to přehodnotím.

Nás kdysi v paneláku vykradli přes den, asi je vyrušil syn, který se vracel ze školy a prý si zpíval na schodech. ještě že ho napadlo, když viděl pootevřené dveře, otočit se a mazat do vedlejšího vchodu ke spolužákovi, jeho maminka mi pak volala do práce. Na vyrušení jsme soudili z toho, že televize byla vyndaná ze stěny a nechaná na koberci. Když brali otisky z nábytku a dveří, vyvstalo na vnější části vchodových dveří obtisknuté zlodějské ucho.

Já jsem hned po krádeži nechala zablokovat SIM kartu, ale bylo mi řečeno, že teoreticky jde telefon vystopovat podle IMEI čísla telefonu, až jej někdo začne opět používat. A přesně, představa, že se někdo hrabe v mém soukromí . No, stalo se a jsem o něco poučenější. 

 tak tohle by mě vyděsilo k smrti. O drzosti zlodějů si iluze nedělám. Jen jsem si myslela, že za dne takováto překvapení nehrozí. No, začali jsme tedy zamykat i přes den, byť jsme doma - divný pocit.