Zastane se, ale nechce si ani rozhádat rodiče. Ze začátku mi to nechtěl věřit, protože se mnou většinou o tom začala, když jsme byly samy. To mi říkal: To by mamka nikdy neřekla! Jenže pak byl jednou svědkem a nevěřil vlastním uším. Od té doby se mě celkem zastává, snaží se nás usmiřovat, pak třeba matce domlouvá, ať toho nechá.
Ona určitě nechlastá;-) Sem tam dvojku vína večer. Ona je takový typ, říkám tomu "dobroser". Chce rozsévat dobro a sem tam ji asi popadne, že kdyby mi promluvila do duše, tak poznám líp sama sebe a že to pomůže našemu vztahu, jenže to vždycky dopadne hrozně... jak už jsem psala.

