Díky, díky, díky za tento příspěvek! Připadám si hned normálněji, protože mě to vyšťavuje tak moc, až se to bojím přiznat. Dost to teď řeším. A přitom bych neměnila, to zas ne
Ale náročné to pro mě je opravdu hodně, jak fyzicky, tak duševně. A jak jsi tady psala (jestli jsi to byla Ty) to s tím koupáním (že to není nejoblíbenější zábava dne), tak to mám stejně. Já už se při tom vidím na gauči s nohama nahoře a s knihou v klíně....
A spokojené matky existují. Několik jich znám a není to póza. Zkrátka je ty věci kolem dětí upřímně baví, nejen dítě samotné, ale právě i ta péče kolem. Jsou to prostě takové pečovatelské a kreativní a bohémské typy, co je baví tvoření a podobně. Kdežto já, nudný patron, bych nejraději zalezla do tiché sluje.

