Hahaha. Tak náš zaměstnavatel zřídil na vrátnici hlasovací smajlíkový terminál, kde máme hodnotit svůj pracovní den, popřípadě odpovídat na přiloženou otázku. Jsou tam čtyři různí smajlíci. Ještě jsem nikoho neviděla hlasovat a v duchu si představuju, že když zmáčknu toho nasraného, tak se rozbliká červené světlo a rozhouká sirena a přijde si pro mě ochranka s výpovědí....ů

Však ja to zruším, to je najmenej, mňa naštvalo to, že keď som mu neodpísala do 5 minút, tak požiadal svojho nadriadeného, aby napísal, že je to pre neho. No proste ako v škôlke. Pritom to vôbec nebolo urgentné. Ale je to čiastočne aj moja vina, mala som mu proste napísať, že mám prácu a dám mu vedieť o pohodinu alebo tak.

Tieto veci rezervujeme na finančnom oddelení, všetky platby musia ísť cez nás. Máme samozrejme procedúru ako to má vyzerať (akože nám dajú všetky podklady a my už len prevedieme platbu), ale veselo sa to ignoruje a tak nerobím iné len rozosielam procedúru kade tade... no proste je očividne jednoduchšie delegovať veci na druhého. Asi budem musieť požiadať našu HR, aby tú procedúru rozoslala zase raz ona To väčšinou na chvíľu zaberie.

A co tak mu místo odpovědi rovnou zaslat proceduru a řešit to až pošle všechny podklady?

Vánoční večírky a jídlo???? Já jsem byla pár let ve školství, jeden rok jsme dostaly k Vánocům Bohemia sekt a avivaž a jednou jsme šly na večeři, kde jsme mohly utratit pouze 200 Kč, zbytek doplatit. Vracet se nebudu, ale tohle ten důvod není.

To som už spravila párkrát, pomôže to tak na nasledujúce dva razy, vzápätí to skĺzne k tomu "a nemohla by si? ja som hrozne busy...". No nemohla, ja som busy tiež. Snažím sa byť milá a rázna, ale nie vždy sa mi to podarí :D

Kiežby som dostala na vianoce aviváž a fľašu sektu, kľudne večierok oželiem

Keď som robila na Slovensku, tak sme mávali strašné večierky, po večeri sme museli hrávať hry... jeden rok to skĺzlo k tomu, že si naša šéfka vyzliekla pred všetkými podprsenku popod šatami a vytiahla ju rukávom...

U nás sa zaviedlo raz ročne taký dotazník pre zamestnancov. Kde bodujú otázky a dávajú pripomienky. Anonymný s dobrovoľne priznaným menom. Niekedy má až mrzí, že podľa písma a vyjadrovania viem okamžite určiť pisateľa. Sa rehnim potom dlho. Teda nie vždy. Ale tie splechty. Až si zmyslím niečo sem zajtra hodím. 

Bože můj! Jako osobě pracující z domova a do kanceláře docházející na chvilku 2-3x za měsíc  (předat papíry, vyzvednout papíry), je mi občas smutno po lidech. Ale když to tady čtu, děkuju za to, co mám!

Takže jsem vlastně v úplně špatném vlákně 

Programátora potřebujem a někoho, kdo se umí hrabat v databázích, dělat dotazy nad daty a anglicky se dohadovat s maďarským klientem a občas bude o víkendu na telefonu připraven řešit prů...švihy. Ale to teda není práce z domova, spíš v rušném prostředí.

Ja sa hlásim, milujem hrabanie v databázach a maďarský prízvuk v angličtine :D V rušnom prostredí už robím haha, takže to je OK.

Ach jo, asi si idem vyhrabať CV a upraviť ho zas raz.

Nenávidím úzke cesty. Vracala som sa z TN a kolóna kvôli nehode. Tak že to odídem tak ako pár aút predo mnou. Chytila som sa jedného lebo nepoznám tie skratky cez dediny. Chyba! Prišli sme na takú cestu do veľmi prudkého  kopca a širokú pre jedno auto. Prší. V polovici kopca stojí pred nami kolóna. Vystupujeme. Že chlapi išli hore zastaviť autá, nech nás pustia nahor lebo sa nedá vyhnúť. Za mnou sa tvorí kolóna , vrátiť sa nedá. Čakáme. Po pól hodine príjemnej konverzácie nás prerušuje povolenie na prechod. Nastupujeme. Za zatackou vidím po kraji odstavené autá úplne na kraji v mokrej tráve. Dodávka predo mnou sa nezmestí. Chlapi vyskakuju a akosi sa im podarí tie auta popisovať tak že prejdu. Ešte že mám tu moju malú mandelinku, ako vravi môj muž. Potom dostáva auto za mnou na blate šmyk a zas toho vytláčajú. Keď sme už hore tak neviem kde sme a držím sa auta predo mnou. Našťastie išiel tým smerom, ako som potrebovala. Som unavená a doma. Huraaaa. Nenavidim úzke cesty, nenavidim úzke cesty do prudkého kopca v daždi. 

lol, pravda. HR je kľúčové

Ja sa viem tak v práci zasniť o tom, že som vyhrala v lotérii a už do žiadnej práce nemusím :D

V bývalej práci sa raz ročne robil dotazník ako sú zamestnanci spokojný. Keďže dotazníky putovali na centrálu spoločnosti v zahr. tak sme ešte pred dotazníkom mali školenie ako vyplniť dotazník. Išlo tam hlavne o to aby nás presvedčili aby sme do dotazníku nepísali nič negatívne, aby z toho pobočka nevyšla zle.