continuity šťastná to žena

SunEclipse jses chlap :))

ja jednou pozorovala svyho muze skrabajiciho brambory. Mel k tomu pustenou televizi. To bylo skrab-skrab... vlevo hled na tv... vpravo hled skrab-skrab... vlevo hled na tv...

moora jo no, jsem si vědoma že má psychika není typicky ženská A stejně jako continuity , když něco dělám, nevnímám okolní dění a zvuky.  A občas na to dojíždím, neb pracuji v openspace, a některé vzdálenější kolegyně se cítí pohoršeny, když procházejí okolo a zdraví do prostoru, že jim neodpovím. No neodpovím, já si ani nevšimnu, že někdo kolem jde

SunEclipse ja jsem měla šéfa, který neslyšel telefon zvonici na stole. 

Pár tipů na čtení- nevím, jestli tady z toho už neěco neproběhlo.

dzizisketa to sem kdysi četla, už dávno a pak ještě něco od něj myslím a nepamatuju se název, ale poloviční bratr byl lepší

Docetla jsem druhy dil serie Babylon Berlin a za me porad takovy prumer. Prostredi me bavi velmi, ale strasne se to tahne a ta detektivni linka je uplne unyla. Maji ty dalsi dily vetsi spad? Bohuzel mam asi dalsi 4 dily uz davno doma. 

A celkove me ted posledni mesice nic nechytlo, jak bych chtela. Tak jsem nasla starsi zalezitost Doktori od Segala a to konecne vypada nadejne. Zatim jsou hrdinove na fakulte, sice na "lepsi" nez jsem studovala ja. Ale ta studentska realita je proste nemenna i po 60letech. Jedna postava si tak treba povzdechne, k cemu ji bude takova blbost jako Doppleruv jev. No tak to me rozesmalo a presne to odpovida tomu, co bylo (a asi porad je) podstatne pro uspesne studium mediciny a ze ty dulezite veci to zrovna nejsou.

Jos Ty jo, Doktory jsem četla poprvé někdy ve třinácti a hrozně je milovala.

Obávám se, že Babylon Berlín jede stále ve stejném duchu. Ale já mám komisaře Ratha ráda.

Ounz 

Stopy města? To je trilogie a do češtiny je pořád přeložený jen první díl, taky se mi to zdálo kvůli tomu neuzavřené.

dzizisketa asi, ale vlasně už si nepamatuju děj..a že je to trilogie jsem nevěděla!

Jsem tým četba. Předčítání vysloveně nesnáším... já mám při čtení jinej rytmus i "slyším" jinej hlas, ten cizí výběr mi leze na nervy. 

moora 

Co je na škrábání brambor u tv divnýho? Milostpán to jinak nedělá, nejenom škrábe, ale i strouhá a kdovíco ještě. Mě to ruší, ty zvuky, ale on to v kuchyni prostě dělat nebude a tak jestli chci, aby škrábal a strouhal, tak ho musím nechat...

barbucha na škrábání u tv není divnýho nic, akorát nezvládá obě činnosti současně. takže buď kouká, nebo škrábe

moora 

Jo tak, voni se vobčas zahleděj...

Jak se tu psalo, komu vyhovuje audio a komu ne, tak já si pár knížek poslechla, a všechny hlasy v pohodě. Ale překvapivě - chtěla jsem si poslechnout knížku v dětství milovanou - Děti z Bullerbynu, kterou načetla Libuška Šafránková. Jediná knížka, kde mi hlas neseděl. Po pár minutách jsem to vzdala. A to mám fakt Šafránkovou ráda. Asi mám v hlavě z dětství nějak uložený hlas Anny a nebylo to prostě ono.

Já čtu hodně rychle, takže nemůžu poslouchat audio knihy, protože mluví pomalu. Máte to někdo taky tak? 

Mha ale to se da pustit zrychlene :)

Doporučte mi prosím nějaký hezký, klidný čtení...něco jako Raci nebo ta Wilková. Prostě nějaký román bez extra romantiky, slzavych scén, úmrtí...

​Vzpomněla jsem si na Děvčata z Firefly Lane.

Rodinnou ságu jsem naposledy četla Překladatelka haiku, ale úplně moc mě to nechytlo, možná ta předchozí Zgustové kniha je lepší.

Mhamam zapnutu vyšší rychlost

Audiokniham jsem nemohla přijít dlouho na chuť, ale došla jsem k nim přes tlusté životopisy a naučné knihy. Sama bych asi nevydržela tak dlouho číst, ale u audia mi to nevadilo. Teď poslouchám kde co. Naopak u některých knížek vím, že bez dramatického přednesu by se mi ta kniha tolik nelíbila (např.  Den opričnika). Doktora Zivaga jsem se pokoušela číst několikrát a nikdy jsem se nezacetla. Od audia jsem nemohla odtrhnout uši.

Marbuša Mně se Šafrankova jako Anna líbí. Kdo mi nesedl , byl Bartoška u knihy Nesnesitelná lehkost byti.

Mha kdysi jsem začala poslouchat Stoleteho staříka, četl Martin Stránský. Sice to byl příjemný poslech, ale přesně, strašně pomalý. Takže jsem to vyměnila za klasickou knihu, ale ten hlas, dikce, tempo se mi tak stihlo vrýt do mysli, ze jsem vůbec nebyla schopna pokračovat ve čtení vlastním tempem. Prostě mi to dočetl Stránský :)

letolet