mě to nenapadlo, ale někde jsem to četla. Tohle je fakt strašnej hnus.

Když si uvědomím, jak je Jackie za plotem nadšená z každého kolemjdoucího, sakra, teď se ji budu bát nechat na zahradě chvíli samotnou.

Jako dítě jsem znala jednoho novofundlanďana, co se nechal takhle odvést ze zahrady. Naštěstí ho našli.

tohle psi litani skakani ocuchavani (!:-)) je natolik proti kocici klidne nature ze fakt tezko rict, my jsme dokazali smirit kocku se psem akorat ze se tolerovali a obcas si i hrali, ale vzdycky musi mit kocka moznost utect a treba psa pozorovat z vysky. asi bych se pokousela drzet psa co nejvic v klidu aby kocku uplne prestal vnimat a atakovat vyzvama ke hre - jenze s tim pupickem to je asi nemozny:-)

s pupíčkem ta věta zní takto: "asi bych se snažila udržet psa..." (a tam končí  )

já teda taky neposloužim, protože u nás se všichni od prvního setkání tvářili, že normálka a že se znaj už léta

ale zkusila bych vzít pupíka na krátký vodítko, vzít ho někam na dohled od kotěte a odměňovat ho za klid (hodně vydatně), když na kotě kouká a nikam se nevrhá

co třeba brát kočku k tomu když pupíček žere, spí atd. prostě když má jiné zájmy:-)

asi nejdřív ho vzít do co nejdelší možný vzdálenosti, kdy kotě vidí, ale ještě na něj nereaguje

dobrý nápad...akorát...pupíček nikdy nespí a jídlo schlamstne, než stihnu odnést misku, je to akorát tak na přeběhnutí dvora  možná by omylem snědl i kočku jako dezert.

a kocka neni hloupa, takze se nepriblizuje:-)

Rado se stalo, ted si to obzvlast zaslouzis  ikdyz mne teda uplne veselo nebylo 

Co na to jít nějak přes pachy? Jako dát psovi očuchat kočičí pelech nebo něco od kočky? A vysvětlit mu, že to není na hraní a k jídlu  A kočce taky, aby se "seznámili". Ideální stav je, když pes vezme kočku za vlastní a pak ji chrání třeba i před cizími kocoury a tak. No, zažila jsem dvojku, kdy jsem si nesměla pohladit odrostlé kotě, protože pes to nedovolil, holt jsem nebyla členem smečky.

ale on by ji asi chránil rád, určitě jí nechce nic udělat, je z ní úplně odvařený, jen kočička je extrémně opatrná.

ona se bojí i mě, když mě den nevidí. nemůžu ji třeba nosit, to nesnese. můžu si ji jen hladit (a krmit, samozřejmě). ale v okamžiku, kdy má pocit, že by ji někdo chtěl do něčeho tlačit, zdrhá.

Ben zdraví všechny marody i kolegy lumpy :)

to jsme měli taky takovou divokou kočičku přes léto venku na chatě, která se nenechala ani pohladit natož pochovat a pak uhodily v listopadu mrazy a kočička jako mávnutím kouzelnýho proutku začala spát s mojí mámou na polštáři, předla tak, že máma nemohla spát a na záchod chodila zásadně do lísky v předsíni a z baráku ani nevystrčila nos.

to je aspoň pořádný pupík :)

vzdycky kdyz projizdim instagram a tam lajkuju vase smetaky a kocicaky, tak si vzdycky vzpomenu na totok:

Jojo, dost mi připomíná toho vašeho, jak to tady čtu :D Je hrozně roztomilej, ale naučit ho nějakému přijatelnému chování asi bude oříšek :) 

Přesně... Moje záliby jsou - hadry, psi a kočky 

No, některé kočky jsou prostě plašší, jeden exemplář máme doma a za víc než 5 let soužití se to moc nezlepšilo. Kočka a pes mluví úplně jinou řečí - vem si význam vrtění ocasem u psa a u kočky. Oni se prostě nedomluví. Pejsek vrtí radostí a kočka si to může vykládat jako jeho přípravu k boji... Když uvážím váhový nepoměr, nedivím se jí, že zdrhá. Snad se to časem zlepší, může to trvat dlouho.

Vždyť je to ještě psí dítě a vy už byste ho hnala do práce na celou směnu! :-D

Jinak podle mě správnej sebevědomej hlídač zas až tak neřve, ten je podle mě docela dlouho ve fázi, kdy se teda ukáže a pak pozoruje, co se bdue dít, a až když to vypadá, že by někdo chtěl vstoupit, tak to jde nějak i hlasitě řešit, ne že lítá podél plotu jak šílený torpédo a nejde vypnout. To dost pozoruju, když teď přes zimu chodíme ty druhý procházky už potmě, takže mezi domky, a takoví ti psi, co bych jim to i svěřila, právě spíš neštěkají než štěkají.