chybí mi velmi zelené ramínko :) úžasná fotka. To jsi jí udělala schválně, určitě!

Óóóóóó, to je jak do kalendáře

A Bu je dneska taky úžasná!

Bourbon se "tvarit" obcas fakt umi, akorat ne vzdy mam hned pri ruce telefon, popr. nez pro nej dojdu, tak je kouzlo pryc, ale kdybych se trochu vic snazila, mela bych uz peknou galerii 

Dobré ránko 

Koketa 

Hned,jak bude v plánu nějaký horor, čekej telefon z Hollywoodu. 

ja bych byla pro, konecne by do rozpoctu taky necim prispely, misto toho, aby jen upoustely  jsem marod a obe se ode me od rana nehly, jsou to zlaticka 

kor když ta němá tvář není vůbec němá!

Vlasatica. :)

Rodiče mají psa (samozřejmě je to plnohodnotný člen rodiny), který oslepl. Je to starý pes, jinak je zdravý, vitální. Je vidět, že se naučil chodit, i když se občas někde na zahradě zamotá. Jak dlouho může takhle fungovat? Bojím se, aby se nějak netrápil. Teď mamka přišla s nápadem, že by pořídili štěně, že kdyby běhali spolu, tak by mu mohl pomoci, ale já mám pocit, že to dobrý nápad není, že by ho mladý pes toho starého totálně převálcoval. Co myslíte? 

myslím, že se netrápí, pro ně ten zrak, když jsou ve známým prostředí, zas až tak důležitej není, jsou schopný se orientovat i jinak. Fungovat takhle může normálně dlouho, podle mě se fakt nijak zvlášť netrápí. Štěně asi záleží na naturelu stávajícího psa :-D

My poridili stene Akimkovi, kdyz nam zacal slepnout a prisli jsme o druheho psa. Par dni na nas byl nastvany, ale pak mu Best zacal vyrazne pomahat, aby fakt nikde neboural, i ho treba jemne chytl za ucho a podobne. Takze za me ano, nevidim v tom problem a i slepy pejsek muze zit bez problemu dlouho.

já bych měla úplně stejnou obavu, že by ho mlaďoch dost traumatizoval. vidím to na tom našem polochromém, poloslepém, který jindy velmi hodný se v poslední době docela vymezuje a frflá, když se venku psí omladina chová nějak příliš aktivně.

jak se tady dřívějších postech zmiňoval šedý zákal, tak za poslední dobu se to u našeho hafana dost zhoršilo a nemůžu říct, že by s tím nějak v pohodě fungoval - obvykle začne být nejistý, když neumí vyhodnotit světlé a tmavé fleky na cestě, např. stačí stín a sluníčko, nebo asfaltové záplaty (není něco z toho náhodou díra? nespadnu tam?), sestup po schodech dolu... a to vše je horší, když je šero nebo se stmívá. cestu ze schodů jsme se spolu naučili tak, že baterkou svítím na svoje boty a on klade tlapu tam, kde zbytkově "vidí", že mám nohu já. takže funguju jako slepecký člověk svému psu

ja uz jsem to tady asi psala, bracha ma psa, ktery hodne spatne vidi a v jeho obyvklem prostredi to ani nepoznate, jde to videt, az kdyz ho vezmete nekam, kde to nezna, potom jde za patami a boji se

druhy pes by mu mozna mohl pomahat, ale pri nasi aktualni zkusenosti se stenetem bych to videla spise na dospelaka, stene je nerizena strela a nevycerpatelna energie, to by ho mohlo spis otravovat

Ani nevíte, jak jsem ráda, že to píšete. Byla jsem z toho přešlá, jak mi bylo toho našeho chlupáče líto. Řeknu mámě, ať probere pořízení dalšího pejska s chovatelem, od kterého psa máme. Určitě jí k tomu taky něco řekne. Je to vlkošedý střední špic, oni jsou to dost paličáci, potřebují pevnou ruku, dokážou být dost ostří (haha špic, já vím ), tak aby nebyl problém třeba i tady. Jsem ráda, že to není konečná. UFFFF.

Chtěla jsem se zeptat - jak prospívá Gringo? :-) při mých zkušenostech máte rozkousanou půlku bytu včetně lina :-)

konečná fakt rozhodně ne, jenom se na to člověk nesmí moc dívat lidskýma očima. Jako ono těžko říct, voni nám to neřeknou, ale někde jsem četla, že pes je zajatcem přítomnýho okamžiku, což je u tady těch situací výhoda v tom, že se rozhodně nelituje, co se mu stalo atd., ale docela rychle se zadaptuje na novou situaci.

 no hlavne mam rozkousaneho manzela, ktery s nim travi rana, kdy ma Gringo nejvic energie a ja odejdu do prace

jinak materialni skody zatim skoro zadne (tuk, tuk), par potrhaneho domaciho obleceni, jedna parajici se koupelnova predlozka, dve rozkousane gumicky do vlasu (takove ty kroucene, jako telefonni snuta, tu jednu dokonce snedl, takze jsme meli vystraseny vikend), okousane nejake kere na zahrade

no a navstevy se k nam boji chodit :)

Takovej kousací stroječek na klíček :-) Předešlá stafinka nám kdysi okousala gramodesky, takže LP Paniky jsme mohli pouštět až od třetí písničky :-) Rozára zas byla specialistka na knížky, obzvlášť sci-fi a fantasy (byly dole v regále ). Ale jinak je to radost, ne?

Konečná to určitě není, oni na ten zrak nespolíhají zas tolik jako my. To štěně - záleží opravdu přímo na konkrétním psu, to posoudíte spíš vy. Můžete to otestovat, když si nějaké štěně vypůjčíte, jak na něj ten váš reaguje, jestli je spíš rád, nebo jestli ho to spíš prudí.
My jsme štěně k osiřelému psu koupili a prospělo mu to, ale kdyby tu bývala zůstala čuba a ne pes, tak k té bychom určitě žádného dalšího psa nepořizovali, pro ní by to bylo čisté utrpení :-).

Jinak je třeba počítat s tím, že i když je ten původní přátelský a vitální, tak štěně mu dá docela zabrat, i když to budete korigovat, tak úplně všechno jim nezarazíte. Druhá věc je, že jestli byl původní pes zvyklý, že jste měli jenom jeho, tak mu nejspíš přibude podstatná starost - hlídat, aby se náhodou nováčkoi nedostalo víc pozornosti nebo jídla nebo prostě něčeho, o co by taky stál :-)). 

U nás Terk změnil některé 10 let staré zvyky, vždycky třeba chrněl v kuchyni nebo někde, kde byl relativní chlad, ale co je na scéně Cid, který mi spí pod židlí, tak tam Terk prostě musí musí spát taky, aby náhodou o nic nepřišel.