A vůbec se tomu rychlému nákupu nedivím - při prvním přičichnutí už jsem tušila, že tohle bude pro mě zajímavý tip na letní vůni (něco jako Absolument Absinthe, Terre d´Hermes a Yadis, což jsou kromě CPO mé letní favoritky). Ta výdrž opravdu není z nejdelších, ale já se ráda v létě přestříkávám, takže mi to nijak extra nevadí.
Musíš
. Ten citrus není nijak výrazný, spíš si tak "pluje" na pižmu.
Der Duft Monopteros
Juj, tak to je fantazie bezbřehá. Monopteros je historizujìcì sloupový chrámek uprostřed anglické zahrady v Mnichově...takže romantika. No začalo to kokosovým ořechem, pár dnì už ležel v mokrém pìsku, než ho Adam na rajském ostrově našel. Ořech byl bio, vo tom žádná. Když ho Adam bouchnul a skořepina praskla, dočkal se vůně vlhké naleženè dřevitosti, vody jako ze studny i mdlé smetánkovosti kokosové dužniny. Osvěžený Adam se vydal prozkoumat ostrovnì ráj...zem, zeleň, horko nebylo, vánek vlahý...šel šel až došel k jabloni. Jablko dal si a bylo to Golden delicious...anebo to bude růže...jejda my jsme v Mnichově.
Onyrico: Archimede
"Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou rovnající se váze kapaliny tělesem vytlačené." Fyzika patřila na základní a střední škole k mnou nejnenáviděnějšímu předmětu, ale zmíněný zákon jsem si úspěšně zapamatovala hlavně z důvodu, že se mi líbila historka o tom, jak na něj Archimedes přišel během koupele a zcela nahý běhal syrakuskými ulicemi a volal "Heuréka". Kromě Archimeda, jsou Syrakusy známy i několika chrámy, ale třeba i pěstováním citrusových plodů.
Proto asi nepřekvapí, že Archimede je vůní kadidlovou, osvěženou právě citrusy, kromě nich ale i růžovým pepřem a doplněná andělikovou zelení. Ta tvoří krátký spojovací můstek k fázi, kdy kadidlo díky pistáciím nádherně oříškově zesládne. Kdyby takto zůstala až do konce, vůbec bych se nezlobila. Proto mi přijde trochu škoda, že kadidlo po rozvonění vystřídá sice taky příjemná, citrusově pryskyřičnatá elemi se špetkou koření, zahalená do pižmového obláčku, no s mnohem slabší intenzitou. Vše zakončuje sladce dřevitý základ.
Přidávám se k fanynkám tvých recenzí - pro mě jsou takové 3v1: zábavné + vtipné + popisné.
Díky za ně a tuž se i nadále
Dìky Ženy
wendulka jen dodávám, že tan kokos je zcela natur, takže žádné monstrum z králostvì sladkých radostì ani mazadlo pro Brazilky v bikinách. Ještě mě napadl takový ten paradise spa kýč, kdy absolutně zrelaxovaný plave květ růže v rozseklém čerstvém ořechu. Škoda, že tam nešvihli ještě kadidlo. To by byla teprve mnichovská mystická jìzda.
...vůni vystihneš vždycky.
Svým vnímáním. Svojí sečtělostí, vzdělaností, svojí vlastní poezií a životními prožitky poskládanými do veršů...
Přesně tak Ženy, dařì se Vám osobitým a přìnosným způsobem sdělovat Vaše vnìmánì vůnì. Proto tu jsme a vzájemně se obohacujeme a podporujeme.
Mám moc rád tvoje vyjádřenì Dans le bleu... Lutens
Dans le bleu qui pétille (Serge Lutens) - suché byliny s dřevnatými lodyhami ohýbající se pod náporem ostrého větru, jen lehce zakápnuté sladce kouřovým balzámem. Finále v podobě sladce kourového kadidla, oscilujícího mezi teplem a chladem, je famózní. A kapka sladké kouřové ambry je jen pověstnou třešničkou na velice povedeném dortu...
euridike "kostel uprostřed nekonečného moře"....... čtyřmi slovy zachycená podstata vůně.
Migi Matos Sailor Stories
Námořnìk pročesává pobřežnì vody, nalovì rybky, k poledni už je má prodané. Dá si sprchu slanou vodou. Mužné tělo vydrhne jasmìnovým mýdlem. Cákne se citrusovou kolìnskou. Nahodì triko, gatě a vyrazì posedět do pajzlìku na nábřezì. Popìjì a probìrá s chlapama od fochu sailor stories. Slunce klesá k obzoru a jak hřeje, kolìnská mizì a jasmìn podléhá odéru muže, tak jak mu za pár hodin na lůžku podlehne Maria Carla. Vůně má výdrž hodnou námořnìka. Vlnì se podobně jako Nishanovic Boszporuzs. Může evokovat wc kačenu a hodì se někam k moři.
Joseph Duclos: Source - Fontélie
V první minutě to vypadá, že by to mohla být zajímavá růže s koženým podtónem. Je škoda, že růži úplně přehluší pelargónie a zemitě zelený šáchor zasypaný šafránem. Je to takové naladící až škrábavé a nenašla jsem tam ani jasmín, ani (což je možná dobře) broskev, neřkuli nějaký oud.
Ormonde Jayne
Indus
Neviem, ako vonia aménska slivka, ale zdá sa, že je to niečo, čo potrebujem skúsiť. Ale k vôni. Je to veľmi pekná, veľmi klasicky pôsobiaca európska akožeorientálka s ružou, ovocnými tónmi, ambrou a vydmovacími živicami. Kedysi bz som pokrčila ramenami, že "zase", dnes volám na slávu "konečne zase".
Tanger
Príde mi veľmi pasentné, keď vôňa s názvom Tanger začína tangerinkou. Ako ok, môže to byť zmes rôznych oranžových citrusov, ale mne sa proste tá idea s tangerinkou zapáčila. Ambrovité tóny to trochu zmäkčia a prehrejú. Viac v tom veľmi nie je, nemá to ani intenzitu ani výdrž, ale je to príjemné. Je to tak trochu slabá verzia Route Mandarine od Manuel Canovas
Champaca (Eau de Parfum)
Priezračné tóny s trochou korenia, akoby sa pár zrniečok vysypalo do čistého horského jazierka. Potom trocha ľahunkých mierne generických kvetinových tónov. Potom sa to už rozplizne do niečoho jemného, neurčitého a jemne umelo pôsobiaceho.
Byzance
Jemné, hebké až vzhladené drevá s mličnymi tónmi a kosatcovým maslom. Toto je nenápadná luxusná nádhera. Trolinku mi pripomína Bois de Santal od Keiko Mecheri, ale bez kvetinvých tónov, zato s malou troškou vanilky na zaoblenie. Toto by som asi unosila.
Black Gold
Zeleň, bylinky a ihličie, ktoré sa pomerne znenazdajky preklopia do veľmi príjemných ambrovo-živičnatých tónov. Asi tam mala bzť aj nejaká kvetinová fáza, tá ma úplne vznechala, ale nevadí. Takto ako to je je to veľmi pekné. Trochu zimne pôsobiace, asi tou kombináciou studených a teplých zložiek. Alebo to robí dnešný silvestrovzký večer. Stromček, teplý krb a tešenie sa na kapustnicu.
Tolu (Eau de Parfum)
Krásna korenisto-živicová vôňa. Nie je to čisté Tolu, aj keď hrá prím, spoločnosť mu robí trochu korenistých a drevitých tónov. Nemá veľký vývoj, len trochu prechádza od mierne (ale príjemne) drhnúceho začiatku do hladších, živicovejších polôh, ale je to veľmi príjemná vôňa.
Migi Matos Sailor Stories
Námořnìk pročesává pobřežnì vody, nalovì rybky, k poledni už je má prodané. Dá si sprchu slanou vodou. Mužné tělo vydrhne jasmìnovým mýdlem. Cákne se citrusovou kolìnskou. Nahodì triko, gatě a vyrazì posedět do pajzlìku na nábřezì. Popìjì a probìrá s chlapama od fochu sailor stories. Slunce klesá k obzoru a jak hřeje, kolìnská mizì a jasmìn podléhá odéru muže, tak jak mu za pár hodin na lůžku podlehne Maria Carla. Vůně má výdrž hodnou námořnìka. Vlnì se podobně jako Nishanovic Boszporuzs. Může evokovat wc kačenu a hodì se někam k moři.
Hehe, to zní jako něco, co bych sice určitě nenosila, ale měla bych zkusit, když je to od Matose
.
wendulka je dobra, zkus 
Pana Dora: Velvet Iris
Jestli si při pohledu na složení říkáte, jak by kosatec v ní mohl být sametový, pak odpověď zní ano. Objeví se po svěžím citrusovém úvodu s pomerančovou kůrou v hořké čokoládové lázni, jakou znáte ze Sorriso (Profumum Roma) a pomerančovou dužinou, tady je ovšem místo kondenzovaného mléka osvěžený mátou a jalovcovým jehličím. Sametový kosatec zde ovšem rozhodně nehraje dominantní roli. Jde ruku v ruce s miskou hruškového kompotu a pár malinami, politými horkým karamelem, z něhož stoupá jemný obláček vetiverového kouře, který kondezuje do pudrového bílého pižma. Vše nakonec uzavírá ambrově dřevitý základ se špetkou vanilky.
Ellis Brooklyn: Super Amber
Naprosto souhlasím se slnieckem, spíš ambroxan, než ambra, překvapivě ovšem ne vražedný a stejně tak tu nepůsobí otravně ostrouhanotužkový cedr. Snad je to kombinací s vanilkovým cukrem, sloužícím společně s pižmem jako přísada do creme brulee, ale možná je to jenom proto, že má slabou intenzitu i výdrž.
!
