Korsičanka Já vlastně nosím jen Auru šafránu (na tu už jsem sklidila kompliment) a potom tu růži; té kadidlové jsem si vzala jen 5 ml na takové to domácí zkoumání, už jí mám jen na dně 
.
Co jste dnes zkoušeli/y za nikovky/exkluzivky?
09. srpna 2014 17:03
Fleur Ke kadidlovkám taky ráda voním, ale nenosím je.
Takže šafránová kompliment?
To abych je dojela znovu prozkoumat... Nebo si objednala ty 5-ti mililitrové
ALLEGRO CON BRIO Calé Fragranze d'Autore
WhatsApp chat.
T.: Pojď ven.
E.: Spletl sis chat.
T.: Nespletl.
E.: Rok ses neozval.
T.: Ty taky ne.
E.: A Ty jsi v Praze?
T.: Jsem, do soboty.
E.: Večer v sedm na skále?
T.: Budu tam.
Byl.
Já taky.
Nad námi, mezi námi, okolo nás, v nás koriandrová tma, větrově chladná, vůně sladkých pomerančových květů s nádechem muškátové šalvěje, jejíž masité listy evokují pulzující a tepající srdeční chlopně, měsíc nad námi, nevypadá jako Zlatá bula sicilská, ani jako rybí oko, ani jako mince osudu, která dlouho padá, ne, tohle byl jiný měsíc, hvězdy na něj promítaly slova "... děkuju ti za to, že jsi nezapomněl, co jsi se mnou všechno prožil, teď už svítí měsíc pro každého zvlášť, mně je to líto, jenže už je konec, vždyť víš to...", má barvu, vůni kostky mýdla, v níž je vyryto slovo 'muguet' a pod ním kontura fleur de lys, heraldický symbol lilie, znak čistoty a nevinnosti, tady a teď jsem podobná Trierově Justine, mám chuť natáhnout ruku a po tom kusu mýdlového měsíce sáhnout /zároveň si druhou paží zakrývat odhalující se klíční kosti a soukromou měsíční krajinu pod nimi/, umýt si nad tím vším ruce jako mladá lady Macbeth, v té tmě se zdají být potřísněny, ty mapy barvou připomínají propolisovou tinkturu, ale voní po živicově sladkém, lehce živočišném, temně zeleném pačuli.
... give me some kisses in the dark...
... I wanna feel your breath in my back...
//... I know it's crazy to believe in silly things
but it's not that easy...//
Tmavě zelená, rostlinná, aromatická, bylinná vůně s akcenty fougère i chypré, vůně s čistým, bílým, jasným, pevným květinovým srdcem, vše je v ní intenzivní a excitované, jako emoce uprostřed náměsíčně tiché letní noci.
Díky za všechny skvělé recenze na značku Farmacia SS. Annunziata... 
euridike Ach, to je zase krásná recenze .
Díky...
ELIXIR DE BOMBE 27 87
Exploze na mé kůži je implozí v rámci mého soukromého vesmíru. S nárazem prvních mikroprojektilů vůně o moji pleť se hroutí sám do sebe, do sladce palčivého malého třesku rudozlatých jiskřiček kapsaicinu a oranžovožlutých diabolek střípků z tangerinkových zázvorek, vše se prohřívá a hutní Brownovým pohybem, formuje se vonná cistová mlhovina, hřejivě balzamická, medově bylinná, její vířivý pohyb připomíná - krom Vířivých adventistů sedmého dne - karamelovou cukrovou vatu, jejíž skelná vlákna mohou uzavřít do klícek tisíc opulentně zralých zahradních malin a vytvořit z nich tak devět set devadesát devět a jedno amuse bouche.
Ano, je to vůně gurmánská, sladká, jásavá, ovocná, čerstvé maliny a cukrový karamel, k tomu pomyslné třešničky na dortu v podobě pikantnějších, svěžejších, rostlinných tónů, které sladkou hutnost pozdvihávají na jinou úroveň.
euridike to je tak opravdové
...Tvoje recenze jsou malá mistrovská díla...
Protože se v nich odráží Tvá vzdělanost, sečtělost, a v kombinaci s výpovědí Tvojí duše jsou to pak takové vzácné literární delikatesy...
(pokaždé, když to čtu, naskakuje mi charakter, osobnost postav, představuji si je v reálu. Někdy je mi to blízké, někdy vzdálené, ale vždy je to tak napsané, že je radost/někdy i s bolestí((...)) to číst...)
Já zase moc ráda čtu to, co píšeš Ty, jak už tady mnohokrát zaznělo, máš výjimečnou schopnost zachytit přesně ty prchavé okamžiky, drobné radosti, které jsou podstatnější, než si uvědomujeme, než si připouštíme. A Ty to víš a podle toho s nimi nakládáš. Pro mě jsou Tvoje posty jako hřejivé světlo.
Jasmin 17 (Eau de Parfum) (Le Labo) - zprvu hodně svěží jasmín s mandarinou a neroli, postupně se jasmín odporoučel a zůstal nasládlý pomerančový květ s hořkokyselým neroli. Jasmín bez jasmínu...
Attar Le Soleil - Marquis de Sade Etat Libre d´Orange
- teple sálající zelená pryskyřičnatost
- konzistence tiše vemlouvavá a
tekutá, provzdušněně mazlavá, sládnoucí
- balzamičnost se zlatem a současně i s neustále přítomnou delikátně dřevitou zeleností
- vůně nenápadně hutní postupně přicházejícími dalšími ingrediencemi - nyní to je
animálnost...
...delikátní, rychle potemňující khaki, přecházející až dočerna -
jakoby hebký kouř olizoval silnou, matně černou matnou kůži změklou častým používáním
do
téměř baletní měkkosti všech svých křivek
...a pak, vlhkost noci -
navlhlá zelená dřeva
(neshořela v ohni kvůli vodě, kterou jsou hladově nasáklá, takže vypouštějí do éteru kolem sebe uzený tón),
jež v podobě rahnoví slouží jako zábradlí do hlubokých kamenných tmavých,
a opět vlhkých,
sklepů...
...a tam, ano tam, můžou tlumeně řinčet železné řetězy, jejichž chuť člověk vnímá nejen v chřípí, ale i v ústech,
tam,
kde vám na kůži začnou i přes přítomný chlad, vystupovat krůpěje lepkavě nervozního potu,
jeho nasládlá naslanělost se mísí s kouřem z navlhlých špalků, s pachem těžkých okovů,
se
vzdáleným odérem těl, jimž zima rozhodně není...
Tmavá vůně.
Pocitově dekadentně smutná, těžká k nošení...
...i přes svoji tělovou intenzitu má v sobě náboj, že k ní akorát sutanu, poslední orgie chtíče a pak už jen
umotat si konopí, které udrží váhu
těla...
(a nebo vůně pro ku*va cool/charismatickýho - v tom nejlepším smyslu slova - týpka)
Loy Jardins d´Ecrivains
...hééj!, slaďoučkatý nástup -
provzdušněně sirupovitá růže s jasmínem,
lahodná, pouze mírná nasládlost,
tlumeně plná šťavnatost,
do níž velmi pozvolna a nenápadně začne po chvilince prostupovat
tichá, delikátní, khaki nakouřovělá dřevitost z vetiveru -
svojí přítomností vůni zamaže tvář pár tmavými šmouhami z lehce mastných černých sazí, jenže
současně s tím se
přidá i
santal a on, naopak přistrčí do placu jakousi podprahovou, velejemnou a příjemně provokující živočišnost, rozpouštějící se v étericky lehounkém balzámu.
Ano, to je ono - ta vůně, byť se, na první pohled/počich, jeví jako nasládlá květinová líbivka, tak ne, není to prvoplánové, ani podbízivé.
Je to
elegantně rafinované -
jako žena, která o sobě ví, v čem jsou její přednosti a umí je dokonale po/využít
(samozřejmě s okouzlujícím pohledem a sladkým úsměvem)...
...beautiful bitch
Enclave Amouage
...ano, oxid.
Oxid a pepřová průtahovost a
švih a
vítr a -
héééj!,
k***a to je dobré...
...živočišnost, téměř chlípná hned v úvodu -
kadidlo, labdanum, ambra a kůže se s tím prostě
nes**ou...
...nastoupí a
beze slov si říkají o to, co chtějí.
Narovinu, napřímo, prostě to člověku sází bez keců na první dobrou.
Z pokožky mi sálá delikátně mazlavá, černě se lesknoucí koženost, luxusní, měkoučká kůže prostupovaná hutně mohérovým kadidlem, jež zahuštěno je
ambrovými, vlhce vazkými mini potůčky, mísícími se s chutí drahých cigár, s chutí, za nehoráznou cenu, chlastu(irská uzená whisky v kombinaci s ginem nebo s mentolovým furé v ultra měkoučkém provedení).
Ovšem pozor!
Vůně si tohle všechno čaruje v rovině vysoké sofistikovanosti, takže
kdo má koule na to,
užít si absolutně všechno, až na dřeň,
bez ohledu na okolnosti a
je jedno, jestli zrovna v obleku šitém na míru nebo
v triku a džínách splyne s davem, jen
jiskry, potemňující ohníčky v očích,
dávají tušit, že tenhle chlap(a klidně i žena)
si umí život
vychutnat...
(elegance pro pracháče)
...svůj
těžký talisman
z krku na
stůl
odkládáš a
vím,
že
nyní
já
budu
talismanem
tvým...
...chuť doutníků
z
tvých
úst
teď
polykám,
držíš
mě
za
hrdlo -
oči,
ústa
mlčky
mluví a
není
úniku,
není
kam...
CHERRY INK Lorenzo Pazzaglia
V hlavě mnoho slov najednou.
Že potoky inkoustu vždy předcházely potokům krve.
... a taky...
... your heart is as black as night
your lips may be sweet
such that I can't compete
but your heart is as black as night...
... a k tomu...
... the way he tells me I'm his
and he is mine
open hand or closed fist would be fine
the blood is rare and sweet as cherry wine...
A zase vidím Becketta v černém roláku, taky Caterinu de' Medici v nachovém šatu, všechno je rudočerné a černorudé /dnes v noci naše svatba bude/, na počátku, po velkém třesku, po prvním výstřelu /first cut is the deepest/ je tato vůně jako laciný červený inkoust v plastové bombičce do plnícího pera smíchaný s ovocnou šťávou, třešňovou, malinovou, brusinkovou, s ovocným vínem, mladým a neklidným, bzučivým a šumivým, s růžovou vodou z damašských růží, šlahounkem si mě obtáčí otočník, sladce lékořicový, ve spáncích to tepe, inkoust už se nasytil a zbytněl po olovu a po duběnkách, papežské dekrety by se jím daly psát, krev není voda a inkoust není krev, mám pocit, že tento inkoust by se nezakousnul do papíru, slova jím psaná by levitovala nad jeho povrchem, protože...
Protože je tak, tak moc amorfní... Inkoust a víno a ovocná šťáva a růžová voda a cherry cola a třešňový inkoust a inkoustové víno a inkoustová růže a růžové kadidlo a inkoustově zrudlé bílé květy v krajkových maskách kořenitých růží, inkoustová ambra a medově olovnaté duběnky. Ty vjemy se téměř nahodile mění a cirkulují, od sladké dropsové naivity po černorudá tenata, cesta tam a zase zpátky, cyklický fantom je proti tomu neohrabaný a pomalý pentlochňap.
Říkám té vůni Vermilion.
Neptejte se proč.
Je v ní kus Lolity i Valmonta, nezralá lascivnost na hraně zákona i jen sotva rozčeřitelná hladina emocí zralé /lehce rozprýskané/ mysli.
...moc bych chtěla vyzkoušet vůně od této značky, Lorenzo Pazzaglia.!
euridike umíš tak krásně popsat nezachytitelné
