Kokoska zkoušela jsi se na francouzském venkově domluvit anglicky? Tam bys za překladač byla vděčná
.
Ale samo, že základní znalost AJ při cestování je většinou dostatečně použitelná.
A (nejen) proto si myslím, že u netalentovaných/nemotivovaných žáků bych na další cizí jazyk netlačila, ale hodinovou dotaci použila na AJ konverzaci, která podle mne ve školách nemá prostor při 15 žácích.
Muž se učí dva roky sám a nejen na venkově už to využil! Byl rád i v Lyonu, že se (sice lámaně, ale aspoň trochu) domluvil bez mobilu v ruce.
Osobně jsem využila simultánní překladač zatím jednou, na burze, kde byl člověk 60+, který možná kromě francouzštiny mohl umět italsky nebo španělsky, nepátrala jsem, ale já neumím z těchhle středomořských řečí ani jednu a všecky moje mi byly úplně k ničemu. A fakt jsme si chtěli a měli o čem popovídat :) Tak jsem za mobil byla ráda. S ostatními prodejci nám stačila tužka a papír (francouzské číslovky mě děsí) 
Rozhodně bych netlačila u nemotivovaných dětí na druhý jazyk, ale podle mě by hodně pomohlo u těch slabších, kdyby měli víc hodin angličtiny a kdyby měli kvalitní výuku i na učilištích a SŠ.
A rozhodně by měla být samozřejmost, že se děti v pohraničí učí aspoň trochu jazyk, kterým se mluví za kopcem. Už kvůli práci, kterou jim to může usnadnit.
Nemyslím si, že ruština byla pro moji generaci snadná. Část slov zněla podobně a hodně gramatických jevů je společných nebo podobných, ale zase to dětem s dysfunkcemi komplikovala azbuka. A myslím že nikdo z nás nepředpokládal, že ten jazyk kdykoli kdekoli využijeme, což tak i dopadlo. Co vím, mluví dnes z mých vrstevníků rusky pracovně jen 2 holky (průvodkyně si kvůli práci musela dodělat i další zkoušky a ta druhá má ruskojazyčné zaměstnance). Ten jazyk byl pro nás jinak úplně zbytečný, nebyly v něm filmy ani muzika. Knížky, co bychom chtěli rusky číst, byly zakázané. To je obrovský rozdíl proti angličtině dneska. Lidem přináší spoustu možností navíc a její neznalost jim spoustu možností bere. Takže nenaučit se ji dobře (a navíc zadarmo!) je strašná škoda. A nezískat zadarmo základy druhého jazyka taky považuju za hloupost. Za dva roky němčiny jsem se naučila dost, abych v Německu nebo Rakousku obstojně rozuměla (na pokec málo, ale hotel, obchod, služby úplně v pohodě).
