Sto let starý a furt dobrý.
Rusko není prázdným prostorem, je zívající propastí, jež se otvírá mezi Východem a Západem, bezednou jámou, jež pohlcuje veškerou naději na milosrdenství, veškerou snahu o osobní důstojnost, o svobodu, o vědění, veškeré povznášející touhy srdce, veškeré spásné našeptávání svědomí. Ti, kdo nahlédli do oné propasti, v níž se jako chuchvalce mlhy nemohoucně vznášejí sny o panslavismu a celosvětové nadvládě, promísené s nenávistí a opovržením vůči západním myšlenkám, dobře vědí, že je bezedná…


