Reakce na 0zero7:
Aranel HA HA, pobavilo!
Mutziputzi asi byla zaslouzila :)
No především je mrtvá... To si toho smajlíka opravdu zaslouží 
Přiznání
01. prosince 2016 10:57
Samantha děkujeme za informaci
Samantha narazela jsem na pouziti slova matka v titulku. Nic vic. Nic min. Bezne, pokud se nepletu, se pouziva “zena”.
0zero7 Že zesnulý člověk je matka/otec malých dětí nebo početné rodiny vypichují novináři zcela běžně.
Sweet Potato Ale tady to teda bylo úplně extrémní (pokud se teda mluví o té paní, co šla na jógu a našli ji v Šárce). Většinou se píše "otec dvou malých dětí" a podobně, ale o ní se psalo jen jako o "mamince" a v každém titulku.
Garfie přesně tak, to "redukování" na matku je příšerný a chápala bych to v Blesku, ne v Lidovkách
Mutziputzi presne tak. A o par let pozdeji te zredukuji na duchodce, taky des.
Tak treba sem, zajimave
https://www.respekt.cz/tydenik/2019/16/lidstvo-vstupuje-do-temneho-veku
Mutziputzi Díky, včera jsem to sdílela na FB, ale sem mě to dát nenapadlo. Moc zajímavé...
Mámě umřel brácha (80 let), teď mi to volala a brečela u toho tak želva a já mám plný oči slz a nevím co ji říct.... Ale pro strejdu to bylo vlastně vysvobození (měsíc totální ležák, nekomunikoval...)
Sakra, já chci chodit na svatby a ne na pohřby...
Liesel potlapkávám.
já jsem si na pohřbu strýce uvědomila, že odteď už budu chodit jen na pohřby. svatby už máme odbyty a strýcové, tety a rodiče mají hodně let a špatné zdraví. pokud neumřu předčasně, tak se toho docela bojím, bude to těžký.
strejda umřel dost nečekaně před velikonoci a nějak jsem to pořád ještě nepochopila.
tvého strýce jsem neznala, ale u toho mého pomohlo jeho blízkým vědomí, že prožil dobrý život, na pohřeb přišlo milion lidí, kteří na něj v dobrém vzpomínali, měl hodně dětí, dožil se hodně vnuků, se ženou se měli rádi. co víc si přát, když člověk umře.
Liesel úprimnú sústrasť. Ono je to ťažké aj za takýchto okolností.
Liesel uprimnou soustrat. Pobrec si taky. 
děkuji. Asi to k životu patří...
continuity díky.
Já jsem na pohřbech děsná, mohli by mě platit jako plačku, blízcí příbuzní kamenné tváře a já potoky slz....
Liesel ale pobrečet si na pohřbu je dobré.
dřív jsem se pohřbům vyhýbala, ale postupem času jsem dospěla z závěru, že (z mého hlediska, asi to má každý jinak) tam potřebuju jít se rozloučit, protože jinak to zůstane nějak...otevřené.
nemohla jsem jít na pohřeb kolegovi z práce, kterého jsem navíc měla ráda, byl hrozně fajn, a dodnes to cítím jako neuzavřenou kapitolu. navíc byl zpopelněný, nemá ani hrob, kam bych mohla zajít aspoň dodatečně.
Jiná Realita Vždycky je to těžký, ale kdyby to byly jen pohřby těch předchozích generací, díky Bohu za to!
Liesel uprimnu sustrast, vzdy je to tazke
Jiná Realita ist na pohreb je strasne dolezite pre kazdeho, a ty si dospely clovek, mozes sa rozhodnut. Ale uplne mi trha srdce, ked sa odoprie to posledne rozlucenie malym detom, pretoze to pre ne nie je vhodne. 
continuity tak ono zalezi ako velkym detom. Tie male by som nebrala.
