já jsem z domu zvyklá, že otec matce maximálně přál, kupoval jí sám drahé (i když často poněkud mimo :D ) věci, a nikdy neřešil, kolik čeho a za kolik si koupila, naopak jí často i strká peníze, aby si něco koupila. z tohoto důvodu si vůbec neumím představit žít s mužem, který by to měl nastavené výrazněji jinak. s tím, že já od něj nic nepotřebuju, koupím si, co chci a potřebuju, ale jak by mi do toho nějak kecal ve smyslu, že je toho moc nebo je to drahé, tak asi pánbůh s námi a zlé pryč :( jsem dospělá a svéprávná a cenu i potřebu věcí, co kupuju, a jestli si je můžu dovolit, si už relativně umím zhodnotit sama.