Lamicka Syna tcháni taky vždycky úplně zničí. Jsou s ním teda jen doma, na výlety je ještě malý (a nepředpokládám, že by se to časem změnilo, stálo by to totiž peníze, a to by nepřenesli přes srdce), ale prakticky nic celé dny nedělají, tchýně se v kuchyni nikdy moc nepřetrhla a poslední dobou vidím, že i úklid už jí nic moc neříká, takže když tam mají vnuka, veškerou energii napřou na to, aby se mu "věnovali". Ale tak, že je zpocený, uřícený, uřvaný a přetažený 
Naši třeba pořád něco dělají, doma, na zahradě, pořád se vaří, peče, seká dřevo, zavařuje atd. A během toho se tak nějak mimochodem zvládnou věnovat i tomu děcku - dají mu ale prostor se i zabavit sám, zkoumat, občas udělat i nějakou tu malou škodu. U tchánů je pořád pod dozorem, pořád zabavován, pořád ovšem i buzerován, ať nedělá to a tamto. Vedle závažných stížností to působí jako hnidopišství, ale mně to pije krev. A je mi toho kluka vždycky líto 
Vše o těhotenství a dětech
Renusatko tv brrr viktorka_od splavu Ja uz s nimi mluvit zkousela, ale tatka je flegmatik, ten vzdycky mavne rukou "Lamicko, prosimte" a mamka je citliva na jakoukoliv kritiku. Je hrozne hodna, ale nikdy ji nikdo nenaucil zdravemu sebevededomi, neda se s ni nic moc resit, protoze si vse bere strasne osobne. Ale taktne s nimi promluvit budu muset a hlavne budeme muset nastavit pravidla. Ja si jejich pomoci a zajmu vazim, deti je taky miluji, vzdycky si to uziji. Bohuzel to pak odnesou. Ted naposledy me to uplne rozhodilo, uz tyden to ve mne lezi.
Jak se tak koukám, tak stejně asi málokdo je spokojený. Ať babičky má nebo nemá. Ti co mají se zase věnují moc nebo málo nebo jinak než chtějí rodiče
To mě trochu uklidnilo.
To jsem si rikala, uz kdyz jsem ten prispevek psala 
Pinot Noir Moje teorie je takova, ze nasi nemaji konicky, tak si zazitky a vzruseni ze zivota vytvari s detmi. Nasi jsou skveli, nechci byt nedecnice nevdecna. Vloni v lete si vzali deti na tyden k mori, jen je tam chteli dovest, takze my jsme pak s manzelem mohli cestovat. To bylo neco naprosto uzasneho. S tou laryngitidou to ale bylo pres caru a nebylo to bohuzel poprve.
Jak to tu tak čtu, tak jsem opravdu štastná, jak hodné a rozumné má moje dítě obě babičky.
Pinot Noir Mám teorii, že babičky-tchýně bývají vždy opatrnější než babičky-matky. Vidím to i u nás. Moje maminka si lajzne i nějakou tu výchovnou intervenci, během hlídání si klidně i něco přečte, případně operativně vaří a tak. Druhá babička má vždycky úzkostně připravený program, navařeno předem, aby mohla "plnohodnotně hlídat", vnuka si hýčká, nikdy by ho myslím neokřikla. S tchánem mají to hlídání jako takový víkendový program, na nějž je třeba se plně soustředit, vždy něco dělají, někam jdou a tak.Já mám podezření, že do syna šťouchají klacíkem, aby jim tam neusnul, a mohli si s ním pořádně pohrát
coz me privadi k myslence, ze sice zatim bohuzel vnoucata nehrozi, ale zacinaji se mi kupit synovcove a neterinky. pricemz s maminkami zadny blizky vztah nemam. ale pohlidat bych mohla a asi i chtela, i kdyz u tech vzdalenejsich by hrozilo spis nekolik dnu v kuse
ja teda jsem presne typ co pise brrr urcite bych si nehrala pac me to nebavi a neumim to. ale mne osobne by to byvalo hodne pomohlo takze nabidla bych se rada.. ale zas si nechci jeste zadelat na hadky v rodine
Gatita Jo, opatrní jsou přehnaně. Nic nesmí dát do pusy, na nic nesmí vylézt, nepůjčí mu na hraní nic, co není oficiálně označeno za hračku - přitom on si nejvíc vyhraje s otevřenými šuplíky s kuchyňským nářadím :) Nic mu nedají ochutnat, to, co dám s sebou na svačinu, zcenzurují, a pokud to neuznají za vhodné (posledně to bylo pomelo), nedají mu to a pak tvrdí, že nechtěl Já vím, že bych si měla vážit toho, že občas mám dítě kam odložit, ale je to dost boj. Když přičtu jejich posedlost přesným časem (až se vyspí a naobědvá, tj. tak mezi druhou a třetí, není pro ně dostatečně přesný údaj, pro mě, s tím, jak je každý den trochu jiný, je to naopak maximum přesnosti, které můžu slíbit), je každé hlídání vykoupeno mou značnou duševní nepohodou ;)
Gatita nepotvrzuji teorii.
Lamicka Já věřím, že tohle se dá vyladit. To jsou chyby z přílišného nadšení, ne zlé vůle. Jednou budou mít děti krásné vzpomínky.
viktorka_od splavu Upřímně, na hraní taky moc nejsem. Vlastně taky pořád něco dělám, vařím, peču, uklízím, synek se kolem motá, hospodaří ve skříních tam, kde se zrovna pohybuju. Když začne mrčet, na chvíli ho zabavím čtením, hračkou, ale když vidím, že se tím už zabývá sám, zase zmizím k vaření (nebo kafi a časopisu ;) Mně by hlídání v podobě onoho postarání se o základní potřeby bohatě stačilo, to, co dělají tcháni, ta neustálá péče a hustění do něj, až má hlavu jak balón, mi spíš pije krev.
Sweet Potato Máš pravdu 
.
Pinot Noir Já taky ne a spatřuju v tom velkou výhodu. Obě děti se umí zabavit, když potřebuju něco dělat. Třeba i do práce u počítače. Když jim řeknu, že teď potřebuju půl hodiny pracovat, pak že se jim budu věnovat, tak nemají problém.
viktorka_od splavu Upřímně, na hraní taky moc nejsem. Vlastně taky pořád něco dělám, vařím, peču, uklízím, synek se kolem motá, hospodaří ve skříních tam, kde se zrovna pohybuju. Když začne mrčet, na chvíli ho zabavím čtením, hračkou, ale když vidím, že se tím už zabývá sám, zase zmizím k vaření (nebo kafi a časopisu ;) Mně by hlídání v podobě onoho postarání se o základní potřeby bohatě stačilo, to, co dělají tcháni, ta neustálá péče a hustění do něj, až má hlavu jak balón, mi spíš pije krev.
Ty jo, zrovna pred par dny jsem si rikala, jestli jsem normalni, ze porad musim neco delat, ze si s nima neumim moc hrat. A mam to presne tak-varim, myju nadobi, skladam pradlo, mensi se kolem me mota, nosi mi pradlo do pracky/susicky, pak to spolu zapneme, dava pribory do suplliku nebo naopak ven, prerovnava hrnce ve skrini. Obcas precteme knizku, to i s tim starsim, pohrajeme si s auticky. Starsi si paradne vyhraje sam.
Jak to tak sleduju, je to boj, i kdyz babicky hlidaji, to si clovek pomalu ani nevybere.
tv takhle se ale deti prece vychovavaly odjakziva. proste delaly vsechno s rodici.
viktorka_od splavu Jasne. Ale mam pocit, ze je malo rozvijim-malo ctu, malo si s nema hraju. Dnes jsem byla s mensim na osmnactimesicni prohlidce-rika malo slov. A mne hned v hlave naskocilo:muzes za to ty, malo si povidate nad knizkama.
viktorka_od splavu To jsou ty tlaky!
Mam velky problem s dcerou- cele noci sa asi tak po 15-30 minutach rozplace, akoby od bolesti, niekedy len zakrici, inokedy chvilu place...nie vzdy sa zobudi, ale ja samozrejme ano. Striedame sa pri nej na noc s muzom, rano sme na striedacku unaveni a nas... Ma 14 mesiacov, trva to uz aspon 4.. Zuby jej rastu, ale tak non-stop sa mi to nezda. Nemate s niecim podobnym skusenost? Doktorku mame nanic, este mi nikdy neporadila poriadne. Cez den je tiez podla mna az moc uplakana a nespokojna, ale ma aj separacnu uzkost tak to moze byt aj tym, aj ked to tiez uz trva dlho. Cakam druhe dieta a ked to bude takto pokracovat tak neviem 
olivieraa Syn má tohle od zubů, naštěstí ne tak dlouho v kuse, ale teď to dělal tak týden - a včera jsrm našla dvě nové proříznuté čárky. Bude pár dní klid a předpokládám, že to začne znova. Spí se mnou v posteli, takže se moc nevyspím. Většinou mám pocit, že nad ránem se to trochu zlepší, nejhorší je to tak mezi půlnocí a čtvrtou hodinou.
Pinot Noir Já bych ze svého pohledu viděla ten důvod programu u tchánů. Čeká mě totiž totéž...budu jen tchýně. Ze všech stran slyším od kamarádek...jj, oni tcháni pohlídají, ale nic děcku nedají (myslím hodnoty v podobě zážitků a poznávání), hodně mých kamarádek taky dítě nechce dávat tchýni už z pricipu, že týchně je vždycky můra a já si kolikrát říkám, co bych dala za takovou. Možná mají i strach, že když nevytvoří řádný program, nepohlídají co dítě sní, dovolí mu některé věci, tak to bude špatně a dítě už neuvidí. A důvod je, že to slyší všude okolo od známých, co jsou babičky a chtějí to jen dělat co nejlíp. Já v práci mám zrovna kolegyni, co nevídá vnoučata, protože jim dovolila ochutnat, co rodiče nechtějí. Pak si vyberte.
