Mohučanka byl úplně nepochopitelně vzorný. Seděl mi na klíně v křesle, já mu pro jistotu držela ruce a zubařka byla blesková. Ani nepípnul, bez umrtvování, za pár minut bylo hotovo. Byla jsem zpocená až víš kde. Hodně asi udělá dobrej doktor, ale on je syn obecně dost vzorňák v takových situacích, tak to máme jednodušší.
Druhej zub pak dělali za týden, to už křičel jak na lesy, ale půl roku poté na prevenci si to už nepamatoval a šel ochotně dovnitř. Nad křeslem mají obrazovku, tak se vždy těší na pohádku :)

