A666 komix mluvil o tom, zé to jeden musí zorganizovat a ten někdo je často žena. Potíž je v tom, že součástí té manažerské odpovědnosti jsou i jiste pravomoce. Když třeba organizují vaření ( coz NEznamená, že musím dělat všechno od nákupu až po vyndání mycky), tak to většinou znamená, že se bude vařit a jíst převážně to, co chci jíst já a kdy chci já. No a toho se vzdává docela těžko. Kdysi jsem mela romanek s kuchařem a docela mi zatrnulo při představě, že mě vykope z kuchyně. Zas se ráda vzdám rozhodování jaké bude mít dítě běžky.
Vše o těhotenství a dětech
02. února 2017 08:39
Reakce na continuity:
a každému zůstalo přibližně stejně volného času pro sebe.
Bingo. Souhlasím, tohle je jádro problému. Já klidně uklidim celý byt sama, zatímco muž bude cvičit, když on pak vezme malýho odpoledne ven a já si budu dvě hodiny nerušeně číst 
žluťásek my třeba úplně odbourali společně nakupování. Před dětma jsme ten vozík v Globusu tlačili svorně. Pak už mi to přišlo strašně neefektivní, úplně stačilo, když mi muž ten nakup vynesl z auta.
@continuity znamená, že se bude vařit a jíst převážně to, co chci jíst já a kdy chci já. No a toho se vzdává docela těžko.
tak.
fakt se starost o ně nevyrovná tomu řešit, aby byla plná lednička (těch správných věcí), co uvařit, aby měli všichni k dispozici správné oblečení, hlídání termínů u doktorů aj.
pro me je tohle celkem jednoduchy, takze vyrovna:-) nemyslim presnou casovou dotaci, tak to nepomeruju
hledání králíka mi připomnělo včerejší konverzaci:
Já: musím zajet do Penny, máma chce xxx a jinde to nemají.
On: kam do Penny?
Do Petrovic.
Kam do Petrovic? kde je tam Penny?
Za radnicí.
Za jakou radnicí?
ZA ZELENOU, KRUCI! (10 let jsme proti ní bydleli a do toho Penny chodili k řezníkovi)
continuity ja teda musim rict, ze to spolecne nakupovani nechapu, to mi prijde jako uplne zbytecne (a navic uz vidim, jak bychom se v prubehu nepohodli, protoze manzel ma uplne zkreslene predstavy o tom, co kolik stoji a kolik to ma stat a kolik by teda mel byt potom muj plat)
Kokoska :-)
u nás by to probíhalo úplně jinak:
Já: musím zajet do Penny, máma chce xxx a jinde to nemají.
On: a na co potřebuje xxx, dyť to je úplná blbost.
Já: no je na to zvyklá, kupuje to pořád.
On: a k čemu jí to je, dyť je to takový nešikovný, to jí nekupuj, kup jí radši yyy
..
..
..
desetiminutový dialog o negativech a přednostech nějaké hovadiny
..
TAK JÁ JEDU ČAU!
poučení: příště si zbytečnou informaci nechám pro sebe, protože prosté oznámení odjíždím a za hodinu se vrátím by mi ušetřilo 10 minut času a hromadu nervů:-))
baltik přesně, mám nejraději, když jde muž nakoupit a pak z toho nákupu rovnou uvaří. A já mezitím uklidním celý byt nebo nejlépe jdu běhat a přijdu a doma to voní. A uklidním pak.
"chlap to zvládne taky a klidně to může být na něm, pak se ovšem žena musí podřídit. a to bych třeba já nechtěla. radši velím"
Jsem na tom stejně. Právě jsem si představila, že by mi někdo řek ať vyluxuju - úplně mi naskočily pupínky 
Naopak to jde... holt někdo tu zodpovědnou manažerskou roli voddřít musí!
barbucha přesně. klidně budu velet a organizovat od rána do večera, když nebudu musel hnout prstem
Já mam stejně pocit, že ty manžové, co neví kde je talíř, králík nebo Lidl, co sami od sebe nedělaj a neřikaj to co byste chtěly, vás štvou úplně něčim jinym, něčim co se blbě připouští natož ventiluje, líp se špačkuje, že starej nenajde králíka než že je línej a bačkora...já prostě jinak nechápu co je na podobnejch pí*ovinách k nasrání nebo řešení, jsem asi holt ideální a velkorysá
Mutziputzi Tak ono je to takové stokrát nic, co umořilo osla. Většinou nad tím člověk mávne rukou, protože na tom fakt svět nestojí, ale pak se to nějak sejde a na člověka to padne a naštve se kvůli blbosti, no.
Holt, nemůžeme bejt všichni dokonalí, to by pak ti výjimeční jedinci mezi námi tolik nevynikli :o)
DruI Tomu 100x nic bych i rozuměla, tam bych se trochu podivovala nad tím, že dotyčné neregistrovaly indicie a tendence ještě před svazkem, ale tak dobrý, ovšem tady je to 100x nic kolikrát dovedený do naprosto fundamentální záležitosti spojené s pečováním o společné dítě, tudíž žádná hospodyně, cítím tam pokus o feministické a emancipované pojetí problému se zcela kontraproduktivním efektem, tu frustraci...hele kdo sem já abych soudila, tak se radši jenom z povzdálí budu blahosklonně usmívat
Mutziputzi mě to "hledání toho, co je zřejmé", neštve, spíš pobaví. Štvalo by mě, kdyby mi například při nákupu (potravin) říkal, že kupuju moc drahý věci a jaký by měl být můj plat, jak psal někdo výše..
Za šest týdnů jedu na pár dní na služební cestu a zachytila jsem dotazy, jestli to manžel sám s dcerou zvládne nebo jestli už s ní byl někdy sám nebo dokonce jestli se nebojím je nechat doma samotné 
zato když jel nedávno na služebku on, nikoho ani nenapadlo se zeptat jakkoli podobně. Tak to mě štve hodně moc. Já jsem si jistá, že můžu odjet bez starostí, a to je pro mě mnohem důležitější než to, že ráno nemůže najít na sporáku konvici s čajem.
Mutziputzi no já třeba mám mnohem pracovitějšího chlapa než jsem já, je zvyklej normálně se o tu domácnost starat a ještě honit mě, o psy se stará, je normálně svépravnej a samostatnej, ale o některejch věcech je prostě línej přemejšlet - standardně třeba to jídlo v lednici, který nenajde, pokud je schovaný pod pokličkou. A mě to teda nenasírá, ale občas se tomu hodně divim
(stejně jako se on určitě diví některejm mejm zkratům a podivnostem)
Mutziputzi Já myslím, že z příspěvků jde dost poznat, kdo to píše jen jako veselou ilustrační hostorku do diskuze, těch je, řekla bych, většina.
Mutziputzi Tak něčeho si člověk nevšimne, protože ty situace před svazkem jednoduše nenastanou.
A přiznávám, že třeba u mne úřaduje prachobyčejná ponorka. Já vím, jakej manžel je, a že má svoje mouchy, které ovšem v jiných směrech vyvažujou jeho klady, ale prostě jak jsem s kýmkoli dýl pohromadě, tak mě začne rozčilovat, no. Naštěstí stačí udělat si chvíli čas pro sebe a restartovat se :o)
