Pinot Noir Jo, to znám, s druhým mužem jsme žili první tři roky v jeho rodném městečku, tcháni 5 minut od nás. Měli i klíče od bytu, muž byl zvyklý s nimi být v denním kontaktu, na malém městě všichni věděli o všech všechno, soukromí neexistovalo. Já zvyklá z Prahy na anonymitu jsem to nedávala. Než jsem přišla s kočárem z náměstí domů, už tam byla babička s dotazem, co jsem si to kupovala v drogérii, že jsem tam moc často, říkala jí to prodavačka. V 7 ráno v neděli klíče v zadrnčely v zámku a děda, že nese vajíčka, jak to, že ještě spíme. A co budu vařit. A proč jsem ještě nezačala. A kde jsme byli včera, že se u nás nesvítilo.
A to okřikování malého included. Byl jejich nejmladší vnouče a ta starší v jeho věku už seděla/chodila/byla bez plen a nic si do pusy nestrkala.
Já se teda dost držela, ale vztahy se velmi vylepšily, když jsme se odstěhovali zpátky do Prahy.