rasaNori Kokoska nas mel vojtovku rad, uplne si u toho lebedil, az to bylo divne. Ale on je hrozne silovej, ma rad zaprah i ted.

Evaeva Seste! No ja si u podobnych veci vzdycky reknu, ze se nam fakt nesmi nic stat! :-D

Jinak velkamala umi jednu knizku zpameti, Rikadla od Lady, je to hrozne vtipny, skutecne to vypada, ze to cte. A ted ,,cte,, knizky svymu pejskovi kdyz ho uklada ke spanku, je to desna legrace, povida, co vidi na obrazku. Dnes cetla Krtecka jak lecil mysku a pasaz jak seskocil z letadla padakem k sove na strom cetla taklhe: Sviti slunicko, vypada to jako destnik, jako balon. Copak ty sovicko tady delas, copak ty bys brecela?

Karja no tak když malá malá spí s tebou v posteli a nemůže se postavit u šprušlicek v postýlce, tak jak by se asi mohla naučit stát, ne

žluťásek Hihi, prosim te, nestras. Ted spala par noci v postylce! My zatim mame tu devadestaku, coz znamena, ze ja lezim na 20cm na boku, pripadnu s rukama natazenyma za hlavou abych zabrala co nejmin mista a rano me desnej bolej zada. Takze to jsem vyspala, ale hrozne fyzicky neodpocinuta, nevim, co je lepsi. A ted jsem spala v posteli s obema na tom nasim trojluzko a to bylo desny, obe se nahemovaly ke mne a nevyspala jsem se vubec a nahemovaly se asi fakt tesne, protoze se mi zdal sen, ze jsem s nima usnula ve vane a utopily se! Desny!

Karja to je hezké, mohla by číst malé. Syn si občas čte v postýlce, zrovna dneska jsem ho tam načapala. Jednou jsem mu takhle vrazila knížku ráno, abych mohla ještě spát a on mi ji vrátil, že tyhle písmenka číst neumíByla to nějaká knížka, kterou moc neznal.

Karja ten příběh je krásný. Má úžasnou slovní zásobu, krásně mluví. 

My sme dnes boli na záhradke a pokúšala som sa trochu si čítať v rámci poludňajšieho odpočinku a dieťa pobehovalo so slovami: ešte toto polejem a už sa ti budem venovať, ešte toto pohrabem a už sa ti budem venovať, ešte toto neviem čo a budem sa ti venovať.

No od koho to asi má

Karja tak takhle spim s Tondou, kdyz chci aby mel v pokoji i nejaky misto a ne jen rozlozenou postel. Z tech rukou za hlavou mi zamrzlo rameno a desne me boli! A von je nejstastnejsi, kdyz se muze pritisknout uplne na me. V tomhle vedru...ale je to desne roztomily!

Mrakoplas on tohle prave uz zna, tema je vycerpane a jine nechce. I kdyz vlastne tech znacek je dost a mozna nezna uplne vsechny, tuhle jsme se dohadovali nad nejakou, kterou jsem neumela presne pojmenovat ani ja. Diky.

letfenixa

Gatitazkus nadhodit tornáda

Gatita susedka takto malému kupovala motoristické časopisy a to si čítali, dnes je z neho šikovný maturant.

Alebo skúste tie tornáda

Pinot Noir 

A teraz vážne, čo mám robiť, keď:

Prišli sme do Kauflandu, pýtam sa, sadnes si do vozíka alebo si zoberieš detský vozík? 'Chcem detský vozík.' Ok, odovzdám žetón, zoberiem veľký vozík, prídeme k detským. 'Chcem si sadnúť do veľkého vozíka! ' ok, usadim ho, ešte mi aj sám od seba žetón vráti. Vojdeme medzi regále a 'Chcem detský vozík!' nie, už si si vybral, nebudem tu pobehovať ako ty chces. 'ale áno, budeš, chcem detský vozík' začne sa dvíhať, kopať, samozrejme krik. Až kým vynervovana ho nevyberiem a nejde si po detský vozík.

A dnes bolo to isté s jedením rožka, a včera večer s grankom na kašu.

letfenixa no, já se omlouvám svým spolunakupujícím, ale prostě nechám dceru řvát a relativně klidně jí opakuju, že jsem se jí ptala, že se rozhodla sama a ať si to příště rozmyslí líp...a třeba že příště vezmeme to druhé. Jako žádná ostuda nám není cizí, včetně válení se po zemi v DM ale zase moje trpělivost s tím, jak rychle dcera dokáže měnit sva rozhodnutí, má své meze.

Doma si pak dám panáka. 

Mohučanka lebo ja zatiaľ som vlastne vždy ustúpila, včera kvôli tomu blbemu granku mal až hysterický záchvat, hodinu potom zaspával zrela na panáka som bola, musela som sa uspokojiť s kupelnymi oblatkami - horká čokoláda a pomaranč, výborné

letfenixa Hmm.., já bych asi absolvovala nakup s "hudebním" doprovodem a pro malý vozík nesla. Myslím, že nějaké hranice musejí být.    Ty jsi nerozhodla direktivně, ale dala možnost volby. Takže ze strany robatka to vnímám jako boj o pozice.

Nejsem psycholog, jen matka tri teenageru, kteří se mnou (obcas) mluví. 

Jeden sebou neváhal párkrát mrsknout na zem v obchodě či na chodník. Tak jsem chvíli postála a podle délky představení buď vyčkala konce, nebo odnesla mrskajiciho se potomka na vzduch/ o ulici dál. Dělo se tak někdy kolem 3.roku a nastesti to nemělo dlouhého trvání.

Dost vás lituju s těmi vzteklouny, ale tak trochu si myslím, že je to (částečně) dusledek současného pristupu k výchově. Jo, jsem jiná generace.... 

letfenixa

Já myslím, že u granka se houby stane, když člověk ustoupí. Důležité je dát hranice a ochránit zdraví u opravdu důležitých věcí, takže bych si z toho nedělala hlavu jako z výchovného selhání. 

Makara já asi a tou současnou výchovou nemůžu souhlasit, podle mě je to povahou dítěte. Byly jsme se ségrou vychovávaný stejně, máme minimální věkový rozdíl, já byla klidný dítě, ona scény nekolikrat denně. Její dcera je absolutní kopie, haha.

Když se mi daří k synovi přistupovat tím současným respektujicim stylem, těch scén a vztekání je mnohem méně. Naopak když jsem v nějaký nepohodě, obvykle mi to způsobí hlad , jsem mnohem direktivnější, sklouznu k blbym hláškám a je to celý nanic, dítě se šprajcne.

A souhlas teda s Mohučanka, když se mi to zdá důležitý, tak už neustupuju a nechám proběhnout ten cirkus. Na druhou stranu, prihlížím dost k okolnostem. Když vím, že je unavený, protože nespal, že má nejspíš hlad, protože ráno snědl dvě sousta, netrvám na něčem pro mě nezásadním jen ze zásady :) 

dzizisketa jenže ono to grankem jen začíná.... Neříkám, že se nemá dítěti ustoupit.l Zvláštěv nepodstatnych záležitostech je dobré to udělat hned, aby dite vedelo, že má právo na názor, že má  možnost volby, ale ne pocit vítězství nad rodicem.