Mě to třeba bylo jedno, jaké to bude pohlaví, ale upřímně jsem moc ráda, že by to měla být holčička a to ze dvou důvodů. Jednak jsou určité společné zájmy, kdy jsem hodně zvířátková (koně, psi) a myslím, že s tím mám větší šanci na úspěch u dcery. Tím rozhodně nechci říct, že kluci nemívají rádi zvířata, ale ta touha po vlastním poníkovi a s tím spojené společné idylické ježdění po lese a na závody (ano, vím že jsem naivní) je prostě víc pravděpodobné u holky.
A taky kvůli té dospělosti a případným vnoučatům a tak.. Prostě máma od ženy to má podle mého jednodušší než máma od muže. Jednak i když jsme si s mužem vytvořili vlastní domov, domácnost a rodinu,tak přecejen jsem vícero principů a nastavení přetáhla já ze svého domova u rodičů, takže je pro mámu snažší se v čemkoliv orientovat, než pro tchýni. A vnímám to i teď v těhotenství, kdy je pro mě jednoduché mluvit o mém těle a co se děje s mámou, zatímco tchýně je na to pro mě moc "cizí", abych s ní sdílela tak intimní věci, takže má mnohem méně informací. A to stejné po porodu počítám s tím, že mamka bude po muži hned druhý člověk, kterého budu chtít vidět a sdílet s ním vše, i když budu uplně KO a na pokraji sil, zatímco tchýně bude "návštěva", u které budu chtít aby přišla až se budu cítit aspoň trochu v pohodě. A to mám fajn a hodnou tchýni, kteoru mám celkem ráda :)

