viktorka_od splavu já si na přetížení nestěžuju, to je fakt. Ale na noc bych je udala ráda, abych trochu narušila ten stereotyp. Ale samozřejmě na poprvé ti je půjčím jen na procházku:)
Vše o těhotenství a dětech
02. února 2017 08:39
Karja já poprosila jen o to nevodění za ruce, jinak do ničeho tchánům nezasahuju, ale tchýně se pořád nějakých pravidel dožaduje. Vždycky jí říkám, ať mi ho vrátí živého, jinak je mi úplně fuk, kolik měl sušenek a jestli měl sirupu ve vodě milimetr nebo dva. Ale mám pocit, že oni by právě strašně rádi nějaké kvóty naplňovali, bohužel si jejich syn vzal hroznou salámistku.
viktorka_od splavu Já bych nikomu cizímu nevěřila děti spíš kvůli tomu cizímu, než dětem:-D.
Evaeva Jo, je společenská hodně. My se teda vídáme s těmi bratranci a sestřenicemi a plus ještě s jednou rodinou často. Pak mám ještě dva dospělé přátele co vídáme, které má ona hrozně ráda. To je taková naše sociální bublina teď, po novém roce jsme docela rozvolnili, ale už jsme tu separaci zle snášeli.
Pinot Noir Jo, no někdo rád instrukce, to je jasný!
Reakce na Karja:
viktorka_od splavu Já bych nikomu cizímu nevěřila děti spíš kvůli tomu cizímu, než dětem:-D.
no to je blbost, kvůli cizímu si přece nemusíš dělat starosti!
viktorka_od splavu Noo hele, já asi jo;-).
Karja víš co, my s mužem tolik společenští nejsme, vídáme se s rodinou, občas se švagrovou a jejími dětmi a samozřejmě s někým venku. On je celkem samotář, od mala si vystačí sám, ale už by potřeboval ty organizované aktivity. Naplánovala jsem pro něj toho dost, ale covid no. Dneska jsem zjistila, že u nás v DDM budou v létě příměstské tábory už pro tříleté děti. Už je přihlášený
Evaeva Jo no my jsme všichni společensti právě. Velkamala už od mimina. A i sambo ačkoliv nějak jako večírky nevymetal nebo tak, tak je vidět, jak úplně pookřeje, když se právě s někým vidí a pokeca. Ty příměstské tábory pro nejmenší tu taky máme, ale nějak nemam odvahu absolvovat ten rev. Já mám docela i obavy co se skolkou bude. Tohle je totiž nase nova školka, pěkně na dohled:-D. Záběr je z našeho okna domu. Okolo bude ještě zahrada. Tak mi pověz kde bude větší rev 
,,ja chci za segrou!!!,, Jestli tam nebo u nás na zahrade:-D.Já nebudu mít klidu ani příští rok. Sambovi už jsem řekla, že bude z domu vycházet jediné oknem a zadem přes plot!:-D
Karja no ale to je super! Školka tak blízko by nám zajistila dalších 15 minut ranního poflakování!
Pinot Noir Ono se to obchází:-D, musím projít třema ulicema, takže tak 900m to bude;-).
Karja nevzdávaj sa, my máme škôlku tiež takto oproti domu a v pohode :). Len som musela dávať pozor, aby som ich nestretla keď šli zrovna na prechádzku. Ale aj to sa raz stalo, syn vykríkol "aha to je moja maminka!" A šiel pekne ďalej.:) On je tiež hodne spoločenský, to mu dosť pomohlo, teší sa na deti aj učiteľky. Teraz je stále doma, škôlky (pre nás) zatvorené a na otázku či chce ísť budúci týždeň do škôlky vyskočil a zakričal : anooo! Hurá, škôlka!
Karja hodis za plot a bude 
Karja on právě do toho DDM chodí na ty kroužky, navíc to máme před barákem, takže se nebojím, že by tam nechtěl. Bude to mít jako trénink na školku. Ale školky jako takové se taky trochu obávám, ale spíš, že budu muset mladšímu dělat program, když tu starší nebude. Ale on už bude v září taky velký, budou mu už dva, měl by jít do miniškolky na pár hodin týdně. Hrozně to letí!
Karja ajaj, tak to je podobně jako u nás. Ale tak zas se člověk ráno trochu proběhne 
Tento týden vozím Ríšu do školky na bobech, ale od svého cíle vždycky všechny předjet bohužel neupustil, takže já táhnu a on řve makej, makej, ať nás nepředjedou a mami, jeď rychleji, tu paní musíš předjet! 
Prosimvás, čím že mažete ty děti do mrazu? Dnes mě napadlo, že možná do minus deseti by to už chtělo. Ideálně něco, co má Rossmann, abychom to mohli koupit cestou na kopec
žluťásek Moje obludky snesou jen Nivea Baby Wind & Weather. Používáme dlouho a úspěšně.
žluťásek na stridacku biodermou cold cream (kterou mám hozenou v kočárku v garáži, abych nezapomnela) a cold creamem za par korun z rossmanna
žluťásek ničím, nějak mě to dosud nenapadlo .
Karja já ti úplně rozumím a každý slovo! My kolem sebe taky máme samý hlídací a pečující prarodiče. Mezi známými, ty co potkáváme venku na hřišti, v práci... jedna naše porodní asistentka hlídala mezi 12h směnami vnučku, aby dcera mohla chodit do práce. Můj otec je 3 roky v důchodu, máti zredukovala svůj pracovní program dohromady na cca 0,25-0,5 úvazku max. Když jsem se jí v roce stáří menší škeble zeptala, zda by ji od 2 let byla ochotná 1 den hlídat, abych si navýšila úvazek, zavládlo v jejích očích takové zděšení, že jsem okamžitě sklapla. Přitom máti vystudovala VŠ na druhém konci republiky a nás nechala v kojeneckém věku otci a hlavně babičce a dědovi. Takže si můj muž musel úvazek snížit, abych si ho já mohla navýšit a nějak kloudně se vracet k řemeslu. Teď od vánoc si naši obě děti brali o víkendech někdy na 2-3hoďky odpoledne, párkrát na celý den a párkrát přes noc. Holky se namlsaly a chtěly by za babičkou pořád, zatímco máti jich má plný zuby- hlavně teda malý škeble, protože to je (po slovenské rodině z její strany) nezkrotný temperament s teprve doznívajícíma záchvatama vzdorů a vzteků. No a tak - jako už to v minulosti bylo- babička začla dělat mrtvýho brouka a neozývá se a děti se mě a 2 dny ptají, kdy pojedou k babičce a kdy tam přespí. Muž je z toho taky otrávenej a nenaděláme nic. Je pravda, že mimo koronu mají dost svého programu, máti chodí bruslit a trénovat děti od podzimu do jara (to je novinka posledních pár let, vrátila se k tomu a je do toho fakt ponořená), otec je klasicky inertní a zavírá se s kaktusama v zimní zahradě, nebo ve skleníku. Jsem s tím smířená sama za sebe, že prakticky nemám dopomoc, jen v nejnutnějšícj případech (hodina hlídání, když jsem byla na covid očkování a muž v práci, 6hod online kurz v angličtině+muž v práci...), ale je mi líto dětí, máti v nich vždycky vzbudí určitá očekávání a pak "cukne". No a v neposlední řadě je hrozně fascinující, že oni dva, kterým značnou část jejich dospělosti všichni pomáhali (děti při máminý VŠ, od dědy koupený pozemek na stavbu domu, peníze na stavbu, hlídání, později dohled na nás s bráchou...), nepomáhají prakticky vůbec. Teď teda "trpí" v domě bratra s přítelkyní a synovcem, kteří rekonstruují malý domek a budou se brzy stěhovat. Máti kolem nic asi dost kmitá a jsou tam na byt a stravu, páč to se týká bratra. My s mužem jsme byli celý roky za poskoky, což já jsem před 2 lety už musela utnout, páč při jejich chování, mý práci, 2 dětech bez hlídání a mužových službách to vedlo ke spánkový deprivaci, žaludečním potížím, ztrátě váhy a půlročnímu užívání antidepresiv. Od tý doby jsem fakt v klidu. Akorát těch dětí, co se vždycky namlsají babičky, je mi trochu líto.
edit: vím, že nejsem ve stěžovacím vlákně, takže jen konstatovalní statu quo, nesbírám "lajky" za lítost. My se totiž jinak máme hrozně hezky 
