letfenixa no ja bych rekla ze tim spis-vi, ze dostane reakci, byt formou tvyho rozcilovani. Je to tezky, pracovat s ditetem doma:((

Som po dnešku vyflusnuta, a to je len pondelok, vonku sme boli celé poobedie, mali sme aj nie úplne každodenný program, haha, namiesto obvyklého kolecka zakončeného na ihrisku, sme boli aj MHD a popri rieke, a v DM a nakoniec na ihrisku, a aj tak som niekoľkokrát kričala, aj po zadku dostal.

Áno, neuvedomuje si hodnotu vecí, ale keď mu opakovane, xy-krat vysvetlím, prečo mi nemá niečo brať, lebo mi to obvykle zničí, tak už mi to fakt vadí. 

Gatita toto je blbé obdobie, keď ešte mladší nechodia a v kočíku nevydržia, úprimne som rada, že je to za nami. A čo sa týka staršieho, vie byť taký istý ako píšeš ak sa mu malo venujem alebo je unavený. Najlepšie je byť veľa vonku ale s tým nechodiacim batolatom je to ťažké no :/

A viem, že tlapkova je veľký pomocník, tiež sa k nej občas uchýlim ale skúsila by som mu to obmedziť, nám aj to pozeranie robí dosť šarapatu, nevie sa potom sám zahrať a nič ho nezaujíma. Tak si to snažím šetriť ale potom príde sambo a strčí mu do ruky tablet a tam sa hrá nejaké hry . To som musela zakrocit a už len vo výnimočných prípadoch. 

Trochu se začínám bát mít druhé dítě. 

Ale on to nenici v čase, keď sa mu nevenujem (nič také neexistuje, je účastníkom môjho on-line vyučovania, chodí počas hodín na záchod, podávam mu čo treba, len to nie je 100%, ale len 80%). On to ničí hocikedy. Ach jo. Dôslednosť, dôslednosť, prísnosť. Tak veľmi som tým trpela ako dieťa. Asi to musí byť.

dzizisketa neboj, už si ostrieľaná a naši sa už spolu vedia pekne zahrať, keby bol len jeden, mám ho za krkom furt :) Jedine čo ma mrzí, že nemám na staršieho už toľko času ale aj to sa dá vyriešiť, ja som malého občas nechala samého so sambom a šla so starším sama von, iba my dvaja. (Robíme to aj naopak, sambo alebo babka zoberie starsieho a ja sa venujem mladšiemu). Bude to super, neboj!

Malenge nemám dočteny všechny reakce, ale já se chystám koupit Ticket to ride Junior. Zatím je asi ještě čas, máme milion jiných her, ale zdá se mi, že v těch 5 letech už by šla hrát dobře. Občas s velmi zjednodušenými pravidly hrajem tu dospělou verzi a syn ji má moc rád. V dětské jsou větší vláčky, hrací plán v češtině, kratší trati a tak celkově je hra víc uzpůsobená dětem.

Edit: už se to vlastně jmenuje i česky: Jízdenky, prosím! Junior

dzizisketa neboj se, je to super. Něco je náročnější, logistika je někdy komplikovaná, času málo, ale ty jejich interakce to všechno vynahradí. A pořád se to zlepšuje

letfenixa dôslednosť a veľa lásky. Prísnosť byť nemusí, určite nie v tom zmysle, že nič poriadne nemože. 

continuity áno, veľa lásky, vždy si spomeniem na Betty MacDonald a radu, ktorú čítala počas puberty svojich dcér, dajte deťom veľa lásky, hovorte im, že ich ľúbite, aj keď im beriete z rúk kľúče od auta.

letfenixa

Do nějaké přísnosti bych se úplně nenutila, podle mě tím dává najevo svou vnitřní nepohodu a právě tehdy, když ho u toho vidíš, tudíž message přijmeš hned a jasně... On toho má už zřejmě plné kecky, je ještě malý a dost citlivý, taky vi, že ani ty nejsi v pohodě. Jako jasně, říct mu, že tě mrzí, že něco zničí, že chápeš, že mu není dobře, ale že můžete spolu zkusit najít jiný způsob vyliti frustrace... Pokud jsi přísnou výchovou trpěla, myslím, že malý by na tom nebyl jinak. Já třeba Rosťu učím, nebo snažím se naučit ve vzteku mlátit plyšákama nebo polštáři, a ne tím, co má zrovna v ruce. Občas už jde s nima házet sám od sebe. 

dzizisketa áno, ty si to asi najpresnejšie zhrnula. Musím si hovoriť, ako si hovorí Karja, môže za to Covid! Ja to tu nonstop nevypisujem, ale s našimi to ide pomaly stále dole kopcom a musím ešte tam všeličo riešiť. Ten balanc je náročný.

letfenixa četla jsem teď v jednom rozhovoru s nějakým psychologem/psychoterapeutem, že je teď normální cítit se špatně/frustrovaně/dosaď dle sebe. To platí i pro děti, taky to na něj působí.

Evaeva to je pravda

dzizisketa neboj! Dvě jsou super, fakt. Já lituju akorát toho, že se nám druhé nepovedlo o pár měsíců dřív. Fakt mě ani jednou nenapadlo, že jsme měli zůstat u jednoho.

letfenixa ale samozřejmě chápu, že tě jeho chování štve:) Mě úplně vytáčí, navíc jsem taky citlivější. A ty toho máš na krku mnohem víc. Chtělo by to konečně nějaký program nebo aspoň jaro.

letfenixa Ten covid je úplnej podelanej už. Já myslím, že to ničení věci je v jeho věku prostě forma zlobeni a řekla bych, že je to normální. Jako je to na nic, ale asi nic patologického z toho nebude. Ta důslednost, a přísnost, to je děsný no, když to někdo nemá v krvi. Ségra má hroznyho divočáka a furt mu musí být za zadkem aby něco nevyvedl, věčně na něj křičí, směřuje, přikazuje, u ní si vždycky řeknu něco ve smyslu ,,že světlo na konci tunelu není,,. Minule mě rozesmála, když na něj z okna preventivně křičela ,,já tě sleduju,, a on ani nic nedělal, jen aby věděl, že oko matky tam je. Tak toho bych fakt nezvládla asi:-D

Mrakoplas Já se také snažím s televizí šetřit. Protože čím víc se dívá, tím je pak rozmrzelejší a můžu počítat s hodinou nepříčetného řevu navíc. Takže mi to sice zajistí na chvíli voraz, ale v podstatě nám to oběma zkazí zbytek dne. Muž už to také poznal, tak mu televizi málokdy pustí sám od sebe. Ale já televizi používám jako motivaci - pojď, půjdem ven, to nevadí že je tam hnusně a že jsme tam byli tento týden stokrát, projdem se a pak ti pustím patrolu. Protože jinak bychom se oblíkali a přemlouvali k dopolední procházce ještě teď.

Karja práveže na žiakov som prísna a dôsledná, ale to je ľahké, keď ich nemám na krku 24/7. Tým, že výchova mojej matky bola veľmi prísna, a to už bola značne nariedena v porovnaní s výchovou jej otca, som si hovorila, že ja taká nebudem, že dieťaťu vždy všetko v kľude vysvetlím a nebudú trenice. No ha ha ha.

letfenixa já si nemyslím, že pokud budeš přísnější, bude míň zlobit. Za tím je něco jiného (myslím obecně za každým zlobením kohokoliv), jsou to malé děti a podle toho se chovají. Podle mě je mnohem lepší si s ním vybudovat dobrý vztah, nějakou důvěru. Z toho budeš těžit později, až ho nebudeš moct mít tolik pod dohledem. Co je teda důležité, je důslednost. Aby platilo, co se řeklo a to ideálně vždycky.