Vždyť my nemáme ani dětský příbory:-D. 

Emi no na Vánoce určitě, my už máme saty asi patery do foroty  a zrovna nám teď jedny jedou ze slev v lindexu na ty dva roky

Potrefenáhusa Chápu, housátko je moc krásná holčička. Nosí ráda hezké oblečení nebo je jí to zatím jedno?

Takže zejtra tu mám sama synovce a neteř. Uvařeno mám z větší části. Máma říkala, nech je udělat bordel jakej chtěj, hlavně ať se jim nic nestane. Já mám teda v plánu, že je přinejhorším všechny zmydlim, kromě ty moji nejmladší, ta má výjimku kvůli věku. Tak uvidíme no, snad to dobře dopadne! 

Emi je ji to jedno. Ona teď všude leze, zatím po čtyřech, miluje piskoviste a jí všechno jídlo sama, takže to na parádu moc není 

ice Tak pro matku asi dárkovou kartu do KAFEC.

Potrefenáhusa Určitě je kouzelná u všeho, co dělá

Emi jo, je k sežrání

Potrefenáhusa Je Užijte si to, je to teď úžasné období.

ice Tak jako matka tříměsíčního dítěte bych pro sebe ze všeho co tu padlo ocenila akorát tu čokoládu. Ale já jsem teda ten typ, co ho ani nenapadne se urazit, když návštěva dorazí bez dárku :o)

ice ináč knižky su dobrý tip, aj keď je na ne moc malé, dorastie a nestratia sa. Ja som vždy slávila najväčší úspech s klasikou ako Môj macík, to vždy potešilo aj rodičov, že knižka ich detstva :) A vôbec to nevadilo, že je na to dieťa ešte malé. Karja my sme prvý príbor (plus tanierik a pohárik) dostali na nahledani, čiže asi v dvoch mesiacoch malého a potešilo, aspoň som nemusela kupovať neskôr (len nemal nožík, preto hľadám nový :) 

Mňa osobne tieto praktické veci do budúcna potešili najviac, sadu podbradnikov čo dostal starší, sme používali pri obidvoch a nemusela som kupovať ani jeden. 

Potrefenáhusa jeej to je sladké

DruI ja som zas čokolády nerada videla, snažila som sa zhodiť tehotenské kilá :)) 

To je proste u každého iné, univerzálny darček asi neexistuje. Mňa potešilo všetko, teda asi okrem plienkovej torty, ktorú som rozobratu posunula ďalej. 

MrakoplasJá bych se nějakých kil taky potřebovala zbavit, ale usoudila jsem, že momentální priorita je udržet si nervy v klidu, k čemuž je čokoláda ideální pomocník ;o)

Ale jo, univerzální dárek neexistuje. Nejlepší je k tomu přistupovat tak, že dárek splnil účel v okamžiku darování, kdy mám radost, že na mne dárce myslel a když zhodnotím, že dárek nevyužiju, tak ho prostě bez dlouhých průtahů poslat dál.

Potrefenáhusa Tak já teda místo úžasného období prozivam období kopnutí do stodoly. Já jsem z malémale už kolikrát tak vytocena. To její řvaní je hrozne a já už na to ani nemůžu nijak v klidu reagovat. Dneska jsem se třeba zavřela do kuchyně. Ona furt rve, ze je nespokojena. Prostě doma se rve, venku spíš ne. Ráno dokáže dvacet minut řvát, že chce chovat v ruznejch teda opakováních, to záleží podle toho, v kolik vyrážíme ven. (Jako já když kolikrát vidím špatnou předpověď počasí, tak mi začne bejt až blbě:-D). Pak různé záseky během dne, že nechce něco dělat, co já chci. Já už jsem z ní taaak hotová. Pamatuji se, že tyhlety pocity jsem měla s velkoumalou taky kolem nějak toho 19mesice, jak se někde zasekávala, nesla vypravit, ale oproti tehle to bylo zlaté dítě. Mě to její řvaní už tak vyčerpává, já si třeba neumím představit být svobodná matka s takovymhle dítětem, že by si ji jako nikdo nevzal vůbec na hlídání. Já si myslím, že by moje chování vůči ní už muselo bejt na hranici týrání. Jinak jako je roztomilá, když si s velkoumalou hrajou nebo dělají blbiny, tak je to fakt kouzelný. Ale to řvaní, to by člověka přivedlo na pokraj šílenství. 

Já vůbec neznám zvyk, že se nosí dárek zvlášť matce a zvlášť dítěti ( s výjimkou kytice, která se bere na návštěvu).

Ono asi i záleží na tom kolikáté dítě v pořadí to v rodině je. My jsme kolegyni, které se narodilo třetí dítě dávali poukázku do hračkářství, aby si mohla vybrat podle svého uvážení a klidně i pro ty starší děti.

Ty dárky jsou vážně dost individuální, já bych taky bývala kolikrát nejradši, kdybych nedostala nic. Já miminku nosím obrazovou knížku Jaro atd., podle období, ve kterém se narodilo. Ta vzpomínková knížka je taky dost ošemetná, jednu jsem pořídila pro holčičku kamarádky a rovnou jsem se ptala, jestli jsem se trefila do vkusu. A netrefila, no. Ale počítala jsem s tím a měla záložní dárek. Sama jsem dostala podobnou, no taky to nebyl můj vkus a poslala jsem ji dál. A manžel přinesl z práce pár věcí, co tu jen leží ladem (hnusná umělá deka s logem, takže ji ani nemůžu nikomu dát, a nevkusná hračka, která má na sobě snad všechny barvy). Naopak jsem ocenila kontrastní leporelo. A dostali jsme asi 6 ks pyžam v jedné (větší) velikosti, všichni se trefili do stejné.

Karja Já se vždycky hrozně divím, když píšeš, že máš brzo uvařeno. Moje dítě má teď taky období "řvu pořád" a jde mi to hrozně na nervy. No ale nedokážu uvařit nic složitějšího, než co vyžaduje max. 10min. přípravu, protože i tak mi to s tím neustálým přerušováním trvá hodinu. To sledování počasí je přesný, taky jsem teď pořád venku, jen aby nebyl řev. Minule jsem se o víkendu (to bere dítě tatínek někdy i na 3hod. procházku) málem rozbrečela u předpovědi (hodně silný déšť).Nakonec jsem šla ven v dešti sama a to bylo úplně skvělý! 

Ale jo, univerzální dárek neexistuje. Nejlepší je k tomu přistupovat tak, že dárek splnil účel v okamžiku darování, kdy mám radost, že na mne dárce myslel a když zhodnotím, že dárek nevyužiju, tak ho prostě bez dlouhých průtahů poslat dál.

​S tímhle naprosto souhlasím a sama se tím řídím v obou rolích :)

Miminkům v okolí většinou kupuju tu krásnou osuškovou plínku, látkový přebalovací ubrousky nebo hezkou knihu, spíš pro starší než leporelo pro úplný mimino.

A když teď vzpomínám, tak nejvíc mně dojal dárek od dvou svobodnejch kamarádů, který přinesli dva balíky pampersek jedniček a já byla šťastná, že nemusím mít chvíli výčitky, že v nich denně nechám v koši asi tak milion korun. Naše dítě kakalo jako průtokáč a přebalovala jsem ho snad po půlhodině. A mně donesli kytku a nějaký sladkosti, já byla tenkrát úplně v hajzlu a strašně moc mě potěšili.

Len Já teda musím říct, že jsem nikdy nedostala nic blbyho. Fakt nikdy. (Jo vlastně jednou mi tchýně dovezla tři igelitky oblečení po jejich dětech, no to bylo blbý, navíc došlo k nějakému komunikačnímu šumu a já to z 90procent vyházela a ona to pak chtěla zpátky, to bylo fakt blbý no). A nikdy bych asi neřekla, že se mi někdo netrefil do vkusu.