Karja Když mně je těch děsných dárků líto. Vadí mi, že třeba kvůli  nějaký hrůze někdo dal peníze a energii výběru, vadí mi, že se ty umělý deky vůbec vyrábí, ekologická stopa a tak. Případ prostě.A taky se mi pak doma nakupilo pár věcí, které jsem musela poslat dál (a řešit to, nafotit, nabídnout a taky skladovat v našem mini bytě).

Karja já ani nevím,jestli jsem kdy dostala něco strašného. No asi jo. Ale beru to tak že dárce chtěl udelat radost, tak se těším. Když se mi to nehodí, prostě to pošlu dál.

Je dost pravděpodobné, že já se taky často netrefím, ale neminim si tím kazit dárkovou radost. Třeba mojí segre se člověk nezavdeci ničím. Hlavně o Vánocích, ona má jeden svůj hlavní dárek, typicky od svého partnera a kolem toho se celý večer nakrucuje a nám ostatním ani nepodekuje, tak proč si dělat starosti. Máma zas spustí litánii na téma: proč to kupujeme... 

Tak já se snažím nedělat to stejné lidem kolem mě. 

Kdysi dávno jsem klasicky nakupovala před Vánocemi a zjistila sem, že největší radost mi udělalo nakupování pro rodinu maminy sestry, s kterými jsme trávili Vánoce jednou za tři roky. 

Byly to drobnosti - kozmetika, knižky, proste veci za pár stovek a tím jsem si nedělala velké starosti. Fakt to byla velká úleva. 

Len Já to taky nemám ráda, ale o mě se to docela ví, že se mi jen tak něco nelíbí:) U nás je to ještě zhoršené tím, že třeba chrastítka i spoustu hraček máme po ségře, chrastítko jsem nekoupila ani jedno a mám jich krabici, nejoblíbenější byl stejně zavírací špendlík ještě po mě:)

S tim krikem to je fakt zvlastni. Mam dve deti. Jedno (rok a pul) nebreci a nekrici skoro vubec. Nejake to zabreceni z duvodu hladu ci unavy, tedy nepocitam, protoze to se da hned urovnat. Meli jsme tedy obdobi, kdy byl uknourany a casto brecel, ale ta obdobi byla kratka a nebylo jich moc. Jednou mu kratce na to vylezly zuby, a jednou to bylo kolem promeny z lezce v chodce. Proste prechodna obdobi. Jinak je to pohodar, ktery si umi udelat dobre, jakoby se obstara i po emocni strance nebo jak to popsat. Druhe dite (sest) dodnes kolikrat place od rana do vecera, porad je neco spatne, s necim se trapi, jeden problem se prelejva do dalsiho, casto predem vi, ze se mu neco nebude libit, zkratka rozeny pesimista. Ale trochu se to ted snad lame, moc bych nam to vsem prala:)). Kdyz ten plac a krik trva moc dlouho, mam pak uz problem s empatii.

711990 Tak co s ní mám udělat, že jo? Já už jsem ji i říkala, že ji někam zavřu, ale děsí to spíš velkoumalou, tyhlety moje výlevy, nehledě, že to pak někde komunikuje a ještě mě napodobuje  Pak se me pta, jestli teda budu tu Nanu zavírat a kam a že ji přece nemůžu zavřít. Když ji něco dělám násilím, tak mě ta větší mydlí a rve ,,nedělej ji to, ona to nechce,,:-D:-D. Nebo kolikrát ta malá rve a větší mi vehementně říká ,,ale mami, Nana chce nosit, brečí,,! 

Evaeva zavíráni spendlik je ale nejlepší

ty laciny kostky jsme dostali taky a vůbec nevim, co s tím, vyhodit to-je to hromada lacinýho plastovyho šrotu, úplně zbytecnyho 

Evaeva My máme hraček naštěstí celkem málo, ale teď koukám, že už z nich odrůstá a koukám po nových. Špendlík je nej!To byla první hračka, co jsem mu koupila a miluje ho pořád. A ještě jeden mu pořídila moje ségra, ten je v permanenci v kočárku.

Jinak starší vkročila do puberty s plnou parádou. No fakt mi je jí líto, jak to s ní mává.

My jsme s mužem zatím vcelku v pohodě, protože je to vyvážené tou mladší. Ta nějak vycítila, že téměř bezpracně může být za to hodné dítě, takže je poslední týdny zlatá.

A teda nevím jak se to stalo, ale ty děti najednou doma alespoň trochu uklízeji, udělají si večeři a tak. Zásluhu na tom momentálně nemáme žádnou, trvame na úklidu spíš méně než více. 

Potrefenáhusa nevím, možná někam k doktorce do hraček? Syn z nich u tchýně staví, protože tam nic jiného není, a on je rozený stavitel:), tak jestli bys to neužila tak.

Len ja to mam dost podobne, parkrat jsem dostala pro deti neco, co uz jsme meli, nebo uz to bylo male. Bylo mi tech veci vylozene lito, ze nenaplnily svuj udel!

Ale vylozene strasneho jsem nedostala nic, darci to pokazde mysleli dobre. nemam akorat moc rada zvukove hracky a hracky skladajici se z miliardy partikuli, ktere se hned poztraceji, ale deti to vidi jinak:) 

Evaeva odnést je k tchyni, to je napad (od ni jsme je dostali)

Potrefenáhusa příště navrhuju to tam rovnou nechat:) 

Evaeva haha to je nejlepsoi taktika, vsecko hned nechat tam, odkud to prislo

711990 Tak co s ní mám udělat, že jo? Já už jsem ji i říkala, že ji někam zavřu, ale děsí to spíš velkoumalou, tyhlety moje výlevy, nehledě, že to pak někde komunikuje a ještě mě napodobuje  Pak se me pta, jestli teda budu tu Nanu zavírat a kam a že ji přece nemůžu zavřít. Když ji něco dělám násilím, tak mě ta větší mydlí a rve ,,nedělej ji to, ona to nechce,,:-D:-D. Nebo kolikrát ta malá rve a větší mi vehementně říká ,,ale mami, Nana chce nosit, brečí,,! 

​

A jak to vlastne dopadlo u tchyne s tema vyhozenyma obleckama co chtela vratit?(ja si tu kauzu pamatuju,ale nevim konec)

Potrefenáhusa to je výborná rada, babičko, tak my si to tu necháme, aby si tu dítě mělo s čím hrát  taky to dělám. Jo a ještě občas něco nechám na hřišti u pískoviště. Buď si tam s tím děti hrají, nebo to rychle zmizí. Jedna známa mi říkala, že takhle občas čistí s dětmi pokoj a co je ještě použitelné, strčí do krabice od bot a s cedulí k rozebrání zdarma dává před dům.

Jinak teda my mame ohledne darku takovy bizarni problem. Mame velmi hodne prarodice, kteri by synovi snesli modre z nebe. A taky snaseji. Takze s velkym predstihem koupili synovi k narozeninam velmi drahy a fyzicky velky darek, po kterem touzi. Jenze tim padem na nas zbydou tak omalovanky, protoze mi neprijde dobre kupovat k jedne prilezitosti dalsi a dalsi opulentni dary. Do toho druzi prarodice se dozaduji informace, co k tem narozeninam. Klasicky first world problem:)) Neni to stiznost, jen nam to zase vyfoukli, nechcem hromadit veci a deti zahlcovat (uz teda dost zahlcene jsou), soucasne je pak takova pitoma nerovnovaha mezi nasimi darky. Nam to je jedno, ale ti druzi prarodice si nechteji pripadat hloupe, oni to trochu resi, aby ty jejich omalovanky vedle toho super darku nevypadaly blbe. Tak to jen pro odlehceni, ze i kdyz darujete to nejlepsi, stejne s tim jsou problemy

Gatita Já to dárcům taky nemám za zlé, beru to tak, že nás chtějí potěšit. Ale ekolog a estét ve mně někdy pláče, no. 

Teď čtu, jak to máte doma se starším. Byl takový od narození? Já si vždycky, když o něm píšeš připomenu ty trable, co jsme měli na začátku. Všechno se to dalo přežít, ale hrozně mi lámalo srdce, že byl permanentně nespokojený, i kdybych se rozkrájela. Vůbec si nedokážu představit, jak bych to zvládala, kdyby to tak měl pořád. 

To probirani darku je zajimava vec....

Taky jsem dostala darky,ze kterych jsem nebyla nadsena a jednou kosmetiku vylozene me odporne smradlavou,ale beru to tak,ze mi chtel darce udelat radost a to vlastne udelalo radost me.Takze kosmetiku jsem poslala dal nekomu komu nesmrdela.

A z jineho soudku,nedavno mi bylo receno(pres prostrednika),ze ten darek co od nas dostal vubec neni jeho vkus,proc jsme to koupili a,ze to nikdy nosit nebude......no musim rict,ze to bylo dost hnusny a ten dotycny uz ode me nikdy nedostane nic.

Karja

Mne dnes muž na margo môjho rozčuľovania sa nad synom povedal, že on to teraz nepotrebuje, že potrebuje kľud (má pauzu v chemoterapii), tak ešte mám výčitky aj voči nemu aby nevznikol nejaký šum, povedal mi to opatrne, aby som sa neurazila. Na synovi je poznať, že už treba, aby išiel do škôlky, len sa desím chorôb.

A kde sa budem ja ventilovať, to fakt neviem.

Zarinya Ty jo, já už si to taky moc nepamatuju.No prostě přivezla ty tašky, nic extra k tomu neříkala, dlouho to tady leželo, pak jsem uklízela a dělala velkej úklid, přebrala jsem i ty tašky a něco si nechala spíš tak jako z povinnosti. A pak snad za dva měsíce se po tom ptala, jestli jsem si z toho něco vybrala, že to chce pro kolegyni, ktera chce tohleto retro oblečení. No tak jsem doma splasila kde co, ani to nepocházelo třeba od ní, což poznala teda, prostě jsem ji řekla, že to bylo z větší casti špatne, žluté či spuchrele, ale nějak to přešla, ale asi ji to bylo líto, ona si pamatovala, kde jakej svetřík splasila a jak zavinovačka skrobila a tak. Ono zas jak my se nevidame a moc nejsme v kontaktu, tak ty čerstvý frustrace se nějak neventiluji. Ale byl to teda stres:-D