A jak tu píšete, že děti nic neumí, občas tomu taky propadnu, ale je to blbost, jsou všichni skvělí a umí toho hodně. . Jenomže tady jsou ty dovednosti hrozně nakumulované a pak má člověk pocit, že dítě má umět lyžovat, plavat, ve třech letech jezdit na kole, malovat, soustředit se na hry pro dospělé, uvařit oběd, umýt koupelnu, převlékat se, utřít si zadek, jíst růžičkovou kapustu, zpívat, mluvit anglicky, samo usínat a sebevědomě beze strachu chodit do školky, ale to fakt neumí nikdo.

betsey dakujem,  teplotu už nemá, huhne,  asi zas nosná mandla

mnum skolka je v tomto nenahraditelna. Presne jak rikas - staci, ze neco umi a ukaze kamarad, a syn se to hned taky chce naucit. Kdyby nebyla skolka, tak nejspis potime krev nekde na logopedii - r a ř syn dlouho neumel, v lockdownu jsem ho marne nahanela, at si to zkusi nacvicit...po tydnu ve skolce si to zacal trenovat tajne sam, do mesice to umel. Ted se tam naucil hlaskovat a trochu cist a psat, to ho taky driv nezajimalo. Ale kluci to umej, tak on musi taky, ze. No jeste bych potrebovala, aby ho kamosi naucili zavazovat si tkanicky, a muze do skoly

Pinot Noir

Moje dítě mi umí říct, že bych měla umejt koupelnu

Pinot Noir tiež si myslím,  že máme úžasné deti. A keď moja mama začne mne vyčítať,  čo syn nevie, tak ja jej začnem menovať,  čo všetko vie. Je to v nej, neustála kritika. A syn sa v škôlke naučil vyfarbovat obrázky bez záchadzania za čiaru

Pinot Noir mas pravdu a dobre ze to pises. Tady asi ma vic prostoru to postezovani si, protoze je zde chapave prostredi a clovek vi ze si muze ulevit bez toho aby se na nej snesla sprska odsuzujicich komentaru od dokonalych matek. Takze nasleduje chlubeni se- nejnovejsi dovednosti jsou u nas utirani se po velke potrebe u starsi a smrkani u mladsi. Takove blbosti, ale jak to nam rodicum zjednodusilo zivot!

letfenixa co maly, stale horuckuje? 

Pripajam sa, ci skor priznavam sa k utekaniu od deti. Ako sa moj volby cas zmrskol na 2 hodiny vecer, tak sa coraz castejsie pristihnem ako Artura odkladam k telke alevo cumim do mobilu a pritom sa s nim polovicne hram. A vcera som muzovi pomaly hodila kocik s Oliviou (mala som ju cely den, rozhodla sa, ze nebude spat a cely den revat). A som strasne vdacna za skolku, kopu veci sa tam naucil, nasiel si kamaratov a konecne sa tam tesi, pretoze ako sme s kamoskami pekne dali prve deti vsetky v rozpati 2 mesiacov, teraz tie mladsie mame vk vacsom vekovom rozpati a nie sme schopne sa uz tak stretavat ako kedysi, tak ani ta socializacia by uz nebola bohvieaka.

A teda este sa musim priznat, ze strasne zavidim muzovi, ze moze odist z domu kedy potrebuje, ja som mala teraz kontrolu u gynekologa, objednavala ma sestricka minuly tyzden a v priwbehu par dni si Olivoa tak prekopala rezim, ze som dakovala vsetkym svatym, ked mi sestricka zavolala, nech pridem o hodinu skor. Ptrchadzky so psom som stihla 3 za posledny mesiac (myslim na luky kusok od nas, kde ho mozem pustit) a njvacsi highlight od porodu bol nakup v Lidli . Ako je to ovela lepsie ako po prvom porode (aspon na nieco bola korona dobra), ale uz sa tesim az budem moct ist ku kadernicke, zacvicit si alebo na masaz...

mnum už našťastie nie

DrowRanger 

Jo ta svoboda volného pohybu, ta mi taky chybí. Jak muž chodí do práce, tak se cestou může stavit si něco vyřídit a zařídit... což jsou věci, co jsem do rodičáku brala jako opruz a teď se na to těším, že někam půjdu sama a budu jednat s dospělými lidmi, budu mít úplně jiný druh interakce. Ale musím si to domluvit předem, že jo, a teď to pár let bude zase horší. Člověku to úplně změní perspektivu.

Jinak já se taky těším, až Rosťa povalí v září do školky. A to, že děti motivují líp jak rodiče jsem se přesvědčila dneska. Se starším klukem blbli na prolézačce, Rosťa se pustil tam, kam ještě ne, pak se zavěsil za ruce a pustil se dolů na nohy jako profík. Pak kluk odešel a Rosťa se při dalším pokusu zasekl ve výšce a plakal a bál se slézt dolů.

DrowRanger Ježiš, to mě štve muž, že nechápe, jak mi ta svoboda pohybu chybí. On říká, že přece můžu vyrazit kamkoli, že stačí říct. Jenomže to je vždycky domlouvání na dlouhý lokte, to se se vstanu a jdu fakt nedá srovnat.

DruI presne, navyse zena aa musi rano ucesat, primalovat, trva mi to dlhsie ako jemu, ak chcem odist na obed, musim sa zacat na to pripravovat rano, aby som pred schodzkou mohla len vziat kluce a bezat.

DrowRanger to plánování s miminkem je blbý, já to taky neměla ráda. A to kluci byli většinou jako hodinky a vydrželi ty tři hodiny. A stejně to bylo plánování, kojení a mužův diářTeď už se do toho naštěstí motá jen ten diář.

dzizisketa jo, to je přesný. A to si kolikrát říkám, že si mladšího vezmu sebou, to mi pořád přijde mnohem jednodušší než s oběma. To domlouvání je otravné. Muži je to celkem jedno, oba dva obstará, i tu večeři uvaří, ale pořád je okolo dost managementu, a ještě se mu musím trefit do volna, resp. musím plánovat dopředu.

k tomu je, aspon u nas, potrebne vsechno, nejen sebe, pripravit - tzn. casove vymyslet, predtim nakrmit, malou prebalit, pripravit treba obleceni na ven, svacinu, piti. Rict, co maji delat, kdy uspat, co uz jedly, aby jim nedal to same, co ja... Ale ten pocit, odejit a jet treba sama tramvaji nekam a bud nemuset s nikym mluvit, nebo mluvit s jinym dospelym clovekem bez neustaleho prerusovani a kontrolovani ditete, to za to stoji

Evaeva A chodívají ještě třeba odpoledne ven? Tady je to ještě mnohem dřív. Školka má do čtvrt na 5, ale to letos posunuli a my jak bydlíme naproti, tak vidím že tam dlouho tam není žádné dítě. Jen jedno jediné tam pobývá tesne do těch 4 (no mám přehled no:-D). Většina odchází mezi 3 a půl 4. 

Karja v zimě ven nechodí, jinak chodí na zahradu, to asi přijde období mami, jdeš moc brzo:) Naše školka běží od 6.30 do 17.30, ale začíná a končí jen jedna třída a dvě třídy běží jen dopoledne. Po svačině ho můžu vyzvednout nejdřív ve tři, ale to mladší ještě obvykle spí nebo svačí. Po obědě může jít až v půl jedné, což je pro mě naopak docela pozdě, než se dostaneme domů, tak jíme až po jedné hodině.

Karja Naše školka má do pěti a když přijdu pro dceru ve tři po svačině, tak tam už jsou třeba taky jenom čtyři děti. Když v létě chodili po svačině ven a vyzvedávala jsem ji na zahradě, tak tam ze všech čtyř tříd nebylo víc než deset patnáct dětí. Nechat tam dceru do pěti bych asi neměla odvahu, aby tam nezkejsla úplně sama :o)

DrowRanger presne, ta sloboda pohybu. Pred par tyzdnami, ako bol muz doobeda doma, som sa obliekla a isla sama do DM. Aj ked to znamenalo 20 minut cistit auto od mrazu. Po ceste som sa zastavila natankovat, v klude som si nakupila a isla domov. Muz vobec nechapal, ked som povedala, ze z tohto vyletu budem zit este mesiac. Uz len to, ze muz je doma a ja mozem odist sama bez a) hodinoveho presviedcania Alice b)balenia tristo veci c) nalozenia deti a vsetkych veci za sialeneho revu, to je proste balzam na dusu