viktorka_od splavu Jasně, pokud se do toho motá víc lidí, je to těžší. Jen bych chtěla upozornit, že se nejedná o "metodu", ale o postoj :-).

viktorka_od splavu tie decká to majú strašne ťažké. V momente, ako sa prehupnú cez určitý vek, tak okamžite prídu do "nemilosti" okolia, lebo sú to tí otrasní výrastkovia, pričom väčšinou neurobili nič, len že vyrástli. No a keď do toho prídu ešte hormonálne zmeny a s nimi spojené výkyvy nálady...

Ja aj moja sestra sme boli vzorné puberťáčky, vždy sme dodržiavali večierku a napríklad ja som bola fakt dosť bojazlivá, prúserom som sa vždy vyhýbala. Dokonca som nikdy nemala odvahu ani stopovať. Pár krát som sa opila, pár krát potrieskala dverami a pár krát sa vyhrážala útekom z domova a to bolo tak všetko. 

Ale napríklad môj muž bol pekný kvietok, keď mi rozprával svoje zážitky z puberty, vlasy mi dupkom vstávali a neviem, čo by som robila mať doma také dieťa. Klobúk dolu pred svokrou. Ale teraz je z neho rozumný, zodpovedný muž, tak verím, že vo väčšine je to len fáza, ktorá prejde.

999 no fajn. a co bys delala, kdyby tvuj manzel nesdilel tvuj postoj. kdyby byl pevne presvedceny, ze holka ma byt v osm doma a smytec.

Pinot Noir Já tomu taky dlouho nevěřila, ale myslím, že už jsou na hranici svých sil (18 mu bude za půl roku), problém spíš je, že maturovat bude až za rok...on studuje gympl, je chytrý, vtipný, ale dost komplikovaný.  Byl první dítě v naší partě, mám pro něj slabost :-) ale to co dělá fakt překračuje míru (jsou tam drogy, krádeže, sprostý na rodiče, pořád všechno v únosné míře, kdyby šlo jen o jednu věc). Je to těžké i s ohledem na mladší bratry, jeden z nich je trochu postižený a oba se ho občas bojí....

Jinak ty vaše historky ráda slyším, převyprávím kamarádce, třeba zase získá nějakou naději :-) 

Garfie 

Já jeden takový případ znám ze svého okolí a pomohl až kriminál na pár měsíců. Ale fakt pomohl, kluk se konečně srovnal a do problému už se pak nikdy nedostal. Jo a do toho vězení mu teda "pomohl" vlastní táta. Už to prostě nevydržel a jeden z x průšvihů šel nahlásit na policii, jako by to udělal s kýmkoliv cizím. Ono je to blbý, ale ve finále mu to oznámení možná zachránilo život, kdo ví, jak by to pokračovalo. A byly to taky krádeže, útěky z domova, lehké drogy... Plus mladší sourozenec, který už měl taky náběh. Ani nevím, jestli ti kluci mají dokončený víc, než základní vzdělání, ale co vím, tak dneska normálně živí svoje rodiny, žádní lůzři.

slniecko s tymto si dovolim nesouhlasit. kdyby mi pod oknem hulili a rvali do pulnoci bezdomovci nebo opilci, davno volam mestaky. kdyz zjistim, ze jsou to jenom decka odvedle, tak nad tim mavnu rukou a zavru okno. 

viktorka_od splavu To jsi ale blbě na úvod blbě položila otázku, tady nejde o puberťáka, ale o to, abyste se shodli vy. Já bych se snažila přesvědčit manžela, ať to aspoň zkusíte, můžete posunout večerku na deset, když uvidí, že se nic neděje, pochopí :-). Asi bych upozornila dceru, aby využila příležitosti a nepokazila si to.

Jinak u nás doma musel manžel taky zatnout zuby, protože já pocházím z volnomyšlenkářské rodiny a on je syn generála :-). 

tak ja vzdy mela pubertu za obdobi, kdy ty deti pro svuj uspesny dalsi vyvoj potrebuji prekonat jisty odpor (okoli), aby se naucili prosadit se vuci autorite. z tohoto duvodu mi primerene konflikty s rodici neprijdou nijak zavadne, beru to tak, ze musi nastat. druha mozna cesta je vydat se do sveta na skusy, popisovana zhusta v mnohych pohadkach. 

i z toho duvodu do cizich pubertalnich deti zasadne nerypu, pokud nejak zasadne nenarusuji muj prostor, zadna pozitivni odezva nastat nemuze. at si je vychovaji doma rodice, ja mam svych starosti dost. (treba meli jednu dobu ve zvyku vyhodit na detskem hristi houpacky nahoru, kde na ne nikdo nedosahl a male deti byly rano nestastne, tak to jsme si vysvetlili a bylo). 

999 aha musel.. no to se mi prave neosvedcilo. 

jinak psala jsem “v mém okolí většina lidí odrostlejší děti prostě nemůže vydýchat” neze ja mam problem s vychovou, ja ho prave nemam. souhlasim se slniecko ze ta decka maji co delat sama se sebou, tak je lepsi jim to jeste neztezovat

Garfie u nás v blízké rodině nastal ten případ, že rodiče došli do situace, kdy si řekli, že nejvíc synovi pomůžou, když už mu znova nepomůžou. Prý to bylo hrozně těžké, zejména pro matku, ale fungovalo to. Postupem času nechal všech alotrií, které jsi vyjmenovala, dodělal si maturitu a dneska má normální rodinu a běžný život.

U nás doma rodiče po zkušenosti s mojí sestrou v době mé puberty a hlavě postpuberty automaticky předpokládali, že jim lžu. Takže jsem třeba přišla z čajovny, řekla jsem, že jsem byla v čajovně a následovala scéna, že nemám lhát a kde jsem byla doopravdy 

Mohučanka Tohle předjímání taky hrozný :-( a dítěti strašně ubližuje. Chápu, že se tomu člověk (rodič) občas těžko ubrání, ale stejně...

viktorka_od splavu Já teda s puberťákem a hlavně po předchozím životě s ním a jeho ADHD, mám pocit, že puberta je děsně v pohodě období . Nevím teda ještě, jak to dopadne, protože jsem v období stejném, jak ty. Nejvíc se mi osvědčila důvěra. Přijď domů do 22, pokud ne tak volej. Když zavolá, že chce přijít později, tak nikdy neřeknu ne. Chci taky pokaždé vědět, kam jde. Řekla jsem mu jasně, že mu nebudu nic zakazovat (stejně by tam šel tajně), ale chci vědět, kde je v případě, že nepřijde domů. Momentálně musím říct, že tohle funguje a mám přehled. Ví, že by stačilo jednou a měl by po výletech. Občas mi vstávají vlasy hrůzou na hlavě, když vím kde je, ale pořád lepší než ho někde potom hledat. 

Doma jsem si zvykla chtít po něm jen základní věci. Uklízet jsou naučení od malička, takže nikde nic neválet v našem společném prostoru, nádobí dávat do myčky. Nadstandartní úkoly hodnotíme pohyblivou částkou kapesného. Prostě něco dostane automaticky a něco jen třeba když vysává. No a učení, což u nás moc nefunguje.

Na nic se neptám. Co mi neřekne sám, tak z něj nepáčím. Když ale přijde, že si chce povídat, tak nechávám všeho  . A naopak, když vidím, že má náladu na prd a vstával zadkem nahoru, tak mu jdu z cesty. 

Musím ovšem říct, že můj manžel tohle nezvládá a má pocit, že je potřeba ho pořád nějak vychovávat a něco mu vysvětlovat. Jenže on je potom doma ten, koho děcko "nesnáší", kdo nic neví, komu se raději nic neříká. Diví se potom, že jsem v 23 klidná, že vím, kde je a s kým a kdy přijde.  

continuity tak u nás nehulia a nevykrikujú, chodia hrávať basketbal, za čo sú terčom kritiky, že búchajú loptou . Podotýkam, že ňou nebúchajú v noci, nevideli by na koše .

S tým, že puberta je nutná na rôzne veci, včítane odpútania sa od pôvodnej rodiny - aby mohli založiť novú (ešte tak pred sto rokmi by na to mali pravý čas, to až dnes je treba, aby ešte aspoň 10 rokov venovali vzdelávaniu atď.) -  je pravda, len tak ono aj ten priebeh je fajn keď sa nezvrhne úplne - viď tie drogy a podobne. A v tom im to okolie poväčšinou príliš nepomáha.

Renusatko no prave. ti chlapi na to nejak nejsou staveni... a vyresit to tak, ze bude po mym a on si musi zvyknout se mi jaksi nepozdava

viktorka_od splavu Hlavně to nikam nevede. Já sama jsem z tohohle důvodu nemluvila se svým otcem asi 7 let. Od doby co jsem se hned po maturitě ostěhovala až do svatby. Jeho "dokud tu bydlíš" jsem úplně nesnášela. 

Renusatko pred chvili jsme se tomu zrovna smali - Dokud jsem tvoje matka! https://youtu.be/WH2mbwc159Y

Tohle tema mi pripomnelo jednu historku na odlehceni. Pritel si povidal s mym tatkou a rikal mu jak orval sousedum jahody a oni na nej zavolali policajty. A tata mu rika, jooo nejvetsi opletacky s policajtama jsem mel, kdyz jsem ukradl tu lod, ten vyslech byl fakt blbej! No vedeli jsme, ze byl tatik kvitko, ale se vsim se nepochlubil, ale uz chapu, proc nas nechaval v puberte bejt, jsme byli zlaty proti nemu!

Karja loď ?

Chceme podrobnosti!!!

slniecko No co, bylo mu patnact a proste ji potreboval, prej to byla ta nejlepsi lod na rece. Nakonec mu ta kradez poskytla to nejvic neprustrelny alibi, protoze tu noc doslo k dalsimu zlocinu, kde uz teda byl nejakej majetek znicenej, takze tata byl diky tomu z obliga:-D.