No a moje dcera, kterou do dvou let nechtěl nikdo hlídat, protože celou dobu řvala po mamince (a od dvou do tří na nácvik odloučení nebyla moc příležitost, protože covid) prostě ve třech letech prvního září přišla do školky, ani mi nezamávala a spokojeně zaplula do kolektivu. Něco člověk prostě neovlivní :o)

Tabea No to neznamená a i kdyby ty slzičky byly, nikdy bych neřekla, že je učitelka neschopná. 

Kan já bych teda ani neřekla, že je neschopna matka, když nedokáže předat uklidněný dítě. Kdyby na tom naše školka trvala, že děti dovnitř můžou jen tehdy, když nebrečí, tak bych se často do práce nedostala. Pláč a odtrhavani bylo často. Ale bylo to jen krátký drama, nikdy ani jedno dítě netruchlilo dlouho.  Nejlíp fungovalo prevlict, prezout, dovést do třídy, rozloučit se a prchnout. Jakmile jsem se snazila nějak víc utěšovat, bylo to kontraproduktivní. Často jsem takhle viděla tatínky chyceny v pasti, protože jim bylo blbý odejít od řvoucího dítěte, ale nálada se nelepšila. 
Moje jedno dítě brecelo často i jako mazák. V jeslich byl začátek v pohodě, po 2 týdnech jí došlo, že je to napořád a teprv pak byla krize. Adaptace byla pozvolná. 

Gatita nevím, neteř do družiny vyloženě chce

Já myslela, ze se ptáš teď na začátek, aby syn hned nebyl v šoku z opět celých dnů v instituci. Nešlo by se domluvit třeba na jeden den v týdnu kdy se vám to hodí nejvíc? I se synem, aby to věděl?

Asi už to bylo všechno řečeno, taky se debata celkem posunula. Jednotlivě už odpovědi nedám a taky se debata posunula od rána. Já pořád zastávám názor, že zvyknout postupně se dá, a každé dítě je jiné, takže ta zralost tam bude taky rozdílná. Ale chápu, že někdy to jinak nejde. A asi každá tady děláme maximum podle svého uvážení. Tak už k tomu asi nemám víc co napsat.

notna já zas premejslim nad tím, ze si do popisu situace kazdej naprojektuje to svoje, ze tobě přišlo, ze se tady vola po autoritativním přístupu zavřít dvere a čau a mne zas chyběla ta objimajici naruc pani učitelky viz Jimik nebo 711990 

Tabea A já to někde napsala, že je matka neschopná? Aha, aha.

notna já zas premejslim nad tím, ze si do popisu situace kazdej naprojektuje to svoje, ze tobě přišlo, ze se tady vola po autoritativním přístupu zavřít dvere a čau a mne zas chyběla ta objimajici naruc pani učitelky viz Jimik nebo 711990 

​S tím souhlasím, každý to bere podle sebe a ještě tady přece jenom déle trvá, než se to vyjasní úplně přesně, než je to na začátku napsané atd.

A taky to beru ze zkušenosti se svým dítětem, který by to nerozdejchalo a ještě bych tu situaci pohnjila víc. Tak jsem asi na to odevzdat a jít víc citlivá. Proto jsem tu psala, že chápu, že někomu to vyhovovat může. 

Kan on teda nikdo nenapsal ani to, že je učitelka neschopná

notna no mne to nevyhovovalo ale mala som na vyber nechat placuce dieta tam alebo byt nezamestnana :) Nase deti chodili takmer cele leto do skolky a aj tak bol po tyzdnovej dovolenke u mladsieho zase plac a bude to tak aj po tejto chorobe. Ale priznam sa, ze uz som otrla, lebo viem, ze mu tam bude dobre.

notna No, já jsem na to zrovna citlivá hodně a přesto nechápu, proč by měl být problém předat plačící dítě, pokud nejde o hysterickej pláč. I ze zkušenosti ostatních v diskusi je vidět, že to není vůbec vzácný i u dětí průbojných a na kolektiv zvyklých, které po pár minutách fungují normálně. Nepředstavuju si dítě jako je moje, to by byl přesně ten zoufalej hysterickej pláč a odtrhávání z náručí (což bych nedovolila). Myslím, že ta první varianta vůbec není proti respektujícímu přístupu. 

Pinot Noir Ze školkových fotek mám radost a dneska jsem si na vás vzpomněla víckrát, konečně jsme byli  u vás a dítě bylo nadšený! Krásný místo, minimum lidí, jeli jsme vlakem a ještě koukali na letadla, určitě jsme tu nebyli naposledy

Len Už k tomu asi nemám víc co napsat. Plačící dítě bych nepředala a šla jsem cestou zkoušení, až dítě bylo v pohodě a šlo samo dobrovolně. I tak to bylo jen na na chvilku a pak jsme interval zvyšovali. Ale chápu, pro někoho to není cesta a řeší to jinak. Rozodně nemám patent na výchovu a netvrdím, že jsem to dělala správně. Nic proti tomu nemám. Hned ráno mi to přišlo dost v rozporu s tím, jaký jsem měla dojem, že se tady většinou dětem z mého pohledu vyhoví. Pak se víc v debatě vyjasnilo, bylo mi to vysvětleno. Fakt nevím, co víc k tomu.

Pinot NoirTo je super, ze mate pokroky.

Jak si psala o te holcicce co ji rozbrecela svacina tak ja jsem byla ve skolce holcicka, kterou svacina rozbrecela snad stokrat, uplne to citim jeste dnes tu rybickovou a masovou pomazanku, uz jsem myslela, ze je to zapomenuto navzdy, ale kdepak stale je to nekde vzadu peclive ulozene.

Pinot Noir já to tu už moc nestíhám, ale moc vám držím palce a jsem ráda, že došlo k pokroku

Černá kočka Tu školkovou makrelovou jsem moc nemusela, ale koktejl z jahodovýho granka, to bylo moje nej školkový jídlo. 

notna já zas premejslim nad tím, ze si do popisu situace kazdej naprojektuje to svoje, ze tobě přišlo, ze se tady vola po autoritativním přístupu zavřít dvere a čau a mne zas chyběla ta objimajici naruc pani učitelky viz Jimik nebo 711990 

​mě teda primárně chyběla objímající a empatická mateřská náruč. Protože Pinot psala, že by tam Viktora nechala za cenu "drobného násilí" aby se mj. mohla věnovat své práci víc než "tři usmolené hodiny". A když to učitelky odmítly, rázem si chtěly ulehčit práci

notna syn byl hysterický ještě loni (v pěti) při předání na tábor, kam sám chtěl a každý den se vracel nadšený, nicméně předání muselo z dálky vypadat jak mučení. To je fakt těžké. Naopak ségra byla ten typ, co popisuješ, vlastně i můj druhý syn je takový. Odžijí si to doma nebo v šatně, ale do třídy mohli jít až víceméně v klidu. Tady fakt nikdokdo neprosazuje předávání hysterických dětí v amoku.

MarcelaN nějak nevidím nic závadného na tom, že se chce věnovat taky práci, když její život jinak jede jen podle Viktora. Nebo porodem dítěte se žena zavazuje k tomu, že bude doma dřepet s dítětem dokud nepůjde do školy? Ale pak prosím jen do oběda, protože když si ho nevyzvedne po obědě, tak to zas není ok?
Kolik hodin denně je třeba poskytovat mateřskou náruč, aby to bylo dostačující?

Pinot Noir Krásný, vsadím boty, že do konce října přijde fotka jak jí Viki housku a možná i namazanou! Dobrá prace;-)

notna To by mě naopak zajímalo, v jakých oblastech jsi byla přísnější než zdejší kolektiv;-)

Gatita Já myslím, že družina je skvělá věc, musíš si říct, co je pro něj lepší, jestli být tam nebo doma. Já jsem z toho taky taková přešlá, že tam ty svoje holky budu nechávat do odpoledne, jak jsem zvyklá být hodně s nimi, něco podnikat i ve všední dny, ale musím si říct, že to tam mají lepší než když jsou někdy a akorát se tam kočkují a nevědí coby a že je o ně dobře postaráno, možná líp než doma. Ale je to hrozný nezvyk. Včera jsem dokonce sambovi říkala, že kdyby mě vyhodili z práce, že by se mi hrozně ulevilo:-D.