Potrefenáhusa No, zrovna mi došlo, že na zítra nemáme žádný plán! U nás den doma obě dvě děti je katastrofa. Asi dám ty hřbitovy taky:D. A ještě mě teď tak vytočil muž, ale nakonec možná dobře, on mi řekl, že s ním nechci jet nikam na víkend?! Nechci....No ten mě tak roztocil, pocítila jsem náhlý záchvat energie co mi poslední dny tak chybí a vypiglovala ten vánočně zabordelenej obývák za hlasityho lamentovani jedna dvě. 

Karja já jim na zejtra koupila lístky do divadla  mimino mi teda zůstane 

PotrefenáhusaVíš co, to zas není nutný moc závidět, u nás ten screentime jede celkem ve velkým, takže to je dost ovlivněný tím. 

Nam Vanoce vylepsila chripka nebo neco podobneho. Tak se tu tak motame a odpocivame, jsme porad jako mouchy. Deti mely hodne moc televize, no zkratka nic moc. A ani jsme netrefili darky pro mladsiho, davali jsme letos detem jen velmi maly pocet darku (jakoze vetsich), a nevyslo to, vcera si tu tak zarazene soupal v rohu starym anglicakem, jak ten svuj darek vubec nepochopil, bylo mi ho lito! Dneska uz je to lepsi, aspon uz nema horecku. Tak treba se do par dni dockame i nejake te nudne zimni vychazky

Potrefenáhusa Jojo, já bych vyrazela, ale jsme furt nějaký nachrapnuty všichni a ne a ne se toho zbavit. 

Gatita Nám se nejoblíbenější dárek pro velkoumalou rozbil 15 minut po rozbalení! No to bylo pláče. Dneska si vybalila zas malamala u babičky nějaký auto, co taky musí k reklamaci...

Potrefenáhusa kluci návštěvu hřbitova milují, to je vždycky highlight. Když křičí v tramvaji hurá jdeme na hřbitov

MP Meri u nás by některé ty dny musel být jen sreentime. Já na nich úplně vidím, jak se toho napětí zbavují poskakováním po gauči, ječením a postrkováním se (což vlastně zvládají i u té tv kolikrát). To doma celý den úplně nechceš Já taky nemusím každý den ven.

Karja ach jo! No jsou to jen veci, ze jo. Ale stejne je to blby, kdyz je z toho vic mrzeni nez radosti.

Gatita jj, tak já jim to po svatcich zařídím a opravím, ale je to takové nepraktické no, když to dává jezisek

Karja ja mam zas v planu mladsiho nejak potesit k svatku a narozeninam, co ted bude mit, ale presne, skoda ze se to nepovedlo. 

Potrefenáhusa nechápu tvoje nadšení, mezi rokem a čtyřmi lety mladšího dítěte, mi varianta zůstat s ním sama doma přišla jako ta nejhorší možnost ale muže bych s dětmi do divadla nedostala, takže vesmír je v rovnováze.

Na březen jsem jim koupila lístky na struny dětem, chci jít já, ale nějak nevím, jestli se muž do té doby rozkojí nebo jakÚplně jsem to nedomyslela.

Karja prosím tě, mně Ježíšek jednou vyměnil brusle za větší. Ale je fakt, že to zvládl do druhého dne. Co takhle, že by to nechali pod stromem, můžeš jim k tomu nechat dopis, že si to vzal k opravě. Ale zamrzí to dost, u nás by byla mega scéna.

Všechny nemocný moc lituju!!!

EvaevaOObjednávám součástku k oprave;-)

Evaeva u nás porad platí jedno dite, žádný dite 

tak muži se taky nechce, ale vzhledem k tomu, ze druhá varianta je uřvaný mimino, myslím, ze nakonec půjde rad

Potrefenáhusa muž by radši to mimino. I teď by radši to mimino, já bych mu taky ráda nechala to mimino, kulturní program klukům teď zajišťuje babička. (To je teda celkem win win pro nás oba)

My ted zvladli dva Stedre dny v rade, uff. Ale bylo to super! Syn nadseny, to nadseni z darku bylo letos enormni. A teprve ted si rikam, jakou jsem mela v tehotenstvi kliku. Svagrova ceka prvni dite, je lehce za pulkou a je uplne ale upne vyrizena uz ted! Bud jsme uz ted na deti obe opravdu stare (obe 35) a mela bych to eventualni druhe dite naveky odpiskat, nebo jsem mela extremni kliku. A normalne mam vetsi stres z tehotwnstvi kamaradky a ted svagrove nez ze sveho. 

My si zatím užíváme, všechno je v pohodě a báječné, děti nadšené z dárků a bez nějakých větších stresů...

Včera jsme strávili dopoledne a poledne v zoo, Rosťa si kápl do noty se stejně starým chlapečkem ze spřátelené rodiny, říkal mu "můj nový kamarád", psího kamaráda tam měla i Bonnie. Odpoledne jsme šli k tchánům, tam je to bezva každý rok, i když trochu mi zatrnulo, když babička naservírovala menu i pro Šárku na slavnostním porculánu, ale vše dobře dopadlo! Děti jsme tam nechali přes noc, v Šárčině případě to bylo premiérové nocování bez rodičů, a ráno vstávali až v půl deváté, Šárku si tedy prarodiče v šest vzali k sobě do postele, ale i tak je to úspěch! Dnes jsme tam šli na oběd a zítra tam jdeme znovu, tentokrát tam bude i rodina mužovy ségry, ale předtím musíme vzít děti a psa na nějakou větrací procházku, nám naštěstí stačí ke spokojenosti jen to procházení se mimo byt.

Tak ať se touhle pohodou nakazí co nejvíce z vás!

Jos myslím, ze to není věkem