Velmi zajímavá diskuze a příspěvky na téma návratu do práce. Hezký odráží tu pestrost životních příběhů. Některým tedy nezávidím, jak to máte komplikované. Osobně jsem pracovala na částečný uvazek pořád hned po porodu, pak se mi to ustálilo cca od roku cca na třech dnech v týdnu (realita je trochu jiná), ale se soukromou skolickou v zádech a poměrně flexibilnímu muži a moznosti HO (díky tomu si dovoluji ten luxus, že jeden den vůbec nepracuji,pokud to jde, a venuji se sobě a svým zabavam a dítě v tu dobu ve skolicce). Teď ve dvou a tri ctvrte to bude od září téměř na plný úvazek (ale ráda bych 1 den HO a 1 půl den si stále nechat pro sebe, uvidíme jaka bude realita).
Každopádně si říkám, jak to zvládali naše rodiče, téměř bez babiček, žádný HO či jiné flexibility, moje máma na počátku 90.let dělala advokátní kariéru, takže práce od nevidím do nedividim, táta ještě víc karierne busy, no každopádně jsme zvladali sami chodit do školy už od první třídy ne úplně blizko, sami se vypravovali, na kroužky a tak, a v tu dobu jsme ani v rodině neměli auto. Taky se to nějak holt muselo zvládnout, jinak to nešlo :( v něčem jsou ty naše dnešní možnosti přeci jen trochu pestřejší.