Zina ve skolce ma byt do osmi, takze ji budim pred sedmou. Prenesu ji na gauc k televizi, zapnu decko, vypije si mliko... a usne znova. Za chvili ji budim s oblekanim. Polospici ji obleknu, posadim ji na gauc, at uz nelezi, ale kouka na pohadku a jdu si pro veci. Kdyz se pro ni vratim, zase lezi a spi. Budim na obouvani. Nakonec nesu polospici dite v nositku. Tak to bylo cely lonsky rok, a ted uz zaciname stejne. Loni v zime se vzdycky ostatni rodice smali, kdyz jsem to spici dite vyklopila v satne na lavicku a budila, ze uz je ve skolce.
Problem ale je, ze ji uz je skoro ctyri a pul a celkem se pronese a taky od pristiho tydne rano vodi tatinek, ktery ji rozhodne neponese, i kdyby ji za sebou mel tahnout rvouci. Ja ale vazne netusim, jak ji rano driv uvest do bdeleho stavu a jak vecer uspat odpocinute dite, kteremu se nechce spat.
Cele odpoledne si hraje ve skolce, cestou domu se jeste stavime na hristi, takze nejaky pohyb na unaveni se ma. Nejpozdeji v devet vecer je u nas vsechno vypnute, sviti jen lampicky s teplym svetlem, cteme pohadky... v deset je uz uplne zhasnuto, ale stejne vyklada jeste do jedenacti.