Allysa no tak o tom právě píšu, že matka to prostě pozná, že je něco v nepořádku. Navíc s takovýma dětma nestačí si kreslit do sešitu. Přeji ať brzo najdete řešení

continuity Díky, je to těžký.

Vari ty jo, to je dobrá náhoda s tím neurologem! 

Allysa držím palce

Vari hodně dobrá náhoda!

Dlhsie som tu nebola, nejak sa viac veci zosypalo, najma moje zdravie ale uz bude snad dobre :) Ani to nezvladam vsetko precitat, drzim vsetkym rodicom a detom palce v napredovani :) Ja som si od noveho roka znizila uvazok na 6 hodin, lebo pri emocne narocnom starsom, jeho dennom cviceni (fyzio), ulohach a dennej logopedii mladsieho, zaroven s nie moc spolupracujucim sambom (ano, aj unas zije Samosato) som to uz nedavala. December bol narocny. Mladsi sa tiez len vezie, pritom mu skolska zrelost nedopadla najlepsie, potreboval by trenovat viac veci, ale nemam na to uz kapacitu. Este ho caka individualne sedenie s psychologom, som zvedava. Logopediu sa nam nakoniec podarilo zohnat az v Bratislave, narocne dochadzanie. Sorry za elaborat, nejak to zo mna vyletelo samo :) 

rasaNori citam teraz zaujimavu a pre mna velmi podnetnu knihu od Becky Kennedy s nazvom Objavte v sebe dobreho rodica (u nas to vydal DennikN) Najviac mi z nej pomohlo uvedomenie si toho, ze spravanie nie je (ten)problem, spravanie je symptom. Snazit sa prist na to, co je motivaciou  spravania, preco nieco povedal/urobil, ako sa asi citi? Pise, ze treba zmenit motivaciu spravania, nie jeho prejav. Lebo prejav sice potlacime, ale ten primarny problem ostane (hnev, resp.vsetky emocie, ktore este nevedia regulovat). To je samozrejme len jeden point z mnohych z tej knihy (este som nedocitala).

S mojou povahou je to extra narocne, ale nam dost tie rady pomahaju. Uznat jeho pocity, dat najavo pochopenie jeho pocitov(ale zaroven drzat pevne hranice) a snazit sa viac budovat vzajomnu blizkost a doveru. Nejde mi to kazdy den, ale ked sa fakt snazim nevybuchnut, nehodnotit(!) a neprikazovat ale prist na koren veci, tak je so starsim o level lepsi dohovor. Len to u mna vyzadovalo zmenu priorit a to skratenie uvazku. Ked som bola stale "v behu", malokedy som mala cas a naladu nieco riesit hlbsie. Aj ked viem, ze starsi je citlivejsi a za jeho "vylevmi" je vzdy nejaka frustracia (pre mna mozno irelevantna, ale prenho nie), tak moja vlastna frustracia mi nedovolila pristupovat k tej jeho s rovnakou dolezitostou ako k svojej. Bola som casto prilis vycerpana a na domacu sichtu som sa z roboty vobec netesila.  No, clovek obcas musi padnut na hubu, aby vstal :) 

Fu snad to bude zrozumitelne, uz mi pri tom klipkaju oci. 

Mrakoplas vieš koľkokrát som si na teba spomenula, že kde si?

Som rada, že si sa ozvala. 

rasaNori z filialnej terapie som si zobrala, že keď dieťa vyčíňa, treba mu rodičovsku sustredenu pozornosť na cca polhodinovu hru. Funguje nám to.

Mňa na mužovi baví , ako ho každý týždeň 2x prekvapí, že L má krúžok.

Mě fakt překvapilo, když jsem byla těhotná, jak těžké bylo sehnat při těhotenské cukrovce diabetologa, přitom to je potřeba řešit dost rychle, a zároveň je to jenom krátkodobá záležitost, 4 měsíce do porodu, a týká se to cca 20 % těhotných, což není málo, takže jsem předpokládala, že systém je na to nějak adaptovaný. Bylo to o prázdninách, a kam jsem zavolala, tam mi řekli, že nikoho neberou, nebo že teď budou mít delší dovolenou a do ní mě nevezmou a po ní bude už pozdě, nebo ani nebrali telefon. Nakonec jsem dojížděla fakt daleko, k tomu ty odběry na lačno ráno, no dost to přispívalo k tomu, že mě ta cukrovka opravdu hodně otravovala. 

Jinak teda kdyby tu byl někdo z Brna, tak vím o klinické logopedii, kam berou s krátkou lhůtou (do měsíce). My tam teda poprvé teprve půjdeme, tak uz kvůli těm objednacím dobám doufám, že si s logopedkou všichni vzájemně sedneme. 

letfenixa

Třeba si ještě zvykne,nebo ani ne. Mě každou středu překvapí, že je starší na skautovi. Chodí tam od druhé třídy a je na střední.

Allysa no tak o tom právě píšu, že matka to prostě pozná, že je něco v nepořádku. Navíc s takovýma dětma nestačí si kreslit do sešitu. Přeji ať brzo najdete řešení

 

​hele, nevim, nekdy je to těžký, zvlášť u prvního dítěte, poznat, jestli je to porad v normě nebo ne, ja jsem teda o starším dítěti nikdy nepochybovala, ale s tou řečí uz to docela zoufalství bylo, jestli z toho vyroste nebo ne...ja si teda byla 100% jista, ze rozumí, coz me trochu uklidňovalo 

Zase kdyby se mi takovýhle deti narodily v opačným pořadí, asi bych byla jeste nervóznější, protože mladší je naopak rychlá až moc a ten rozdíl je v tom case fakt obrovskej, zacala chodit takřka o rok mladší než byla při prvních krocích starší a v ty reci je ta propast jeste větší, ve dvou letech mluvi asi jako starší ve 3,5.... (ale ma strašnou výhodu v ty starší ségře)

Potrefenáhusa já myslím, že je to v těch dětech zakódované. Aspoň v řeči moje děti zatím mají našlápnuto úplně stejně, žádný vliv starších sourozenců. Teď vidím hlavně v přejímání lumpáren a technologií

Evaeva tak to už zpětně nezjistíš, jaký by to bylo bez sourozenců. Mne jen překvapilo, jak velkej rozptyl může i u vlastních dětí, sourozenců, být 

u starší si myslim, ze je to povahová vlastnost, ona nedela věci, který neumi, je to od mimina furt stejny ale asi si s tim jeste dost uzijem 

Potrefenáhusa Taky myslím, že poznat,  jestli je to problém nebo " z toho vyroste" je v reálným čase těžký. Srovnání se sourozenci ve stylu " s mladším nic nedělám a taky to zvladl" je imho mimo, mladší sourozenec fakt není identická kopie staršího. 

Myrtila Vidíš, ta cukrovková poradna je očividně jediná výhoda pražského strašně brzkého přihlašování do porodnice. Já jsem se dvakrát prostě objednala do poradny při vybrané porodnici a žádný problém s tím nebyl.

letfenixa to je mile, dakujem :)

Mrakoplas My máme taky problémy s emocionálnímy výlevy. A máš úplně pravdu, že člověk musí začít sám se sebou. Ale blbé je, že má ty emocionální výlevy i ve škole a spolužáci na ně teda nejsou zvědaví a rozhodně nehodlají hledat kořeny její frustrace a ona je z toho celkem pochopitelně frustrovaná ještě víc a já už to doma nejsem schopná docela zachránit :o(