Mrakoplas říkala jsem si, kde jsi. Jsem ráda, že jsi se ozvala. K tomu úvazku - vůbec nechápu, jak to mámy s plným úvazkem dělají, všechny mají můj obdiv. Já dělám 4 - 6 hodin a připadá mi, že je to tak na hraně se z toho ještě nezhroutit. A to je starší od 8 do 17 ve škole. 
Díky za tip na knížku.
DruI korene ma hladat len rodic a budovat emocionalnu odolnost dietata :D
A ona ti o tom povie alebo odkial mas info zo skoly? Tiez by ma zaujimalo ci syn zaseky nemava aj v skole. On sice prezradi vsetko, ale toto zrovna nie :) Ale skor si myslim, ze v skole sa drzi a potom to vsetko vychrli na mna. Najma odchody zo skolky byvali narocne.
Pinot Noirtiez som nechapala ako to niektore v pohode stihaju a furt som si pripadala totalne neschopna.. Vez tyzden som bola len domaca prudicka. Pod cvicit, kedy chces robit ulohy, uz ubehol cas, pod. Chod sa osprchovat, uloz si veci.. Cely cas som po nich len chcela otravne ulohy, ktore ani mna samu nebavia. Nastvani boli oni na mna a aj ja na seba. Ale vies na co som prisla, ze vsetky zeny co poznam a v pohode stihaju, maju zdrave normodeti bez potreby kazdodenneho rozvijania a cvicenia. Bez toho by to bola fakt pohoda.
Pinot Noir v cestine to vyslo myslim pod nazvom "V jadru dobri". Nevravim, ze som stotoznena so vsetkym, ale fakt mi pomohla zmenit uhol pohladu a uvedomit si niektore chyby.
Mrakoplas No to víš, že mi o tom nepoví, to já jsem dokonce skoro dva měsíce na začátku roku žila v blahé nevědomosti a gratulovala jsem si jak jsme ten nástup do školy pěkně zvládli. No a pak jsem kvůli tomu měla osobní schůzku u výchovné poradkyně a na třídní schůzce byla ten rodič, co si ho paní učitelka nechává nakonec, až už všichni odejdou, aby se problémové dítě neřešilo před ostatními 
Jsme teda kvůli tomu objednaní na psychologii, ale dost se bojím, že emocionální odolnost je jedna z těch věcí, ke kterým musí dítě dozrát a vycvičit to moc nepůjde. Ale stále doufám!
Potrefenáhusa jasný! Ale ty dva dělali všechno v naprosto stejnou dobu, takže jsem fakt přesvědčená, že to mají v sobě. Mimino je úplně jiný.
Mrakoplasříkala jsem si, kam si zmizela. Doufám, že zdravotně už jseš v pořádku 
To z zkrácení úvazku zní velmi rozumně.
K té knížce. Tohle je jeden z principů celé té slavné respektující výchovy. A je to teda sakra těžký
DruI to musel byt celkom sok. Ja tiez dufam, ze dozreju vekom. Aj ked sa pozriem do zrkadla, obcas o tom zapochybujem .
A ak ti nevadi to sem napisat, ako sa to u dcery prejavuje (spravanie)?
DruI No, tady je poradna ve fakultní nemocnici, primárně pro ty, co tam chtějí rodit. To jsem v té době i chtěla (nakonec jsem teda jela jinam), ale ani tam o prázdninách nebrali. Bylo to hodně zoufalý.
continuity U mě to bylo takové povzdechnutí.Souhlasím s tebou tak na 99% :) Se starším synem jsem nic moc nedělala, on o to nestál a já byla dost líná a nenápaditá. Ale i když v porovnání se stejně starými dětmi musel působit jako Amala a Kamala v jedné osobě, byla jsem v klidu, protože jsem věděla, že hlavu má víc než dobrou. Díky němu vím, že ani neschopnost nakreslit zlopověstného panáčka nemusí nic znamenat - dokonce neměl ani žádné problémy s grafomotorikou ve škole.
U toho mladšího je to ale opravdu jiné, mám i signály ze školky a logopedie, že by to chtělo na lecčems zapracovat. A sama to i cítím. Tím nemyslím zrovna dělat čárky do sešitu, ale zahrát si pexeso, povídat si o věcech kolem, říct si, kolik dáme na stůl skleniček...prostě bežné činnosti, při kterých se ale ten dětský mozek taky trochu aktivuje jinak než při vykrývání pravého háku od bratra. Ale ten malý jen vlaje ve vleku toho staršího, není na něj čas, pořád je u nás nějaký řev. Starší syn je sice ten typ, co mu jde všechno samo, ale zase je pořád frustrovaný a neustále kňourá, má nějaké záchvaty pláče, vystřídá za týden deset diagnóz od kulhání, přes bolavou hlavu a píchání v břiše. Skoro není možné dostat ho z domu, u všeho děsně trpí a opepří to i všem kolem. A do toho se neustále rvou, máme doma x místností, ale oni tu v sobě doslova leží. No zkrátka jsem se tu potřebovala vypsat, protože to na mě před tou návštěvou pediatra nějak dolehlo, že jedno dítě je furt nešťastný a druhý zas mega pozadu. A do toho jsem zjistila, že jsem zapomněla na ty žádanky, co nám doktorka dala před 2 lety (ale jsem přesvědčená, že to nebylo tak moc potřeba).
edit, ty žádanky se týkaly mladšího dítěte. To starší je naopak pod lékařským drobnohledem, protože si pořád na něco stěžuje.
Já mám ty normodeti až na nějakou dysortografii. Ale i s těmi normodetmi si chceš místo úkolů do školy radši povídat. Musel se zapojit tatínek a teplá večeře znamená toasty nebo nějaké vajíčka. volnočasové aktivity, včetně deskovek nebo kina plánuji jen na víkendy.
Home-Office mi paradoxně nepomáhá s domácími pracemi (největší benefit vidím v tom, že v týdnu vyperu, ale zas si musím něco uvařit) Hlavní výhoda je v tom, že jsem doma, když přijdou děti ze školy. Protože to jsou ti pubertaci většinou nejsdilnejsi. Takže mi to hrozně zlepšuje komunikaci s nima, kromě toho nechodí najednou,takže mám případně čas na každou zvlášť.
Mrakoplas No hele, já předpokládám, že ty velké emoce jí zůstanou (taky se dívám do zrcadla ;o), ale naučí se je krotit a projevovat společensky akceptovatelným způsobem ;o)
A projevuje se to hlavně v hlasitosti. Ona prostě začne křičet a ječet, když má pocit, že se jí děje nějaká křivda. Třeba měli ve škole společný projekt nakreslete strom a ostatní tři ze skupiny chtěli kreslit hrušeň a ona chytla zásek, že je nedokázala přesvědčit, že by měli kreslit jabloň, takže celou hodinu hlasitě protestovala a jabloň pak dokreslovala doma
Ono je to s ní teda lepší, když je vyspaná, najedená a napitá, ale je hrozný problém ji donutit, aby se vyspala, najedla a napila ;o) A jak píšeš, ještě není dobré ji ke všem těm věcem otravně prudit, protože když otravně prudím, tak jde emocionální stabilita do kopru.
continuity vase su uz starsie, to neporovnavam. Nas ma ulohy na 5 minut (plus hodina prosieb, aby ich spravil:) a teple vecere u nas moc nevedieme, o to sa ani nesnazim. Takze bez tych vsetkych cviceni by sme mali vecer doma celkom pohodu.
To mas pravdu s tou zdielnostou po skole. Syn mi v aute porozprava hodne. Plus teda pred spanim, ale ty uz deti asi neuspavas :D
DruI u nás ta psychoterapie pomohla strašně. Jakože za pár týdnu to bylo viditelně lepší. Dítě tehdy zkraje puberty tu paní bere jako starší kámošku, které může říct vše a nesmírně to pomáhá. Předtím byla ze školy v takovém stresu, že nebyla schopna se ani učit, přitom blbá rozhodně není.
continuity Já teda hlavně doufám, že si dcera s tou psycholožkou sedne. A budu teda šťastná, pokud se to zlepší alespoň v řádu měsíců :o)
DruI Ono je to s ní teda lepší, když je vyspaná, najedená a napitá, ale je hrozný problém ji donutit, aby se vyspala, najedla a napila ;o)
Mame doma rovnaky model :D a tiez zle znasa ked mu nevyjde predstava a ma sa prisposobit. Presne pocujem to celohodinove hlasne frflanie, spojene s krikom a dupnutim nozicky, ukoncene placom.
Som zvedava co vam povie psychologicka. Ak na nieco spolu pridete, podel sa prosim.
Mrakoplas no já jsem je měla taky kdysi malé. na plný úvazek chodím od 2,5 mladší a tehdy prakticky neexistoval Home-Office (za hodně se považovali 2dny v měsíci). Jako přežili jsme to, ale fakt bych to nepopsala slovy, že jsme stíhali a byli v pohodě. Mazec to byl strašný.
Gatita jak to tady píšeš, řešila bych prvního staršího. Možná i tou psychoterapii, ať vám to někdo pomůže rozklíčovat, protože tam může být víc důvodu, proč tohle dělá. To, že je dítě chytré neznamená, že nemá jiný problém a zdá se mi i dost velký na to, aby už některé věci zvládal líp.
A snažila bych se zařídit, aby kazdy den měla nějaký společný čas výhradně na mladší dite. Jakkoliv.
Mrakoplas Jasně, pokud k nějakému zázračnému (i méně zázračnému) řešení dospějeme, tak se podělím :o)
Evaeva no ono tych 6 hodin je vacsinou nakoniec 7, ale kazda hodina volna navyse sa pocita :D
