Pinot Noir ma to tezky on i vy, ale stejne je dobrej, co uz vsechno zvladnul. Jeste ze se mu tak venujete.

Pinot Noir to sa tesim, Viktor super

No, my..ja neviem ci my vzdy narazime na cudnych ludi alebo je ich tu v okoli taka vysoka koncentracia . V podstate som sa nic nedozvedela, hodnotil veci uplne mimo a neporadil nic. Ale v podstate dopadol dobre, ale sama viem, ze s nim musim niektore veci trenovat. Zatial to vidim tal, ze do skoly pojde. Ale ci to zvladne, netusim. Chcelo by to ineho odbornika, ale k ziadnemu sa uz v termine do zapisu asi nedostaneme.

Pří čtení o výběru základky se mi úplně vybavily vzpomínky na naše rozhodování a vůbec vám tuhle fázi nezávidím. Tohle bylo tak strašně těžký. Ještě když k tomu člověk dostával rozdílné informace. Tady bych asi poradila si ověřovat, zda se ty informace zakládají na pravdě a kdo je šíří. U nás na vsi dost lidí místní malotřídku pomlouvalo, že je tam nic nenaučí, děti nemají režim, nic nedělají. Rozklíčovala jsem to až zpětně, z čeho ty řeči plynou a kdo je šíří. A kupodivu se s tím setkávám pořád. Tady je jen 1.-2. třída, ve třídě bylo některý rok maximálně 12 dětí, většinou jich bývá ještě míň, některé roky k učitelce je i asistentka. Dcera chodila právě, když jich bylo 12 a měli i asistentku. V takové sestavě stíhali učivo krásně ve škole. Úkoly měli minimálně, spoustu mimoškolních akcí. Na základě toho prostě někteří lidé usuzují, že ve škole se nic nedělá, ani pořádně domácí úkoly nemají, pořád někde jsou a děti nic neumí. Když děti přecházely na jinou základku do 3. třídy, mluvila jsem ze zástupkyní pro druhý stupeň a říkala, že s dětmi z naší základky nikdy problém s učivem nebyl. Bohužel to šíří ti, kteří děti dávají do škol, kde je naprosto jiná situace. Většinou právě městské vyhlášené školy, kde se v případě silných ročníků žádá o výjimky a navýšení počtu dětí ve třídě. Z toho pak pramení ten dojem, že děti v místní škole nic nedělají. Taky tu není angličtina. Tohle bylo pro mne hodně blbý, ale to mě naštěstí vyléčil kamarád učitel aj, abych to na prvním stupni neřešila.

K té angličtině tu taky myslím někdo psal, že základka s aj až od 3. třídy je špatná. Protože jsem s tím taky bojovala, tak napíšu vlastní zkušenost. Už jsem tu psala zkušenosti kamaráda, který učil dřív aj na víceletém gymnáziu a teď na VŠ, že rozdíly v ang jsou ze základek hodně poznat, ale neuvěřitelně rychle se to srovná a opravdu diametrální rozdíl je časem poznam už jen u dětí z bilingvních rodin. Pro mne to bylo příjemné slyšet, ale pochybnost stejně ve mně hlodala, jestli dceři do budoucích let nezavařím. Zpětně už vím, že měl pravdu. V první třídě u dcery jich bylo 7 dětí, všechny přešly na základku, kde byla ang od 3. třídy. Od 6. třídy na této základce bylo rozdělení na dvě úrovně, ta lepší měla jednou týdně rodilého mluvčího a hodinu nebo dvě navíc. Dcera ang flákala, ač měla jedničku, byla pro svůj přístup v horší skupině. To se jí během šestky rozleželo a sama si vyjednala přestup do vyšší. Z těch sedmi dětí v první třídě nešlo žádné na gympl v 5. třídě. Ani se nikdo z nich nehlásil. Dnes jsou v prváku a jedna holka je na jazykovém gymplu v anglické třídě, dělala příjmačky, neměla ani cambridge zkoušku, za kterou byly navíc body. Dcera je na gymplu, kde mají třídu rozdělenou na šest úrovní, dcera je v té nejlepší s dětma, který jsou bilinvgní nebo mají cambridge testy /někteří s CT jsou i níž/, další dvě děti jsou na gymplech, kde nemají s aj problém, další je na grafickém designu a tvoří nějaké hry na mezinárodní úrovni, vše v aj. A pak jsou dvě děti a jejich aj neznám.

Tím chci jen přidat svou zkušenost, kdy už mám po letech odstup. A nemám nic proti aj od první třídy, sama bych to tehdy brala. A tehdy mi kamarád pomohl, když mě ujistil, že fakt nešlapu dítěti po vzdělání, když nebude mít aj od první třídy. Tak třeba to někomu taky pomůže v rozhodování.

Potrefenáhusa jo, náš mladší sice mluví furt, ale rozumíme mu jen já a starší. Umí říct slova jako netopýr a krtek, ale často používá jen poslední slabiku slova - kapuca = ca, kapsa =sa. Ryba = ba, tma = ma.  Co je velké, je Uáá - jako dinosaur, co je malé je mimi. Ale je to vtipný a už se domluví. Se mnou. 

notna u nás sme pred pár rokmi ANJ u prvákov zrušili a posilnili SJL, lebo prichádzali deti s nerozcvičenou rukou, slabou slovnou zasobou a s rôznymi jazykovými chybami. Majú ju druhaci, aj to len 1 hodinu týždenne. Až v 3.ročníku majú 3 hodiny.

notna Vidíš to, já docela stála o to, aby dcera angličtinu v první třídě neměla akorát všechny bližší školy tu angličtinu od první třídy mají, tak stejně šla na spádovou.

rysamona Kdybys viděla, co všechno lidi s dětmi jako je V. absolvují, kolik terapií, stimulací, programů, kurzů, cvičení, genetických vyšetření, kolik potravinových doplňků do nich lijí, s kolika odborníky konzultují! Já mám naopak pocit, že děláme jen to nejnutnější minimum a většina z toho, co děláme, je spíš motivovaná snahou usnadnit si to (viz ta logo školka). 

Já totiž většině těch věcí nevěřím a i u toho tréninku dejme tomu sluchového zpracování, který tedy tak nějak děláme, jak nám na logopedii řekli, si myslím, že to uspíší vývoj max o měsíce, že prostě musí ke všemu dozrát a pak to půjde skoro samo. Tak, jak to ostatně je u zdravých dětí, jen se zpožděním. Blbé je, že kvůli tomu zpoždění nespadá do škatulek a systémů, takže se prostě snažíme něco teda uspíšit a podpořit, ale já sama vnitřně mám pocit, že valný smysl pro něj samotného to nemá, že pro něj je nejdůležitější čas. 

Chci tím elaborátem říct, že rozhodně nejsme žádný vzor pro podporující rodiče, my děláme jen to nejnutnější. A trochu bojujeme sami se sebou, protože my jsme oba s mužem lidi, kterým šlo vždycky všechno samo, žádné učení, dril, snaha, nic takového jsme nemuseli vyvinout a jsme oba tak i vychovaní a vycházíme z prostředí, kde ten, kdo nezvládal i/y a mě/mně, nebo hnusně psal, tak byl prostě blbej a jakápak diagnóza. Takže my musíme pracovat možná víc na sobě, než s Viktorem.

Ale samozřejmě uvědomit si a přiznat si problém je nejdůležitější krok. Dětí, jejich rodiče si odmítají připustit, že je problém a že by třeba stačilo vyvinout jen trochu snahy, je mi líto. Popírání ještě nikdy nikomu nepomohlo.

notna To je zajímavý pohled na věc, díky za něj. 

letfenixa DruI Pro mě je nepochopitelný, jak se prvňák může učit i aj. Ale očividně to jde. A dobře, jak tu dokládá Pinot Noir Zpětně jsem ráda, že dcera tu ang neměla a začala číst a hodně v čestině. Pro mě a mého muže je to důležitýmoc. Teď to vypadá, že co přečetla do sedmé třídy, tak bude asi tak všechno, co kdy přečetla v češtině :-(

DruI syn mohl mít místo aj o hodinu tělocviku navíc. Ale my radši tu aj (oni jsou zaměření na míčové hry a to on nemusí, ač je sportovní typ). Na aj hrají hry a zpívají, úkoly bývají typu pusťte si tuhle písničku, synova nejoblíbenější hodina

notnaúkoly snad neslouží k doprobrání učiva, když se nestíhá.

Pro mě bylo důležité podívat se do hodin nejlépe na ty učitele, které by syn mohl mít.

notna no učí se stejně jako ve školce, hlavně komunikovat. Pokyn od učitelky je hlavně se jich neptejte, jak se řekne pes, neodpoví. Oni teda mají jednu hodinu týdně, ale věřím, že někde se jim to ukládá.

notna No, tak některé děti chodí na angličtinu už ve školce :o) Jenže dcera má furt problémy s výslovností i v češtině, tak ta snaha učit se do toho ještě anglickou výslovnost je taková lichá.

Evaeva Já bych teda byla asi nejradši, kdyby místo angličtiny měli kratší vyučování

notna jak se učí prvňák anglicky? Tak, že má dva dny v týdnu celý den vyučování s rodilým mluvčím, který nemluví česky. Je s nimi i u svačiny, na obědě, musí se s ním domluvit, že chtějí na WC, napít, že pro ně po svačině přijde máma a jdou k zubaři. Klasické "hodit do vody a plavat".

Ale věřím, že má smysl i ta klasická hodina, dvě v týdnu, s písničkami, barvami a počítání , Ríša uměl dost slov už z toho kroužku ve školce. 

Evaeva DruI AJ ve školce jako kroužek dcera taky měla, tak mám představu, co se děje v aj na běžné základce. Stejně jsem tehdy tu absenci aj vnímala jako mínus pro školu.

Evaeva Domácí úkoly jako doučení učiva taky neberu, ani to nepíšu. Jen pro některé je to znakem, že učitelka na to kašle, ani úkoly nezadá a děcka bez domácí práce toho budou umět míň a pak z toho ve zkratce vygenerují, že škola je hrozná a nikdy by tam dítě nedali. I jsem psala, že mi to trvalo, než jsem to rozklíčovala. A taky je to historka stará 10 let. Možná už tyhle názory nikdo nemá. Ve své bublině už první třídu neřeším, si rozšiřuju obzory tady s vámi.

notna Já s tebou naprosto souhlasím. Kluci sice chodili asi rok na nějaký anglický kroužek ve školce. Starší pak ve škole chodil na kroužek (přisel covid) a pololetí na rodileho mluvčího. Mladší nikam. Až jsem z toho měla výčitky svědomí, že jim ničím život. Ofiko začali s angličtinou ve třetí třídě, když byli po páté/třetí třídě na prázdninách, tak se suveréně dali do řeči s nějakou americkou rodinou. Teď je jim 12 a 14, na filmy se dívají v aj, max. s aj. titulkama. V životě neměli s jazykem problém ani ve škole, ani mimo (nemaji takové ty zabrany mluvit cizím jazykem).

DruI mají jednou týdně 5 hodin, jinak 4 a to mají ještě dramatickou výchovu. Míň mít nemohl, za ségry byla ještě matematická třída, tam zas měli navíc hodinu Hejného matiky 

notna to se myslím tolik nezměnilo, pořád hodně lidí považuje množství domácích úkolů za znak dobré výuky.

Evaeva Naši mají pět hodin dvakrát týdně. Ono je to nakonec docela dost.

notna jak se učí prvňák anglicky? Tak, že má dva dny v týdnu celý den vyučování s rodilým mluvčím, který nemluví česky. Je s nimi i u svačiny, na obědě, musí se s ním domluvit, že chtějí na WC, napít, že pro ně po svačině přijde máma a jdou k zubaři. Klasické "hodit do vody a plavat".

Ale věřím, že má smysl i ta klasická hodina, dvě v týdnu, s písničkami, barvami a počítání , Ríša uměl dost slov už z toho kroužku ve školce. 

​Vaše výuka je skvělá a taky věřím, že smysl má i ta jedna hodina týdně. Viděla jsem to na dceři ve 4 letech, když se jednou ročně na měsíc viděla s mojí kamarádkou, která mluvila slovensky. I jen jako dítě poznat jiné řeči má určitě význam.

Tím svým elaborátem jsem jen chtěla napsat, že naopak to není tragédie, když dítě začne s cizím jazykem později.