viktorka_od splavu ten pohled na děti se pořád posouvá. Že by někdo nerespektoval moje vlastnictví nebo jsem neměla právo na svůj názor, tak to moji rodiče určitě nedělali. Ale že bych někdy slyšela, že můžu být naštvaná, protože mi nechtějí koupit další zmrzlinu, tak to fakt ne. Že by se nám omluvili, když jsme dostaly občas na zadek nebo na nás přehnaně křičeli.... Ale od nás se omluva čekala. A mohla bych pokračovat. Ale do výchovy nám nezasahují a myslím že si ani moc neťukají na čelo 
Aspoň teda babičky.
Vše o těhotenství a dětech
02. února 2017 08:39
Ježíš, to dělá můj táta, dělali holkám na chatě na snídani palačinky, starší bývá ráno hodně nenalozena, víme doma ze se musí najíst, aby s ní byla řeč a naši tohle neuznávájí. No a taťku nenapadlo nic jiného, než když si ji slavnostně namazala, že ji tu palacinku vzal a kousnul si, bez zeptani... Dítě spustilo hysterak jak hrom, takže taťka spustil přednášku, že dostala první, že si jenom kousnul a že se zase tak moc nestalo. Úplně wtf okamžik. Tak jsem jenom poznamenala, že zeptat se mohl, dítěti jsem řekla že už se stalo, tak ať se nají a pak to vyřešíme. Ale cítila jsem se fakt jak neschopná matka, bylo mi líto dcery a vlastně i táty, myslel to původně jako srandu a netušil, že v případě snídaně se u ní nezertuje..
Zuzuli jak to? Vždyť tu opakovaně bylo, že děda nerespektuje vlastnictví kočky a to je to, co obhajuje @notna ( že ho napadlo kreslit na kočku).. teda to tam čtu já.
rasaNori jako chapu to spravne, ze ji vzal palacinku z jejiho talire a ukousnul si prvni sousto?
bublifuk já si myslím, že už si to každej posunul do nějakého svého světa. Ale celkově tak jak to chápu já a jak si myslím to pochopila většina uživatelek, tam o to vlastnictví ani tolik nejde. To už tam někdo vytrhnul a operoval s tím samostatně, a zase si to žije svým životem mimo kontext a odbočením z diskuze.
monis Tohle já udělat sambovi, mám kufry za dveřma!:D
monis je to tak. Dospělý chlap
viktorka_od splavu já to chápu, je to generace, kdy i ve škole byly běžné fyzické tresty a bylo hlavní se naučit, že něco jiného si má člověk myslet a něco jiného říkat/projevovat navenek. Věřím tomu, že jednotlivci to zvládli dělat jinak i tehdy, ale podle mě k tomu potřebovali nějaký druh talentu.
A pak konkrétně k těm poznatkům o emocích, co jsem myslela: Jsem tu dobu nezažila, ale nemyslím si, že by se všeobecně vědělo, že emoce si je třeba napřed prožít a pak půjde něco v klidu řešit, že je to prostě fyziologický proces, co nejde obejít nějakou vědomou snahou. A že trauma nevzniká tím zážitkem, ale až reakcí okolí. Divila bych se, kdyby se to vědělo za mého dětství v 90. letech, ale třeba se pletu, ale přijde mi, že se o tom začíná mluvit v posledních letech. Ale je možné, že je to subjektivní zkreslení a jen mě to dřív nezajímalo .
Karja jojo. On si tam každý najde to své a reaguje na to. Ať si to děda s malou brzo urovná a můžou tam zas na hlídání 
A mňa hrozne mrzí, že tu nebudem, keď za par rokov budete ako starí rodičia písať, ako je to s vnúčatami. A veľmi by som pri tom chcela byť. Ono to ide každou generáciou tieto strety
Já jsem tedy v mezifázi - tady absolvuji univerzitu 2. věku, abych byla na vnoučata připravena a eliminovala třecí plochy s budoucími matkami.
Jako základní bych viděla respektovat rozhodnutí rodičů, ve smyslu, že když něco řeknou svým dětem/mým vnoučatům, tak je buď podpořit a pokud s tím nesouhlasím, mlčet. Eventuálne to pak řešit s nimi o samotě, promluvit si o tom, pokud budou chtít.
A pak - chovat se k dětem jako k dospělým. Ve smyslu, že kousla bych cizí osobě do jídla?, zalátala bych cizí spolužačce oděv, atp., aniž bych se zeptala?. Jde o normální respektování osobnosti. Tím, jak se k nim člověk chová, ukazuje, jak se vlastně oni mohou chovat taky, co je "normální".
Ale chapu, každý si žije ve své bublině "normálnosti"...
Makara držím palce.
viktorka_od splavu S Miru taky souhlasím, ale je to něco jiného, než myslím já. Ale v praxi se to moc neprojevuje ani jedno, co tak pozoruju kolem sebe.
Pořád slyším věty jako "to ale není hezké se takhle vztekat" a "neplač, nic se ti nestalo" (nebo nějakou víc soft verzi). Prostě popření té samotné emoce. Nebo "podívej, letí letadlo! Tak už nebreč" - odvádění pozornosti.
Ale tím líp, jestli se pletu a jinde je svět v pořádku .
Anema já souhlasím s tebou. Fakt málokdy se potkávám s něčím jiným než píšeš.
viktorka_od splavu ještě mě napadl jeden příklad. I v jednom respektujícím podcastu prosazovali ignoraci "nežádoucích" emocí dítěte jako dobrou cestu jak ho přimět, aby se choval líp.
...jo noo, někteří lidé jsou tak roky, generace nastavení. A když to chce někdo z rodiny změnit,.byť se vymezuje laskavě asertivně, bývá za černou ovci... No, právě ty černé ovce jsou od toho, aby rozrazily ty neprospěšné vzorce a programy... Chce to trpělivost, klid a v sobě přesvědčení, že to dělám dobře nejen pro děti, sebe, ale i pro děti mých dětí... Co si o mně myslí ostatní(klidně i rodiče), není podstatné, nemá to žádnou vypovídající hodnotu o mé osobě. Vypovídá to o nich, o jejich nastaveních a vnímání života, vztahu...
