MPLee A můžu se zeptat, co řešíte? Klidně do SZ, jestli to nechceš psát veřejně. Ja i pár lidi v mým okolí jsme ted detsky psychology řešili, tak bych treba poradila konkrétněji.
Vše o těhotenství a dětech
02. února 2017 08:39
Vari kdyz to vezmu obecneji, tak nejakou labilitu a zivotni nespokojenost u 4 lete. Ma ted obdobi hroznych vzteklych scen, ale vzteka se tak jako dospele. Sice nekdy hodi zidli o zem, nebo necim, ale ma u toho takove dospele prupovidky, obvinuje ze vseho okoli. Kazde jidlo vyvola silenou scenu na tema jak ji davame jen jidlo co nechce a vlastne nic normalniho nesni.
Mysli si, ze ji nemame radi, ze v nicem neni dobra. Kazda sebemensi drobnost ji hrozne vytoci, od kriveho rohliku, pres to ze ji nejde primacknout kosticka lega, nebo ze venku sviti slunicko a bracha si vybral prvni z lednice jogurt a vyvolanto anabazi treba na pul hodiny.
tak bych rada zjistila, jak ji pomoct a co je reslny problem. Tipuju, ze dost na nepohode pridava sikovny mladsi, co ji ve spouste cinnosti dohnal/predehnal...
MPLee Muzu doporucit moji sympatickou terapeutku, co pracuje i s detmi a rodinami, kdyztak do SZ, je na Smichove.
Ono je fakt tezky ty deti nesrovnavat, kor u vas jsou oba na ty sporty, tam to je asi temer nemozny, co...
Suya pošli mi ten kontakt taky, prosím
Přijde mi,že popisuje s vcelku normální sourozence, kteří na sebe žárlí. Vystřelím takhle od boku, ač si o radu nežádala, ale třeba to trochu pomůže, než se někam dostaneš. Zkus se starší trochu pověnovat, strávit s ní nějaký čas sama bez bratra. Zajít do kina, do cukrárny. Je to taková univerzální věc, ale pomoct to může celkem rychle,rozhodně tím nic nezkazíš.
MPLee u naseho mensiho vnuka je to podobny, plus reci "nicite mi zivot". Dost ho irituje mladsi segra, on neco stavi, ona mu to rozebira, posklebuje se (naucila se od nej!), nekdy je boj je uhlidat, aby se nepobili. Kdyz je kazdy sam, jsou to mile deti, s Honzikem si moc rada povidam, je zvidavy, bystry, Adelka zas pritulna a roztomila. Vecer je jdu hlidat, ale stejne se na tu dvouhlavou san tesim 
continuityano, na to se posledni dobou zamerujeme vic a vic. Ale treba to jidlo uz je fakt problem. Za den sni spolehlive kelimek jogurtu, ale nekdy tomu predchazi hodinova scena na tema "proc nemame dneska jahodovej s kravou na kelimku, kdyz chci jahodovej, ne ja tenhle jahodovej jist nebudu! Pod vickem neni rovne a vlastne ho jist nechci. Po hodine teda sni jogurt, ve skolce ani doma pak neji a k obedu po dlouhe litanii na tema mam hrozny hlad ale jist to nebudu sni s velkou slavou 5 -10ks testovin s parmazanem. Vecer se opakuje to same a bud sni jogurt, nebo suchy rohlik a je to. Vzhledem k tomu kolik energie vyda, je to fakt problem. Uz prestala jist i parky v rohliku, obcas projde vejce... resim to i s pediatrickou, ale proste chci at to nekdo posoudi zvenci. Protoze ja uz na ni jsem trochu alergicka a budim se se stazenym zaludkem ze nas zase ceka den plny naslapovani po spickach a hromada scen.
Vcera si na veletrhu vyprosila pujceni kola s pedalama, noveho u stanku. Po 3 metrech s kolem slehla o zem a na celou halu jecela, se nesnasi tyhle pitomy kola s pedalama a ze na tom neumi a je to hloupy a stejne tam jsou zatacky a kolo ma stejne hnusne fialovou barvu. Pritom sama to chtela, my ji prosili at to nedela, protoze vime, ze s kolem uplne kamaradka neni... jasne, jsou ji 4, ma to tezky s mladsim brachou za zadkem, ale tohle uz je na me moc, no.
MPLee z mojí zkušenosti bych řekla, že čtyřletý řvou fakt dost 
MPLee jako takovouhle scénu s tím kolem klidně vystřihne starší ještě teď v sedmi. Přesně to se nám stalo v létě na dětském pump tracku. Něco se mu nepovedlo a kolo letělo na zem, kolo pitomý, dráha pitomá, rodiče pitomý, sluníčko pitomý, řev.... A ne, nebylo to naposledy v létě, frekvence se snižuje, ale pořád to máme třeba dvakrát do týdne.
Jogurty jí jen jeden druh jedné značky, jakmile pod víčkem vypadá divně, nechce ho. Tuhle si stěžoval, že mu dáváme pořád stejné svačiny do školy. Co máme asi tak dělat, když jí jen pečivo s goudou a jabko nebo mrkev.Ale u vás bude problém spíš ten objem, to u nás není.
Potrefenáhusa ale třeba mladší je spíš kňoura, hysteráky začal mít až teď v pěti a půl a docela mně to překvapilo.
MPLee já měla dnes ráno pocit, že moje starší to tu snad čte 
měli jsme takové pomalejší dopoledne, takže kolem 11 jsem jí úplně normálním hlasem požádala, aby si šla vyčistit zuby a učesat se, vytvořila podobnou scénu, jakou popisuješ - dělat to nebude, furt po ní chceme věci, které dělat nechce, musí nás furt poslouchat, zatímco "vy můžete poslouchat jenom váš mozek" atd.
Držím palce, s tím jídlem je to blbý, jinak s tím kolem mi to přijde typický, jako udělat scénu a pak koukat, co na to rodiče. Prostě vytáčet. A chápu tvůj nepokoj, na neustálé scény nemá nervy asi vůbec nikdo.
MPLeePrioomina mi to trosku jednu holčičku co s ji holky chodily na kroužek a do školky. Učitelky to hodně řešily (neříkám, že dobře nebo špatně, já ji taky neznám, jen co jsem ji potkávala tak) ze to úplně ignorovaly. Jakože vždycky ji se stala nějaká taková ublíženost, tak si to prožila někde stranou Ale fakt jsem si říkala, že je to složitá povaha. A jak kooperuje s jinými dětmi? Protože tahle holčička ona pak vůbec nedokázala kooperovat s dětmi, protože ji většinou nějak naštvaly nebo pak už i preventivne odmitaly a to vedlo ješte větším frustracim. Tak držím palce, ono je to z 90procent určitě vývojové a časem to přejde, ale kdo s tím má furt žít, že?
MPLee Je dobře, že se nenecháš ukolébat názory "to je normální". Ano, nejspíš je, ale určitě vám odborník může pomoc to přežít beze škod.
MPLee muj nazor je, ze to je vyvojova faze plus nejaka nepohoda, myslim, ze na terapii to neni. Ale koukam na to svoji zkreslenou optikou matky ditete, ktere rve jak tur uz 9 let a triletackou scenu obcas vystrihne jeste dnes. Ale to, co popisujes, mi prijde ve 4 letechuplne normalni. Ja se snazim se jim obcas venovat individualne, jit nekam jen s 1 z nich, oni casto jakoby pookreji a jsou i sdilnejsi. Se starsim mam ten stazeny zaludek uz 9 let, ale tam to bylo fakt od narozeni. Rekla bych, ze je dulezite nebyt zla. Ja s tim starsim musela od leccehos upustit, to vecne naslapovani po spickach me hodne unavovalo a neslo mi byt uplne vyladena maminka. Tak jsem to drzela aspon na tom, abych se na nej hnusne neutrhovala, a rikala si, ze to proste musi stacit
Gatita No, my s naší řvoucí holčičkou teda na terapii nakonec chodíme. Slibuju si od toho, že se ty emoce naučí líp ovládat, ale zatím to teda funguje spíš tak, že je vždycky dva tři dny po sezení s psycholožkou ještě o kus emocionálnější
MPLee A myslím, že pro klid duše a čisté svědomí děláte dobře, že to řešíte. Ono to určitě neuškodí.
DruI dávej, prosím, reporty, jsem zvědavá. Já teda toho s hysteráky na terapii nevidím, ale ono to bude jako u dospělých, prospěje to každému
Ono u toho hodnocení, co je a není normální, záleží na všech projevech, jejich četnosti,... To my tu samozřejmě neposoudíme. Jak píšu, to, že je to normální, neznamená, že psycholog nepomůže to zvládat lépe. Protože ty strategie, jak k tomu přistupovat jsou různé.
DruI a kolik ji je? Ja nad tim u starsiho dlouhodobe premyslim, ale nemuzu se odhodlat a casove by to bylo asi narocne? Mladsi dite je v tomto bez problemu (vzteka se tak primerene velu, ale za chvilku je ok a ma takovy zdravejsi pristup k zivotu a pusobi spokojene), ale u starsiho by to neco chtelo, ale nevim co, protoze ten je teda hodne svuj a nebyla jsem schopna s nim nikdy nic delat (ve smyslu fyzioterapie, logopedie...ten byl tak rezistentni, ze "domaci ukoly" byly nedelatelne). A ten se furt necim stresuje a trapi tak, ze trpi cele okoli.
Gatita Potrefenáhusa Karja DruI jako ano, děti řvou a vztekaj se, maji ruzne vrtochy. Ale to nejezeni trva uz 2 roky a potraviny vyrazuje, nepridava. To minimalne normalni neni. Vztekst se muze, ale aby sproste nadavala nam nebo braskovi neni ok. Ja necekam, ze terapeutka ji rekne ze to delat nema a mavnutim proutku bude "normalni", ale ze nam pomuze pochopit proc se tak chova a jak ji pomoct. To ze to necham byt akorat rozestve celou rodinu a ona spokojenejsi taky nebude. Takze mi to za tech "par korun" stoji, ze to s nekym proberu a poradi. Minimalne to snad aspon pochopi a budu si moct ulevit. Takhle totiz v okoli ji bud znami a kamaradi povazuji za rozmazleneho spratka a nebo me za matku co resi blbosti a mam malo prace, tak si vsimam detailu.
Karja hele ona ve skolce a v kolektivech funguje hezky. Ma kamarady napric tridama, od malych 2 letaku po kluky predskolaky. Ucitelky ji chvali, ze je v pohode, deti chodi na navstevy k nam a ona k nim. Na krouzkach taky dobry, na taborech s ni problem nemam... ona ma nejvetsi problem asi s nami
