Já bych teda ještě k těm prarodičům řekla, že hodně záleží jak se chovají k vnoučatům. Se svými rodiči mám taky různé výchovné spory, ale jsem schopná se přes ně přenést, protože vidím, že vnoučata milujou a dokážou se jim věnovat a nikdy by jim vědomě neublížili. Bohužel tchánovci jsou takoví odměření lidé, kteří s vnoučaty interagujou deset minut a pak je pošlou ať si jdou po svém, mají představu, že děti by měli fungovat na povel a teda o těch tělesnejch trestech přímo před dětmi mluví dost důrazně a nahlas.

A teda jako uznávám, že naše děti jsou náročné a já teda nevím, za co může výchova a za co diagnózy, ale prostě všechny ošklivé poznámky na jejich adresu mě strašně ničí.

999 u nás je muž doma, tak hlavne s vnukom (13) trávia čas vozenim na tréningy a zápasy a s malou teraz býva často celé doobeda, alebo aj dlhšie. Hrajú kočky, jedia blbosti, variť vie, len nie popri nej

999 hele ja jednou videla v zoo takovy fakt vystajlovany lidi, nebyli to Češi, ale nejakej slovanskej jazyk, dvojice rodičů a prarodičů, všichni jak ze žurnálu Tommy Hilfiger a zatímco ženský staly venku před zachodem a povídaly si, maly mimino tam přebalovali (malinko neobratně) ti dva chlapi, ten jejich styling tomu výjevu dodával na dokonalosti 

DruI to mi je ľúto.

Sesternica na syna autisti. Teraz už je dospelý, ale ako dieťa ho sem tam dali na prázdniny k jej rodičom sem na dedinu. A starý otec nevedel pochopiť že je to choroba, že stačí tvrdá ruka a to prejde. Raz ho zatvoril do komory, vtedy zrovna prišiel niečo k nim môj otec a hrozne mu vynadal. Chlapca mu potom na prázdniny už nedávali, ale chodili s ním často, teraz si spolu úplne v pohode, chalan deda v rámci jeho možnosti miluje, dedo už dávno pochopil. Je z neho fakt šikovný mladý muž, sesternica ho od mala viedla k športu, behavala s ním kilometre, a začala sa venovať aj iným podobne postihnutým deťom

Som na nich pyšná 

Kdysi jsem se s dcerami trochu přetahovala názorově ale ve chvíli kdy se jim narodily děti, fakt od prvního momentu vycházíme výborně. Já s nadšením objevuju vymoženosti a nové pohledy na výchovu dětí. A ony zas když to nefunguje hledají radu u mně. Umíme dělat kompromisy a nejdeme proti sobě. Taky to teď pro mě je vztahově snad nejhezčí období. 

Potrefenáhusa Dcera poprvé přebalovala vzhledem k okolnostem až 7 týdnů po porodu, takže do té doby jsme to my ostatní natrénovali, včetně chlapů :-).

Manuka Já dceři nedala jedinou nevyžádanou radu a na ty vyžádané jsem odpovídala: Ježíši, zavolej kamarádkám :-)).

Musím říct, že mí rodiče jsou perfektní servisáci, mamka se stará o krmeni dravé zvěře, taťka o rozvoz. Ale už si s vnoučaty neumí moc hrát, přitom když jsme byly se ségrou malé, tak si s námi hráli. A taky jsou děsní generalové. Naštěstí kluci už jsou ve věku, kdy se umí ozvat a zabaví se sami. Takže museli nějak přežít ty první roky až desetiletí. 

Ideální dědeček je mužův tatínek, bohužel 400 km daleko. Ale ten jim chystá stezky odvahy, batolata houpe na  v x metrech na lezeckých stěnách, vyrabí ferraty, nechává je slaňovat v Písku z mostu do Otavy, atd.

Nevyžádané rady chrlí mamka furt, to je nutné ignorovat. My se teda fest poštěkáme, ale v tomhle jsme italská rodina, za pár hodin je klid (a můžeme znova).

(...)

ale prostě všechny ošklivé poznámky na jejich adresu mě strašně ničí.

​

brrr On bude asi problém v tom, co je nevyžádaná rada. Dělám teď dost věcí s mámou, zavařování, marmelády, sirupy a máma to ze sebe chrlí pořád, ale mně to přijde takové milé a starostlivé, jakože mi radí jak sestavit její starý odšťavňovač, co dělat, když to nepoteče, kolik šumu ještě sesbírat aby to bylo OK, to její želírování mi přijde jak raketová věda. Pořád mi říká, že se u práce musí přemýšlet, abych se nenadřela. :D Takže bych řekla, že záleží kdo ty nevyžádané rady poslouchá, já jsem dost otevřená a baví mě to. Pálavu moc nepiju, ale s mámou vždycky. :D :D Ještě nás čekají černice, ale to přijede švagrová s neteří, tak to bude další kolo rad, ale ony se teda ptají.

999 můj táta přebalovat umí, minimálně ségru přebaloval běžně, ale do přebalování vnoučat se nehrneMůj muž to dělá od první chvíle, ale tchán podle mě v životě dítě nepřebalil, ani třeba chodícímu batoleti nenatáhl plenu. Ale i když vím, že děti úplně nemusí, ty jejich manýry, tak ty krátké chvíle, co s nimi tráví,vše jim věnuje, kope si s nimi a houpe je, i kočárek vozil.

Kan Hele, myslím, že u nás je to dáno tím, že bydlí o patro níž, takže jsme v každodenním kontaktu i s radama. Spoustu jich odmávám, ale občas bouchnu.  Zkoušela jsem jí to vysvětlit i v klidu, ale nepomáha to. Vidím to tak, že to asi přežijeme. Já z toho v zásadě žadné ujímání nemám, v tomhle jsem dost splachovací, ale to rodiče taky (otec teda víc, tam jsme kopie).

999 přesně! Ono je to i tím že já si svých dcer fakt vážím. Obě dosáhly v životě daleko dál než já. I dětem se věnují víc než já jim kdysi. Našly si fajn partnery. Jen potichu šeptnu že jsou trochu bordelářky ale od puberty to ode mě neslyšely. 

mne maminka asi nejake nevyzadane rady davala, ale ja to absolutne ignoruju, beru to tak ze na vlastni rodice je clovek zvykly, tak to pousti druhym uchem

rozhodne nebyla jako jeji matka, ktera nasim prolizala lednicku a hledala potraviny s proslym datem spotreby

snad se doziju a nejaky to vnouce taky kapne, bylo by to hezky:-)

viktorka_od splavu ono asi záleží na míře. U nás je na nevyžádané rady expert můj táta, ale mamka taky občas nějakou měla. Ale je to v rozumné míře, myslím, že to dělá skoro každý. Ale když se to vyžene do extrému... Nebo rady od mojí babičky ohledně ponožek a oblékání celkově, tomu jsem se jen usmívala. I ona se tomu spíš smála

Kan ono je to aj tónom. Od mamy počúvam len rozkazovaci a 'musíš!' Ťažko sa s ňou funguje.

A ja ťažko bojujem so sebou, aby som to nerobila malému. 

Evaeva jj:-)

vzpominam spis na ty babicky, ty teda byvaly dosti chytry:-P co vse pry kojenec nutne potrebuje: caj, sul, cukr..  cokoladu dokonce

viktorka_od splavu to u nás naštěstí nebylo ani od mých babiček. Akorát údiv, že žijí jen z mého mlíka, že žádná kaše, Sunar, čaj, v dobrém, ona v souladu s tehdejšími trendy skoro nekojila.

Manuka No tak to, že jsem bordelářka se od maminky dozvídám pravidelně :)