Makara a měly nějakou církevní průpravu z rodiny?
žádnou. "Náboženská" část přijímaček pro ně byla nejtěžší. No, přípravě věnovaly každý asi tak hodinu, že si prošly testy z minulých let
.
Ona ta škola je církevní, že zřizovatelem je arcibiskupství, ale nikoho na víru neobracejí. Jen se žáci a rodiče zavazují, že budou respektovat křesťanské hodnoty.
Evaeva bohuzel dospelyho uz neosulis, ma presne dana pravidla jak ma ktere jidlo chutnat, vonet a jakou ma mit konzistenci. i jine baleni muze byt problem. nekdy si i vzpomene, ze mival rad xy co varila maminka, napr.. ale jelikoz nevari, neumi to popsat a trefit se do chuti je zhola nemozny.
Posledné, čo by som chcela, je dávat nevyziadané rady a diagnózy na diaľku...ale len pre istotu...pozerala si uz dg. ARFID?
Ber to prosím len ako vstup do debaty, vy dvaja viete lepšie, čo riešite.
Aranel sklenicky s domacim ovocem neposoudim. Ty u nas zavarovala jen tchyne, hezky ovoce pul na pul s cukrem a pak se desne divila, ze ani ja, ani svagrova, jsme to kojencum nedavaly, kdyz jeji synove na tom tak hezky prospivali
I kdyz to mela i moje mama, ta se strasne divila, ze dceri davam samotne nastrouhane jablko. Ma se to tem detem prece osladit, aby jim to ovoce chutnalo
Mozna jako takovy dodatek k te debate, proc ty moderni matky radeji detem nedavaji tu poctivou domaci stravu jako driv
To mi radila kolegyně v práci, tehdy jí bylo asi 55 let, že příkrmy musím sladit, aby mi je jedl, i zeleninu a maso! Si u toho vždycky říkám, jestli se dřív tak netlačilo na ty příkrmy, protože třeba nebyl tak snadno k dostání sunar (a moc matek nekojilo)? Nebo byl drahý?
A jak jsi psala výš o tom banánu, tak ten byl předmětem sváru i u nás, když babi s hrůzou zjistila, že v 8 měsících ho ještě nemám mimino zavedený, protože se přece začíná banánem s jablkem! Chudák naše dítě začalo květákem a dýní
slniecko ano, to je dost vystizny:-/
Mně nikdo sladit nenutil, ale babička vždycky nechápavě koukala, jak jim to jede bez toho cukru. Ale zrovna dýně a mrkev, kterýma jsem začínala já, jsou dost sladký samy o sobě. Ty kaše taky.
Ale ona je tu opět trochu bublinka. Teta sladila kaše sestřenici, které je teď 10.
me spis babicky nutily solit, ze pry bez soli to je nezdravy
Evaeva No, je pravda, že jsem se o příkrmy, dokud se mi nenarodilo první dítě, nezajímala, tak je i možné, že proto jsem o tom slazení poprvé slyšela taky až v té době, a že matky kolem mě třeba taky sladily, to nevím, no.
Myrtila nechtěla bych tím říct, že skoro každý sladí, ale asi to nebude úplně praktika z historie. Asi tak jako pořád vidíš vodění nechodících za ruce a tak.
slnieckoARFID jsem "diagnostikovala" Viktorovi už dávno. Ale pojmenování toho stavu stejně nijak nepomůže v jeho řešení, resp. je tu jen málo odborníků, kteří o tom něco ví a nesmetou případ ze stolu jako "vybíravost".
Myrtila Sunar je naopak drahej dneska, dříve byl na recept. Místo kojení jakoby 
Aranel Já jsem ty domácí příkrmy vařila, ale ovocné nejedly, ony jsou ty domácí trpké, nejsou rozhodně chuťově ani konzistence tak lákavé jako kupované. Ale prostě jsem je jen vařila, možná zavařením to chytne nějakou tu chuť co tomu chyběla.
Myrtila to mi pripominas, ze ja dostavala nejaky sunar, co se michal s cukrem a vodou. Co konkretne to bylo, netusim. Jsem rocnik 91. A sladkou kasi na noc, po ktere jsem pry od tretiho mesice prospala celou noc.
Sunar se kdysi rozhodne michal jen s vodou. Pamatuji si bratránka, kterému je teď kolem 20.
Zas bych negeneralizovala, za mého dětství rozhodně bylo sladkého méně než ted. moje máma nám třeba nedávala sladké do dvou let vůbec a rozhodně nebylo kdysi zvykem mít něco sladkého denně nebo doma v zásobě, spíš se pekly nějaké buchty. My jsme doma nemívali ani kostkový cukr, o nějakých sušenkách typu horalky ani nemluvě, to bylo jídlo určené speciálně na výlet, Termix byl docela drahý, mohli jsme mít jogurt.
V Mikuláši byla nějaká čokoláda a hlavně mandarinky, banan, to bývala veliká vzácnost. Doteď si tu vůni pamatuji.
Zuzuli sunar se michal jen s vodou, jestli ti ho navrch sladili, tak to byla domaci iniciativa
Evaeva Tak jsem to pochopila, tady je to fakt taková specifická bublina. V reálném světě jsem se navíc o příkrmech snad nikdy s nikým s malými dětmi nebavila kromě poznámky "ještě nedáváme", nebo "už dáváme", tak vlastně nevím, jak to kdo kolem mě praktikoval.
Aranel No, ale byl vždycky dostupný v množství, jaké bylo potřeba? Nebo to bylo jako s vložkama a toaleťákem (historky z naší rodiny)? Jenom řečnická, ale třeba by to tu někdo pamatoval?
Zuzuli Tyjo, to se zeptám mamky, čím nás krmila. Trochu nás kojila, ale jenom chvilku, pak jsme byli na flašce. Brácha měl opravdu Sunar, to si pamatuju. Já jsem dítě předrevoluční, brácha těsně porevoluční.
Karja Asi ne, švestky jsou prej trpčí - syrové byly sladké, ale oloupané zavařené ne až tak. (Jsou to takový ty "bosenský", ne pravý malý švestky!) Bylo mi doporučeno dosladit banánem nebo... wait for it... drcenejma piškotama! Ty ještě nezazněly!
continuity Tak si to taky pamatuju, sladkosti doma vůbec nebyly. Jenom něco na Mikuláše a nebo zcela výjimečně, i na narozeniny se pekl dort, žádné kupované sladké. A ani sladké jogurty jsme neměli, naši celkově tenhle segment úplně míjeli, jedla se jenom lučina nebo různé sýry.
Jediné co, tak se u nás vždycky pily sladké domácí sirupy, nebo sladký čaj, ovšem výsledkem toho je, že dodnes dobrovolně nepozřu jakoukoli červenou šťávu, ani červený čaj (Malinový nebo jahodový sirup a šípkový čaj, ble)
jak bylo řečeno, Sunar byl na předpis v lékárně.
A bylo to místo kojení, stejně jako dnes, akorát to ho musel napsat pediatr. Fakt se kojencům nedávalo v šesti týdnech kravské mléko nebo nevím čím by se to mělo jako mělo nahrazovat?
Myrtila pamatoval (mam deti r. 89-95), sunar bejval k dostani normalne bezne. Na predpis bejvalo mliko pro uplne maly mimina, myslim feminar se to jmenovalo.
MyrtilaJežíš ty sirupy, to si mi připomněla, to bylo strašné. Nejhorší bylo, když se ho tam dalo málo.
Ještě šel bezový od babičky, ale jinak jsem radši pila vodu..
