Včera jsem konečně ostříhala Viktora, začala jsem ho na to připravovat minulou sobotu a doufala jsem, že na Vánoce už bude ostříhaný, takže nakonec se odhodlával týden, týden usilovného popisování, jak to bude probíhat, že to nebude bolet, jak dlouho to bude trvat, kde všude budeme stříhat... Včera si konečně nastavil časomíru, že za 15 minut jdeme na to. Šel jak na popravu. Zvládnul to jen s jedním propadem k fňukání, stříhala jsem bleskově a hodně, na detaily není v tomhle případě vůbec čas. Po skončení měl asi z té úlevy úplně hysterický záchvat smíchu a po sprchování se dostavil regulérní šok, začal se chudák neovladatelně třást, seděli jsme v objetí, doku to nepřešlo. Tak zhruba za tři měsíce znovu. A to se blíží pravidelná výroční událost - odběr krve. 

Někdy je to fakt náročný. 

Pinot Noir

Pinot Noir chudák malej

Pinot Noir 

U nás jsem to stříhání nedávala spíš já To jejich věčný cukání a otáčení hlavy za kdejakým šustnutím Jak to umělo slušně sedět a aspoň pozdravit, chodilo se k holiči  - rychlejší než já a navíc větší autorita

Pinot Noir To musi být strašný stres pro vás oba. Nestřihat není řešení? Nebo naopak pravidelně často v rámci nejakeho pravidelného rituálu?

barbucha kéž by to bylo tak jednoduché.

notna nestříhat nechci, vši neustále číhají. . Ale vždycky si právě říkám, že bych měla stříhat častěji, ať si zvykne. No a pak jsou najednou zase tři měsíce v čudu.

žluťásek výmluvy!

Janulik03 jako nám by se popravdě i hodil, ale jednak jsou hodně drahé, když jsou za nějaké rozumné peníze, tak nevypadají nejlíp, a třeťak jsou už z logiky věco dost masivní a do toho prostoru, kde by ten stůl měl stát, se tou mohutností vůbec nehodí, byť by se nám tam možná na centimetry nějak vešel.

Zinanám by vošiel, len už jej to fuk. Chcela som ten náš miliardový presťahovať niekam , kde by bol lepšie dostupný po re bas, a nie u syna v obývačke, ale že sa nikam inam nevojde. Na terase by sa zničil, tak už to neriešime 

Pinot Noir jak je to vlastně s vešma ve škole? Nase deti naštěstí jeste nedotáhly

tlapkam moc, chudák malej (chudáci oba) 

Potrefenáhusa Ríša dotáhl vši poprvé v životě až letos, ve třetí třídě! Myslela jsem, že když jsme přežili nižší věk bez seznámení s tou havětí, už se to nemůže stát. Tak bohužel. 

Potrefenáhusa u nás ve školce (& jeslích) si pamatuju vši na nástěnce jednou. Oproti tomu ze školy už jsme měli doma vši dvakrát (jednou z toho zároveň s covidem a následováno střevní chřipkou ) a družina info o vších během pěti let posílala už mockrát. 

Potrefenáhusa u nás byly asi jednou za první stupeň, měli je oba, teď je dcera v 6. Třídě a upozornění bylo nedávno, ale ona je neměla. Tak asi jsou, ale ne tak často...

Potrefenáhusa My třeba vši naštěstí ještě neměli, ale upozornění ze školy chodí o dost častěji než ze školky (u dcery ve třídě byly za celou školkovou docházku fakt jenom jednou a to tenkrát učitelka tvrdila, že to nějaké dítě dotáhlo přes staršího sourozence ze školy ;o)

Dnes jsme byli s Rosťovým kamarádem na vánočním putování Hradem. Blbý nápad, jít tam v tuto roční dobu

Ale děti si to spolu užily, Šárce se nejvíc líbily mechanické krabice.

dzizisketa my chceme jít v týdnu. V čem byl problém?

Pinot Noir tak za tři měsíce...

Potrefenáhusa my ze školy ještě upozornění neměli, ze školky asi dvakrát. Ale já i ségra jsme měly vši až nějak okolo přelomu prvního a druhého stupně 

Evaeva DruI JankaM Tabea Pinot Noir u nás ze školky chodí avízo tak dvakrát do roka, zatím taky nic, doufala jsem taky, že je to výsada toho mladšího věku 

Potrefenáhusa

Nám že školy chodí avizo ještě častěji než ze školky;-).

Pinot Noir Je to náročný, ale zvládáš to úplně obdivuhodne;-). Jako pro Vikiho, chápu, že ty ses zralá na mašli. Taky bych ho strihala, myslim, že čím delší vlasy a delší promlky, tím asi hůře by to snášel;-). Spíš je otázka zda nějaký sestřih nedat ještě častěji do nějaké běžné koupelnové rutiny, ale to by mu asi hodně vadilo co? Zvlášť když už to takhle zná jinak .

barbucha kéž by to bylo tak jednoduché.

notna nestříhat nechci, vši neustále číhají. . Ale vždycky si právě říkám, že bych měla stříhat častěji, ať si zvykne. No a pak jsou najednou zase tři měsíce v čudu.

​kdyby člověk věděl, jestli je lepší ty děti nechat z těch strachů vyrůst, nebo je spíš otužovat... syn jako malý stříhání taky nesnášel. Jednou jsem s ním byla u holičky, dobré známé mých rodičů. Bylo to velký přemlouvání, ona už říkala, že na to kašlem, protože už se jí tam i dítě strachy pozvracelo. Nakonec to teda klaplo, ale pak jsem ho zas dlouho stříhala sama. Kdo z nás chce sobě a dítěti připravovat stres, pokud to není nezbytně nutný, že jo. 
Na očkování a odběry krve vzpomínám taky se staženým žaludkem. Ještě v 9 letech byl odběr spojený s hodně dlouhým přemlouváním, v 10 už to šlo dobře. Držím palce, ať ten odběr zvládnete s co nejmenším stresem.