Potrefenáhusa ty u nás s chůzí rozhodně neskončily Když lezli, v kočárku tolik být nechtěli, to bylo na kočár asi nejslabší období. S chůzí asi pochopili, o co by mohli přijít Dokonce i mimiňák začal normálně sedět. 

Náš starší chodí na logopedii od čerstvých 4 let, takže už 1 a tři čtvrtě roku, a my se s mužem celou dobu dohadujeme, co z toho by časem zvládnul sám jenom tím, že k tomu prostě dozraje - rozhodně ne všechno, ale něco trénujeme jak otroci měsíce, a pak cvak, ze dne na den to jde samo. Taky na něm teda v přímém přenlsu vždycky vidíme, jak se mu ta výslovnost mění podle toho, co nás zrovna potká za další věci - vždycky po nemoci, když dýchá pusou, že má ucpaný  nos, se to dost zhorší, nebo teď pořád dokola řešíme zuby, má 2 kazy a pořád mu vypadávají plomby, už nevim, na kolikátou opravu půjdeme, a v tu dobu se mu ta výslovnost taky vždycky zhorší, pak to zase pracně trénujeme, abychom se dostali na původní úroveň.

DruI Na L jsme se taky strašně zasekli jako hned na prvním písmenu, pak nám ho logopedka i proložila dalšími písmeny, i když říkala, že běžně se to nedělá, ale už jsme všichni byli z L úplně vyčerpaní. 

No a velice pravděpodobně nás čeká druhé kolo s mladším, protože on prostě nemluví. Komunikovat se snaží, je to doslova mistr pantomimy, ale jede si svých asi 5 zvuků (převažuje jednoduché eeee) a nic nového nepřibývá. Popravdě mě to už začíná znervózňovat, jsou mu necelé dva roky,  asi ho zkusím nacpat aspoň na konzultaci k naší logopedce. Starší v tomhle věku spojoval 2-3 slova do vět.