continuity v naší rodině se většina hraček schovává, pryč dávám fakt minimum věcí. Nemáme pak problém to používat klidně jako dárky, když se to hodí, nic se nekupuje.

Loni jsem velkou krabici věcí "prodala" asi za dvě stovky. Myslím, že si to vzala nějaká babička pro vnoučata, aby měla něco doma, když přijedou. 

Zatím jsem se nějak elegantně zbavila všeho, co mi bylo líto vyhodit, včetně příkrmů. Akorát ty plyšáky občas vyhazujeme, ale to mi líto není

Malenge vazne :-) dej kdyztak vedet, budeme radi a tady s ero uda obratem :-) 

barbucha ja ted uz vzdycky pred swapem napisu 3-4 skladum, dd nebo i konkretnim samozivitelkam. Napisou si konkretni veci - kolikrat treba i tak konkretni jako ze tricka 128 s mincraftem nebo povleceni s Elsou, knizky o necem... proste co zrovna aktualni deti v zarizeni potrebuji, nebo si preji. A my to pak nabalime a na nase naklady posleme. Ne vzdycky to idealne klapne, zvlast prvni rok mi onemocnely deti a pomocnici to nezabalily uplne podle rozpisu... Velikosti na novorozence si na jare ochotne vzali v porodnici, vetsinu detskych veci, kocarky a tak si vzal tady nejblizsi pestousnky sklad. A i v tom detskem domove byli radi, ze si deti mohly vybrat i neco pro radost a ne jen co nutne potrebuji a posilali pak dekovne fotky male holcicky s bundou peppa pig a slecen v plesovych satech, jak si delaly modni prehlidky. 

Pokud se to povede, bude to mnohem lepší než zákaz mobilů ve školách.

https://tech.hn.cz/c7-67921800-11rrfj-dc0ceea1edef3ea

Držme si palce. 

continuitydal si tam špatný odkaz, ta Lužická jezera 

Evaevadíky, opraveno. 

MPLee Malenge Myrtila to je vážně skvělé, že ty věci vozíte na ta správná místa. Já toho vůbec nejsem schopná, vždycky s vypětím sil vyřadím nějakou hromadu krámů, ale už nemám na to někam s tím chodit. Asi tak 50 % dávám kamarádce s příhodně starýma klukama, ale ten zbytek, co se jí nehodí, končí v nějakém charitativním kontejneru, občas jsou ty věci i rozsypané a rozšlapané kolem na ulici, přijde mi to hrozný. Nějaké hodnotnější hračky se mi podařilo prodat na Vinted, za míň, než konkurence, což starší dítě neslo dost nelibě (tu cenu, hračky už nechtěli ani jeden), ale prostě se mi to nechtělo sušit pro další generace. Navíc si myslím, že my postarší rodiče se možná ani vnuku nedočkáme :-/

Gatita To přemýšlíme stejně, s tím schováváním hraček pro další generace. Já to všechno nemilosrdně lifruju pryč, něco jsem prodala, ale bohužel většina je po nás do popelnice. Aspoň se utěšuju, že část věcí u nás jela už 5. kolo, spoustu jsme toho měli po příbuzných. Jediné, k čemu nevim, jak se postavit, je duplo, máme ho 2 obří boxy, včetně kuličkodráhy. Teď si s tím hrajou, ale až přijde jeho čas, nevím, jestli se mi to bude chtít skladovat 30 let. To samé pak lego. 

Myrtilajá jsem taky tým neskladovat, moje máma Nela uložené oblečení po nás a všechno to letělo do popelnice. hračky taky poslala víceméně všechny dál.

Jediné, co jsem skladovala bylo Lego. Nakonec jsem Primo věnovala do školky, kam chodily děti a Duplo jsme s dětma rozdelili na nějaké smysluplné balíčky, když začala válka na Ukrajině a odvezla jsem to celé do šatníku, včetně starých ručníku z výbavy a nějakého nádobí.

Lego pořád mám komplet, ale s tím si jednou v důchodu budu hrát já!

Jinak lego je plast a stárne, kostičky praskají. lego po nás bylo u našich a v perfektní kondici fakt nebylo, mužova pirátská loď taky už nic moc. A to ještě pár let zpět změnili recepturu na nějakou udržitelnější, takže předpokládám, že degradace bude ještě rychlejší.  

Ale díky za tuhle diskuzi, připomnělo mi to, že jsem kamarádce v květnu nabízela tři školní batohy, napsala, že je chce a už se neozvala. Takže jsem se ozvala já a právě s nima odešel její muž.

continuity Je to tak, oblečení po nás jsme nakonec vyhodili, dnes se oblíká jinak a akrylový svetříčky nebo čepičky... to ne no. Ale dost knížek nachází ještě využití, leporela o krtkovi a Ladovy básničky přežila bez úhony.

Myrtila moje děti si na chalupě hrají s padesát let starými autíčky po mém strýci a stejně starou panenkou po máměMáme tam taky úžasnou dřevěnou mašinku s vagónky a kočárek po mojí babičce. U nás se to užije. Co se rozbije, se vyhodí, a samozřejmě neschováváme úplně vše. Ale hračky po nás jsou normálně k užití, lego, Duplo, stohovací kelímky po mě, dřevěné kostky, knížky samozřejmě, dokonce i nějaké bábovky. Vláčkodráhu máme po ségře, po druhé hrací pianko. Věci po malé ségře kluci dostávají jako dárky. Dávám pryč hlavně to, co nezaujalo nebo v něčem nevyhovovalo a samozřejmě všechny možné kraviny.

Aranel oblečení po nás ani mamka neschovávala. Po ségře jo, to je pořád v oběhu, já to taky schovávám. Ale pro vnoučata to schovávat taky nebudu. Jestli se to neužije u ségry, půjde to někomu jinému už definitivně. Hračky mi dávají větší smysl. 

Kluci spali/spí v batolecí postýlce po mě, měli jsme i miminkovskou po mámě na chalupě. Nočník jsem nekupovala vůbec a to máme dva. A vlastně ani vaničku

Evaeva ja jsem rada, ze jsme postylku starou dostali a nemuseli ji kupovat, spalo se v ni presne 0x 

continuity Aranel Mamka i tchýně taky schovávaly oblečení po nás, i když nevím, co si od toho přesně slibovaly, obě várky byly shodně po 7 dětech, i těsně po uskladnění muselo být jasné, že tohle už nikdo nosit nebude. Navíc obě shodně to daly na půdu, sáčky zdegradovaly, takže jak to bylo, šlo to do popelnice. Košilky, akrylové svetříky, fusak z kožešiny, který se dneska nevejde do žádného kočárku, navíc zimy se změnily, děti by se v tom uvařily. 
Hračky nějaké po nás máme, třeba zrovna to lego.

Potrefenáhusa my tu doma měli od máminy kolegyně, koupili jsme jí ještě s kočárkem, fusakem a nevím čím za pár korun. Pak jsme teda koupili ještě asi dvě, taky z bazaru. Ale u nás se užily dost. Všechny pořád máme Dobrý byl taky pojízdný košík, ten je taky po mně, super věc.

Evaeva ja jsem mela pujcenej na starsi, ale byl hrozne hlubokej na to odkládání ve spánku a jak furt řvala, byla tam nakonec taky jen párkrát 

mnohem lepsi službu, a opravdu mnohaletou, nam udělal starej houpací kočár v kuchyni, ten byl úplně geniální 

Potrefenáhusa ten náš je naopak mělký, já ho používala hlavně na bdění, na spaní tak měsíc a to usínali bez mojí intervence. Za několik tisíc bych si ho nekupovala, ale když byl k dispozici... 

Myrtila ja to Duplo právě prodala. Hrozně se to ve mně pralo, protoze Duplo považuji za nadčasovou hračku, je to i taková moje srdcovka. Starší syn si s tím hrál hrozně dlouho, i po přesedláni na Lego Technic si občas vytáhl Duplo, aby ho použil v nějakém svém projektu. A je to hračka, která vydrží 30 let ve sklepe, navíc malá krabička dnes vyjde pomalu na pětistovku... ale už si s tím nikdo nehrál, vnoučat se nejspíš nedožiji... a už mě to doma strašně sejřilo, bylo toho už všeho moc, tak si pro to přijela mladá maminka s malým fanouškem Dupla, byl to pro mě dobrý deal, vypadali, že si s tím budou hrát celá rodina. Jen starší syn je takový ekonom, on si zjišťuje, kolik co stojí a za kolik by se to dalo prodat, tak dost brblal (peníze z prodeje jim nechávám) a dlouho to řešil, vlastně mi to nakonec přišlo i trochu nevýchovné z hlediska finanční gramotnosti, ale nějak jsem mu to vysvětlila. A ještě jsem se takto zbavila velké bedny ikea kolejí a vlaků, a to se mi ulevilo fakt moc. 

Gatita kdyz ono i to duplo starne. Mamka po nas take vsechno schovala a i kdyz bylo vlastne v pohode, tak maisnky maji dneska lepsi funkce, zviratka vypadaji jinak a pak samozrejme kazdy touzil po nejake aktualni sade jako peppa pig nebo spidey... takze nejaky zaklad se vyuzil, ale stejne se dokupovalo. Ja po detech schovam nejakou mensi bednu zakladnich kostek, par tech nejnovejsich figurek typu spidey a peppa a koleje k vlaku. Ale ty masiny poslu dal, protoze po 25 letech jsme stejne vsem nechavaly menit motory a nakonec kupovaly ty nove...

Potrefenáhusa Tak my jsme postýlku koupili, takovou krásnou, drahou, k ní půjčili monitor dechu, a náš starší v ní spal přesně jednou 2 hodiny pak když jsem čekala mladšího, dala jsem ji bratrovi, čekali dítě v podobném termínu, a ti ji používají doteď. My jsme si místo toho nechali udělat jednolůžko stejně vysoké jako manželská postel, přirazili ho k ní a spali jsme všichni pohromadě. 

Zato naše vanička, to je extra udržitelný kus, koupili ji rodiče manželovy kamarádky, pak putovala po dalších miminech z jejich rodiny a přátel, pak to nějak přeskočilo na naši generaci, jenom já vím o 4 dětech našich přátel, co se v ní koupaly, a teď naši dva. U nás už asi skončí, zřejmě jsme poslední z téhle bandy, která si ji trochu nostalgicky předávala, kdo má malé děti. Kolovala skoro 40 let!

Gatita Přesně, taky ho považuju za naprosto nadčasovou hračku, ale máme ho tak strašně moc, že se mi tu přes to nechce zbytek života skákat.