continuity Druhý cizí jazyk od šesté třídy běžné základní školy považuju za velkou chybu.
Čeština - chrám i tvrz
18. srpna 2017 08:16
continuity v slovenčine existuje stále zhoda prísudku s podmetom (zhoda nie je iba i a y v tvaroch slovies), napr. muž čítal, žena čítala, muži a ženy čítali, nemáme muž čítali či muž čítať, zrušilo sa v r.1953 rozlišovanie i/y v tvaroch slovies typu muži čítali, ženy čítali, tu je to v slovenčine oproti češtine zjednodušené, rovnako sa v slov. pravopise zjednodušilo písanie predpôn s, z, kým v češtine sa tu udržal starší komplikovanejší pravopis.
Reakce na Sweet Potato:
continuity Druhý cizí jazyk od šesté třídy běžné základní školy považuju za velkou chybu.
dorota no dobře, ale v češtině se to děti učí půl roku. Ve slovenštině už jsem šťastně zapomněla, že něco takového vůbec existuje a na můj pravopis to nemá vliv.
Reakce na continuity:
ve slovenštině je shoda podmětu a přísudku zrušena už víc nez sto let. A víš co je zajímavé? Celkem se tam domluvíme.
To jsem netušila, že ve slovenštině, to jest v ustanovený spisovný slovenštině, někdy vůbec shoda podmětu s přísudkem existovala! Fakt to tam - někdy v té polovině 19. století - měli?!
edit: mám na mysli samozřejmě i/y a koukám, že to už nakousla dorota
barbucha áno, aj v spisovnej slovenčine fungovala zhoda typu muži robili, ale ženy, deti robily, domy stály, konkrétne od cca polovice 19. storočia do zmeny pravidiel v r. 1953. Rovnako sa aj v slovenčine písali predpony s-, z- podľa etymologického princípu (napr. zkúška, ženy sa sišly, sobrať a pod.) podobne, ako je to v češtine dodnes. O zjednodušenie pravopisu sa niektorí snažili už v 30. rokoch 20. stor., napokon sa zmeny (i/y v tvaroch slovies pri zhode, s-, z-) uskutočnili pri vydaní Pravidiel slov. pravopisu v r. 1953. V knihách, novinách a časopisoch vydaných pred r. 1953 sa však s týmito javmi môže stretnúť aj dnešný čitateľ.
dorota ja doufam ze za myho zivota se to v cestine neujme, pro me je to utrpeni cist continuity 
dorota Díky za jazykové okénko!
Čeština ti jde skvěle, podle shody PO s PŘ jsem pochopila, že tvůj mateřský jazyk bude slovenština.
Ptáš se, proč toho dnešní studenti údajně umí méně než ti před lety?
Vycházejme z toho, že Gaussova křivka zůstává stejná. Před třiceti lety byla struktura našeho školství jiná. Středoškolské vzdělání zakončené maturitou měla (trochu střílím od boku - nemám teď k dispozici přesné údaje) cca polovina populace zapojené do vzdělávacího procesu, na vysokou školu jich šlo ještě podstatně méně. Mnohé učňáky byly považovány za vysoce prestižní, jít na řemeslo patřilo k rodinné tradici, a co si budeme povídat, bylo i příslibem dobrého finančního ohodnocení do budoucna. Jak to vypadá dneska? Ze základek dochází k odlivu do víceletých gymnázií (dvakrát!), síť středních škol je tak široká, že se na maturitní studia dostane opravdu téměř každý. To vede ke ztrátě motivace, prostředí ve třídě není natolik konkurenční, aby se studenti snažili dostat ze sebe maximum. Jasně, předmět může hodně znechutit vyučující bazírující na afrických žížalách či pronásledující studenty hodinu co hodinu slepou mapou, ale to neplatí o všech kantorech. Nezanedbatelnou roli sehrává i rodinné zázemí.
Samostatnou kapitolou jsou předimenzované vysoké školy, nabízející množství pseudooborů, značně benevolentní co se týká délky studia i případného (a opakovaného) zahájení studia na jiné VŠ.
Takže děti se opravdu nerodí hloupější než před několika desetiletími, ale prostě velkému procentu z nich systém umožňuje proplout vzdělávacím procesem (a dosáhnout konkrétního lejstra) tak nějak s vynaložením menšího úsilí.
Jenom podotýkám, že jsem se vyjadřovala ke stavu přecovidovému, specifika posledního více než roku budeme bohužel hodnotit a pociťovat s odstupem doby.
predstava, ze kdyz vsichni pujdou studovat, stanou se chytrejsimi je skodlivy omyl
Díky, to jsem fakt nevěděla, myslela jsem že to takhle bylo od začátku.
U nás byly myslím v padesátých letech taky podobný snahy (o zjednodušení pravopisu) - evidentně to přišlo ze strany a vlády, kde tehdy figurovaly polovzdělaný, ne-li rovnou nevzdělaný soudružský kádry, kterejm pravopis činil nepřekonatelný obtíže Naštěstí se tehdy podařilo českej pravopis uhájit 
a jako viktorka_od splavu pevně doufám, že to zůstane víceméně bez zásadních změn, protože například ta shoda podmětu s přísudkem prostě k češtině (její barvitosti) patří, a nejen ta shoda... psát tzv. "piš jak slyš" a pak to i číst, to bi mně prostě zabylo!
barbucha uff, no, navic i/y meni vyznam slov myslim vic nez ty carky (mit matku-myt matku:-)
Reakce na viktorka_od splavu:
Hanka H
predstava, ze kdyz vsichni pujdou studovat, stanou se chytrejsimi je skodlivy omyl
Ale bohužel dost rozšířený
. Věkový průměr řemeslníků je naprosto tristní - už třicet let nám chodí opravovat okapy ten samý pán - odhaduji ho na sedmdesátníka. Sice vitálního, ale když jsem ho minule na tu střechu pouštěla, neměla jsem vůbec dobrý pocit...
Hanka H podle mě se udelala strašná škoda tím, že se zrušily ucnaky s maturitou. Ani za mý doby neměly učňovske obory bez maturity kdovíjakou prestiž, ale ty maturitní už byly zcela jiná věc.
Muž má ucnak s maturitou, teď je to normální střední škola, protože bez maturity nelze, výuční list nahrazuje oborový průkaz.
Argumentuje se často tím, že tu maturitu lze dodělat, ale znám jenom dva lidi, co se jim to povedlo a stalo je to mnohem víc úsilí než běžným způsobem. ( Ten druhý pak vystudoval dějiny umění na Sorboně, takže v tom gaussovskem rozložení je spíš víc vpravo).
viktorka_od splavu ale vysokoskolaci maji opravdu nejlepsi uplatneni na trhu prace a nejnizsi nezamestnanost.
Navic v dnesni dobe hraji naucene znalosti spis mensi roli (existuji samozrejme "tradicni" obory, kter jsou vyjimkou). Lidi v prubehu zivota meni zamereni, uci se nove veci, navic se spousta oboru vyviji tak rychle, ze je potreba se neustale dale vzdelavat protoze kdo chvili stal atd.
Pak je spis druhorade, jaky obor presne clovek vystudoval. Dulezity je, jestli se umi ucit a dokaze odhadnout, co pro nej bude prinosne.
Reakce na Hanka H:
Ale bohužel dost rozšířený
Vzdyt se na toho remeslnika muzes vyucit, kdyz to je tak super povolani.
Reakce na viktorka_od splavu:
barbucha uff, no, navic i/y meni vyznam slov myslim vic nez ty carky
To taky 
Další výhoda češtiny tkví i v tom, že v textu (aniž by muselo být výslovně popsáno) rozeznáš lehce i pohlaví... a když laskavý čtenář dojde k pasáži, v níž George Sand šla, nemusí bejt ani literární znalec a hned ví!
Prostě čeština je v tomto ohledu super a vůbec nechápu, co proti ní cizinci (odkojený většinou ve srovnání značně chudobnou mateřštinou) mají!
Lilly_Ku Díky, já se našla právě v té češtině!
viktorka_od splavu no já za zrušení y/ i fakt nebojuji, diskuze začla u neshodných přívlastků.
Akorát znám jaderného fyzika, který by udelal nejlíp, kdyby si vybral jedno y/i protože by rozhodně nasekal méně chyb.
Nevím odkud pochází představa, že kdo není schopen perfektně zvládnout komplikovanou českou gramatiku, je nevzdělany primitiv. Ale je to poměrně rozšířený předsudek.
Těch lidí s VS vzdelaním, který píšou se základními chybami je v technických profesích hrozně moc, spíš je rarita narazit na někoho, kdo tu češtinu perfektně ovládá. Tak já bych horovala spis za to, aby je školský systém pořádně naučil alespoň tu shodu přísudku a podmětu, když už se toho pravidla nechcete vzdát.
Ale v tom je prave ten for - po ucnovskych oborech placou hlavne lidi, co jsou sami vysokoskolsky vzdelani a jejich deti - pokud je maji - jdou samozrejme taky studovat, protoze to jsou "studijni typy".
A manualni obory jsou vseobecne nejhure placeny, absolventi ucnaku maji nejvyssi nezamestnanost. Takze neni divu, ze se tam nikdo nehrne.
Nepopiram, ze sikovnej remeslnik se dobre uzivi, ale k tomu potrebuje vic, nez si udelat ucnak - musi se vyznat v podnikani apod.
Celkove je ale v podstate jakakoliv vysoka skola (a znalost aspon jednoho ciziho jazyka na komunikativni urovni) lepsi startovni pozice pro uplatneni.
Naopak znam par vs lidi, co si po nejake dobe dodelali remeslo. Ale porad maji moznost vyberu.
Důkazem toho, že je naše školství povšechně zaměřeno na zbytečnou faktografii - a to už to základní, je právě malá uplatnitelnost lidi z učňáků. Oni umí jen to své řemeslo, a kolikrát jen ve formě vhodné pro jednoho zaměstnavatele, u něhož pracovali už při studiu. Ale orientace ve světě, v technologiích nebo jen schopnost úspěšně dělat sami na sebe, ta je mizerná. Nám se to tady nezdá, naše děcka mají díky našemu sociálnímu kapitálu celkem na výběr a lepší startovní pozici, ale ten vlak ve školství nám podle všech ukazatelů ujíždí čím dál rychleji, možná už ho ani nevidíme na obzoru. Já si z češtiny terminologicky pamatuju úplné hovno, ale myslím, že mé vyjadřovací schopnosti jsou nadprůměrné. Ovšem to vážně není zásluha našeho vzdělávacího systému, nýbrž mého slušného nadání na jazyky (škoda, že jsem se mu více nevěnovala) a čtenářské vášně.
